Martin Štohanzl opět v Hradci: Byl bych radši, kdyby se vyhrálo

Mountfield dlouhodobě trápí marodka a před dohrávkou 39. kola na ni přibyli další hráči. Příležitost proto dostal Martin Štohanzl, pro kterého se jednalo o první zápas v dresu Lvů v probíhajícím ročníku. „Určitě jsem rád, že jsem si zase po dlouhé době mohl s klukama zahrát. Samozřejmě byl bych radši, kdyby se vyhrálo, bohužel náš výkon nestačil. Troufnu si říct, že Boleslav nás předčila ve všech ohledech, takže zaslouženě vyhrála,“ říká útočník, jenž v letošní sezoně nastupuje za prvoligový Kolín.

Tomuto středočeskému klubu se v Maxa lize daří a drží se v horních patrech tabulky, čemuž výrazně pomohl také Martin Štohanzl, který je neproduktivnější hráčem Kozlů, a povolávací rozkaz do Hradce může brát jako odměnu za svoji práci. „Sezona v Kolíně je vysoce nad očekávání. Jsme extrémně rádi, že nám to takhle šlape, a doufáme, že to vydrží ještě dál,“ věří opočenský rodák, jenž však zároveň lituje, že s hradeckým týmem nedokázal zvrátit nepříznivý vývoj duelu s Bruslaři. „Na druhou stranu mě mrzí, že jsem tady klukům nemohl ještě víc pomoct,“ dodává zklamaně.

Šestadvacetiletý forvard působil pod Bílou věží pravidelně v sezonách 2022/23 a 2024/25, východočeský celek a systém Tomáše Martince tak zná velmi dobře. Změnilo se od té doby něco? „Víceméně ne. Nějaké signály, domluvené činnosti trochu jo, ale jinak ten základ je furt stejný,“ prozrazuje hokejista s levým držením hole. Kdo pro něj však byl novinkou, byli jeho spoluhráči v útoku. Ve čtvrté formaci totiž nastoupil s Denisem Kusým a Šimonem Marhou, se kterými hrál poprvé. „Stihl jsem jenom rozbruslení před zápasem. Kluky znám, chodím se na ně dívat, takže je mám trošku nacítěné, ale na ledě je to úplně něco jiného,“ líčí své dojmy „Štohy“.

Střetnutí s Mladou Boleslaví jsou vždy vyrovnaná a konečné výsledky často končí jednobrankovým rozdílem. „My jsme věděli, že zápasy s Boleslaví jsou o jednom gólu. Kluci se o tom přesvědčili už v těch prvních dvou utkáních, kdy to na konci zápasu otáčeli po nájezdech a doma to bylo 0:1 taky po nájezdech,“ naráží na předchozí vzájemná měření sil, v nichž o vítězi rozhodla až nájezdová loterie. „Zápasy s Boleslaví jsou prostě náročné a taky to může být o tom, kdo dá první gól,“ uvědomuje si útočník, jenž s hokejem začínal v Jaroměři.

Pro Mountfield je typické, že soupeře mnohdy přestřílí a dokáže si vytvořit zajímavé šance. Tentokrát tomu tak úplně nebylo, jeho střelecká převaha byla znát až ve třetím dějství, kdy se snažil dohánět ztrátu. „Určitě jsou pod tím podepsaná zranění a nemoci. Když bude tým v plné sestavě, bude mít výrazně větší sílu, než má teď. Ale na to se nemůžeme vymlouvat, každý tam musí jít na hranu a přetlačit soupeře, ať už je sestava jakákoli,“ má jasno pracovitý centr, jenž je s osmnácti asistencemi nejlepším kolínským nahrávačem.

Na úvodní trefu se nakonec čekalo až do 35. minuty, kdy se prosadili domácí. Předcházela tomu bitka, v níž figurovali mladoboleslavský Vojtěch Malínek a hradecký Jordann Perret, a Středočechy to poměrně probudilo. „Určitě takové situace k tomu svádí. Byl tam od Maldy hit na Jerglíka a Jordi se ho šel trošku zastat, bylo tam takové laškování. Mohlo to být i tak, že je to trošku nakoplo. Ten gól přišel hnedka vzápětí, takže to byl hřebík do rakve,“ líčí pohled na zřejmě klíčový moment úspěšný absolvent vysoké školy.

Po dvou odehraných třetinách Východočeši ztráceli jedinou branku a měli před sebou dostatek času na zdramatizování. Navíc Bruslaři mohli mít stále v hlavách mač s Kladnem, v němž ve třetí periodě pětkrát inkasovali. „My jsme si říkali v šatně, že Boleslavi třetí třetiny doma moc nevyšly. Bohužel jsme toho nedokázali využít,“ mrzí Martina Štohanzla, který ještě neví, zda si dres Mountfieldu oblékne i v pátek proti Kladnu. „Zatím mám jenom informaci, že ve středu odehraju zápas v Kolíně, a pak se uvidí,“ uzavírá forvard s číslem šestnáct.