Já a štístko? To je Vláďa Šmicer, směje se Jakub Lev
Jakub Lev strávil proti Plzni ze všech polařů Mountfieldu nejvíce času na ledě a na výhře svého týmu se podílel asistencí na gól Aleše Jergla. Na hostující straně byl navíc vyhlášen mužem zápasu. Po něm se rozpovídal třeba o dobrém výkonu Štěpána Lukeše, nepříjemné hře Škodovky nebo o tom, proč Hradec v posledních mačích na hřišti indiánů začal vítězit.
Jakube, na plzeňském ledě jste zvítězili takřka po roce a výhrou 3:2 jste odčinili porážku z derby. Vy jste byl navíc u rozhodující branky…
Věděli jsme, že s Pardubicemi jsme neodehráli dobrý zápas. I tentokrát od nás první třetina ještě nebyla to, co jsme chtěli. Řekli jsme si, co změníme, a zlepšili to. Pak už to bylo vyrovnané utkání. Byli jsme o gól šťastnější, ale byl to těžký mač. Plzeň chce hrát na puku, rozvézt si to, a ne jenom vyhazovat. Hraje konstruktivní hokej. Většinou je z toho souboj jeden na jednoho, hokejka na hokejku – udělali takhle dvě chyby a dostali dva góly. Bylo to naší důsledností.
Na začátku to vypadalo, že oproti duelu s Dynamem jste chtěli být opatrnější a více bránit. Měli jste takový plán?
Abych řekl pravdu, ani ne. Chtěli jsme hrát to, co vždycky, ale jak Plzeň hodně rychle a sebevědomě otáčela puky, tak jsme se do toho nemohli dostat.
Jak jste vůbec ze svého pohledu viděl branku, na kterou jste asistoval?
Měli jsme dobré střídání a Plzeň jsme zamkli. Potom se vrátila zpátky a my jsme byli pořád ve forčeku. Moc neodmetávala puky a hodně na nás hrála reverzi. Trefil jsem pohyb beka, dostal jsem se na puk a viděl jsem, že mi před bránu mezi kruhy najíždí spoluhráč, tak jsem to zkusil a on to krásně zakončil.
Ve třetí periodě už jste toho soupeři moc nedovolili. Kromě šance Pavla Musila, kterého skvěle vychytal Štěpán Lukeš.
Musím říct, že Štěpán podal výborný výkon a podržel nás. Naši gólmani se střídají, takže si myslím, že mu to zlepší sebevědomí. Chytal fantasticky, přečetl, že hráč bude nahrávat, a byl tam včas. Nádherný zákrok.
„Už to beru jako každý zápas.“
Těší vás, že jste ubránili všech pět přesilovek Plzně?
Myslím si, že nás v nich mačkali a i trefili dvě tyčky, takže jsme měli i trošku štěstí. Pak už jsme malinko přečetli, jak to hrají. Chtěli jsme někoho odříznout, to se nám potom povedlo. I když jsme udělali pár chyb, že jsme nevyhodili puk nebo jsme si sami zavařili. Ale nedostali jsme gól, takže spokojenost.
Mrzí vás, že jste se tu jakožto bývalý hráč Škodovky neprosadil? Příležitosti jste na to měl…
Mrzí mě to, už první dvě třetiny jsem měl hodně šancí, nějakých pět šest střel. Chtěl jsem, aby tam něco padlo, ale každý zápas není přáno. Měl jsem to řešit trošku jinak, ale jsem rád, že jsem pomohl týmu asistencí, a takhle to dopadlo.
Jsou pro vás utkání proti Plzni ještě pořád něčím speciálním?
Ne, jsem pryč už pět let. Hraje se mi dobře doma, ale někdo to možná bere vyhecovaně. Mladší kluci, kteří tady s námi vyrůstali, se třeba chtějí vytáhnout, ale já už to beru jako každý zápas.
Mountfieldu se na kluzišti indiánů dlouhodobě nedaří. Měli jste to v hlavách?
Já jsem v Hradci přes dva roky, takže jsem tady zažil spíše výhry. Jak na nájezdy, tak obě tříbodové. Takže to neberu tak, že se nám tu nedaří. Možná to tak bylo předtím, teď se tým trochu obměnil. Snad se začalo blýskat na lepší časy. Ale štístko nejsem, to je Vláďa Šmicer (směje se).