Výhra v derby? Skvělý počin, těší Roberta Kousala. Klíč v nastavení
Stejně jako v předešlé sezoně bylo úvodní venkovní derby speciální pro pardubického odchovance Lukáše Radila, v této sezoně se ve velmi podobné situaci ocitla jedna z letních posil Hradce a jeho dlouholetý kamarád – Robert Kousal. Klíčovým rozdílem je však výsledek, Lvi tentokrát na půdě favorizovaného rivala uspěli a po výhře 5:3 se mohl hráč s číslem 90, který v utkání odehrál téměř patnáct minut a trefil tyč, radovat z vítězného návratu na pardubický led.
„Jsem rád, že jsme vyhráli. Musím přiznat, že před zápasem to bylo trochu psychicky náročné, hodně jsem na to myslel, ale postupem času už to bylo dobré,“ odhaluje vyškovský rodák. Ten se tak poprvé v kariéře představil na pardubickém ledě jako soupeř a střetnul se svými bývalými spoluhráči, které pochopitelně velmi dobře zná. „Při hře jsem na to nemyslel, ale někde v podvědomí jsem to měl. Nechtěl jsem si to připouštět, ale byl to pro mě těžký zápas,“ neskrývá pětatřicetiletý levák.
I přesto, že mezi oběma východočeskými celky panuje značná rivalita, „Kousy“ však nechtěl přilít olej do ohně a třeba víc hitovat. „Nic podobného jsem v hlavě neměl. Byl jsem rád, že nikdo nesestřelil mě, to mi stačilo,“ směje se. Kdyby šlo do tuhého, tak bych se pak asi s někým chytnul. Nic hrozného se ale v zápase nestalo, takže to nebylo potřeba,“ komentuje s úsměvem křídelník, jenž nastoupil ve třetí formaci po boku Kevina Klímy a Aleše Jergla. Pikantní utkání na začátek ligového ročníku mělo pro Roberta Kousala, který nadále bydlí v okolí Pardubic a do Salonu republiky dojíždí, i další specifika. „Nepřijel jsem týmovým autobusem, dorazil jsem rovnou z domu. Bylo to zvláštní, ale jsem rád, že to mám za sebou. Teď už se můžu soustředit jenom na hokej,“ pociťuje taky trochu úlevu hráč, jenž má na svém kontě téměř 650 extraligových startů.
Mountfield k výhře v derby výrazně nastartoval už výkon z první třetiny, kdy Lvi přečkali tradičně velmi nebezpečný úvodní tlak domácích, záhy vylepšený i o přesilovku. Brzy Hradečtí dokonce sami udeřili po krásné individuální akci obránce Anderse Kocha, následně však Mountfieldu už pořádně zatrnulo, když Dynamo dostalo puk za čáru dvakrát během přibližně dvou minut, ani jedna trefa ovšem neplatila. V prvním případě Lvům na poslední chvíli pomohla úspěšná trenérská výzva, ve druhém případě rozhodčí sami po konzultaci u videa branku neuznali. Tým zpod Bílé věže tak přežil bez úhony jednu z nejtěžších pasáží duelu, na čemž měl mimo jiné zásadní podíl také hradecký videotrenér Patrik Stehno. „Pomohl nám hodně. Taky jsem mu dal cenu za nejlepšího hráče utkání,“ vyzdvihuje Robert Kousal s úsměvem práci bývalého klubového trenéra u mládeže a současně videokouče A-týmu, který úspěšně působí na stejné pozici také u české reprezentace do dvaceti let.
Ovšem hlavní důvod úspěšného vstupu do nového extraligového ročníku vidí zkušený křídelník s reprezentačními zkušenostmi v přístupu mužstva. „Rozhodlo to, jak jsme přijeli nastavení. Přijeli jsme s tím, že sem jdeme vyhrát, bojovali jsme od začátku do konce. Samozřejmě Pardubice mají obrovskou kvalitu, měly tam šance, podržel nás gólman. My jsme se ale ze všeho dostali a proměnili šance, které jsme měli,“ těší bývalého hráče švýcarského Davosu či švédského Brynäs. „Je to skvělý počin tady vyhrát, proti takhle silnému týmu, navíc na začátku sezony, což nás může jenom povzbudit,“ cení si tří bodů někdejší spoluhráč Johna Tavarese z kanadské juniorky.
Mountfield dokráčel k vítězství i díky výraznému přispění letních posil – trefili se Anders Koch, Patrik Zdráhal a Viliam Čacho, velmi slušně se uvedl také junior Dominik Pavlík. Ani Robert Kousal nebyl od prvního extraligového zářezu v hradeckém dresu daleko, jeho ránu za stavu 2:2 z protiútoku v závěru druhé třetiny zastavila až spojnice branky Romana Willa. To však hradeckou devadesátku nemuselo příliš mrzet, ve třetí periodě Lvi vsítili tři trefy a rozhodli o své výhře po výsledku 5:3. I přesto, že Mountfield nemá soupisku plnou hvězd, znovu ukázal, že se s ním bude muset počítat i v tomto ročníku. „Už to znám z působení v Pardubicích, že proti Hradci se vždycky hrálo strašně těžko a znovu se to potvrdilo,“ dodává na závěr Robert Kousal.