Tři body? Taky zásluha fanoušků, hlásí Michael Vukojevic
Z pražské O2 Arény si svěřenci odvezli první tříbodovou výhru v měsíci, metropolitní celek porazili 3:1. Na tomto počinu se podpsal jak skvělý výkon v obraně, tak góly Viliama Čacha, Michaela Vukojevice a Radovana Pavlíka. Vítězná branka kanadského zadáka byla již jeho pátou v letošní sezoně a čtvrtou v posledních sedmi utkáních. Rodák z Oakville v Ontariu je dokonce druhým nejlepším gólovým producentem Mountfieldu, přitom v minulých dvou sezonách na Východě Čech rozhodně pověst snipera neměl. Jak se hráč s jednapadesátkou na zádech cítí? A jaký byl důvod jeho rvačky s Jiřím Sekáčem?
Do duelu se Spartou Lvi vstoupili lépe a zásluhou Viliama Čacha, který ze slotu vymetl pavučinky v Kořenářově brance, se ujali vedení. Na hřišti byl při této akci i Michael Vukojevic, jehož chvíle ale měla přijít až o několik minut později. Jak zadák klání, z něhož Hradečtí nakonec brali tři body za výhru 3:1, hodnotí? „Bylo to těžké utkání proti silnému týmu. O2 Aréna je jeden z nejhezčích stadionů v Evropě, takže je vždy příjemné tady hrát. Obzvlášť, když pak odjíždíte s výhrou,“ pochvaluje si Kanaďan. Spartě se na tuto branku povedlo v závěru prvního dějství reagovat a do šaten se tak šlo za vyrovnaného stavu.
Ještě než ale k první pauze mače došlo, se Michael Vukojevic poprvé výrazněji zapsal do celkového vývoje. V 18. minutě se totiž právě on a sparťanský forvard Sekáč za jásotu 15 tisíc diváku pustili do plnohodnotné rvačky. „Myslím, že za to mohly hlavně emoce, které v hokeji jsou. Snažil jsem se svůj tým nějak namotivovat. Sekáč je silný borec, trochu jsme se poprali, ale pak už jsem se soustředil jen na zápas. Myslím, že to bylo dobré pro tým,“ komentuje celou situaci, z níž nakonec vyšel vítězně. Elegantně se vyhnul příchozímu úderu a svalil soka na led.
To ale nebyl jediný pošťuchující se pár, celé této šarádě potyčce předcházel souboj mezi Martinem Pláňkem a Martinem Daníčkem. Hrál pro hradeckého beka i tento incident roli v následném souboji? „Nevím. Jako týmy spolu prostě soupeříte a občas začne zápas být trochu drsný a pichlavý. Hřiště je tady menší, takže hráči jsou u sebe blíž, což taky vede k potyčkám. A my jsme odpověděli dobře,“ objasňuje hokejista s jednapadesátkou na zádech.
Následně v utkání zanechal poněkud více hokejovou stopu, v čase 30:37 totiž šikovným způsobem tečoval nahození Patrika Zdráhala, čímž upravil skóre na 2:1. „Když chcete dát gól, musíte jít blíž brance. Patrik Zdráhal skvěle vystřelil od mantinelu, mně se naštěstí podařilo puk tečovat, a nakonec skončil v brance,“ vrací se 192 centimetrů vysoký chlapák k trefě, která nakonec byla tou rozhodující. Lvi totiž závěrečný nápor Sparty dokázali ubránit a Radovan Pavlík do prázdné klece jen potvrzoval tříbodové vítězství.
Pro hráče, který do Hradce zavítal v průběhu sezony 2024/25 z finského Lahti, je v poslední době skórování v podstatě denním chlebem. Od říjnového zápasu v Mladé Boleslavi se trefil už čtyřikrát, celkem má na kontě 5 gólů a 3 asistence. Víc branek za Mountfield v letošním ročníku nastřádal jen Radovan Pavlík. „Cítím se skvěle, myslím, že se mi daří a puky se mi odráží příhodně, za což jsem vděčný. Jako tým chceme pokračovat dál a soustředit se na vítězství,“ má ze svých výkonů v blízké minulosti radost bývalý mládežnický reprezentant.
Majoritním, a především slyšitelným aspektem souboje bylo diváctvo, které v největší hokejové hale v extralize z nezanedbatelné části tvořili i fandové celku od soutoku Labe s Orlicí. „Samozřejmě je těžší hrát v prostředí, kde je tolik fanoušků druhého týmu, ale našich fanoušků tady taky bylo mnoho, slyšeli jsme je celý zápas skandovat naše chorály a zpívat naše písně, což nás neskutečně motivovalo, obzvlášť na stadionu jako je tento. Jsme našim příznivcům moc vděční, že do Prahy přijeli a tyto tři body jsme získali i jejich zásluhou,“ váží si Michael Vukojevic podpory, kterou příznivci Mountfieldu přijeli do hlavního města vyjádřit.