CHL? Porazit můžeme každého, hlásí rázně Michael Vukojevic
V Evropě je teprve druhým rokem a zatím působí jako magnet na Ligu mistrů. Tu si vyzkoušel už loni v dresu Lahti Pelicans, se kterými porazil například Pardubice a dokráčel až do vyřazovací části. Po přestupu pod Bílou věž se velkou měrou zasloužil o to, aby mu evropská pouť neunikla ani tentokrát. Jak na loňskou CHL vzpomíná a co říká na letošní posily?
Michaeli, Liga mistrů už klepe na dveře. Jak se na ni těšíte? Nemůžu se dočkat. Měl jsem to štěstí, že jsem si ji vyzkoušel už minulý rok v dresu Pelicans. Bylo vzrušující hrát proti týmům z jiných lig a zemí. Je zajímavé zjistit, jak na tom jste v porovnání se zbytkem Evropy. Cestování taky hodně utuží vztahy v kabině, takže je super, že si to vyzkouším i tento rok.
Minulou sezonu jste s Pelicans vyhráli v základní části čtyři zápasy ze šesti, pak přišlo vypadnutí v play off se Salcburkem. Dařilo se vám i osobně, nad rámec defenzivní hry jste přidal tři kanadské body. S jakým nasazením jste do těchto zápasů nastupoval? Pokaždé nastupuji do zápasů na 100 procent. Je jedno, jestli jde o Ligu mistrů, přátelské zápasy či extraligu – vždycky se snažím zvítězit. Tenhle pocit ještě umocňují domácí zápasy, při kterých vás ženou fanoušci dopředu. Jejich podpora je pro nás neskutečně důležitá a chceme vyhrát už jen kvůli nim.
Letos už máte přípravu za sebou. Je to pro vás takto lepší, že už začínají soutěžní zápasy a je zase o co hrát? Něco na tom bude. Přípravná utkání i tak potřebujeme. Lépe se sehrajeme, vrátí se nám hokejové návyky. Ale Liga mistrů má tu výhodu, že už začnete hrát více zodpovědně, jelikož se hraje na výsledek. Více zápasů, větší tlak, každý bod se počítá do tabulky – tohle nás na extraligu připraví výborně.
V pátek od 17:30 vás na úvod čeká dánský mistr z Odense. Připravujete se nějak speciálně na tohoto soupeře? V tréninku se soustředíme hlavně na sebe. Nejdůležitější je naše hra a co v pátek na ledě předvedeme. Je to první soutěžní zápas doma, tak se chceme před fanoušky dobře uvést.
Proti dánskému mistrovi jste hrál už minulou sezonu s Pelicans – ten zápas jste ovládli 4:2. Dodá něco takového trochu sebevědomí do žil? Svému týmu věřím, ať se postavíme proti komukoliv. Máme velmi kvalitní a hladové družstvo, se kterým můžeme v Evropě porazit každého.
Po úvodních zápasech pod Bílou věží vyrážíte na začátku září do Švýcarska a Itálie. Už minulý rok jste díky Lize mistrů vycestoval do Švédska, Dánska a také Česka. Těšíte se, že zase uvidíte kousek Evropy? Určitě. Jako hráč ze Severní Ameriky využiju každou příležitost, kdy můžeme vycestovat někam po Evropě. I když třeba strávíme ve městě jen pár dní či jednu noc, tak je to pořád velký zážitek.
Do Ligy mistrů nastoupíte v nových dresech určených přímo pro tuto soutěž. Jak se vám zamlouvají? Vypadají opravdu parádně. Líbí se mi obě barevné varianty a nemůžu se dočkat, až je na sebe obléknu. Snad se budou líbit fanouškům stejně jako mně (směje se).
V přípravě jste naskočil pouze do posledního zápasu s Fehérvárem. Co za tím stálo? Měl jsem menší zdravotní problém, ale už jsem to doléčil. Cítím se fyzicky dobře a těším se na další zápasy.
Do týmu se přivedlo hodně nových jmen, celkově je kádr poměrně hluboký. Máte pocit, že je tým o něco více hladový po úspěchu? Nové tváře celkem rychle zapadly do kabiny i systému. Vidíme v tréninku svůj potenciál, loňskou úspěšnou sezonu můžeme ještě vylepšit.
Na začátku sezony se musel tým vypořádat s četnými absencemi v obranných řadách. Vnímáte to jako šanci stát se jedním z lídrů na ledě a pomoct týmu v těžké situaci? Bohužel se nám zranění nevyhnuly a hodně hráčů musí jejich přínos vynahradit. Každý zápas vnímám jako příležitost, jak vylepšit svou hru a co nejvíce pomoct týmu. Ať už budu mít roli v týmu jakoukoliv, tak ji vezmu s pokorou a pokusím se z ní co nejvíce vytěžit.
Před sezonou se k týmu připojil čtvrtý Kanaďan a počtvrté je to rodák z Ontaria – T. J. Melancon. Narodil se v Oshawě, což je asi hodinu a půl jízdy od vašeho rodného města. To asi není špatné, mít mezi sebou dalšího krajánka… Je super mít takový mix hráčů. Máme hlavně Čechy a Slováky, pár dalších Evropanů a hned čtyři kluky z Ontaria. I když se s českými spoluhráči snažím domlouvat, není to i přes jejich obrovskou snahu vždycky tak snadné. S dalším Kanaďanem si můžu jen tak pokecat o věcech z domova, takže si toho moc vážím.
Do Hradce jste zamířil v půlce minulé sezony, nějakou chvíli už tady žijete. Pochytil jste už nějaká česká slovíčka? Pár slovíček znám, hlavně takové to základní – díky, ahoj, dobrý a podobně. Rozhodně to není dostatek, abych měl s někým v češtině konverzaci, ale pochytávám trochu víc.
Než začala příprava tady v Hradci, dostali jste možnost si užít volno od hokeje. Jak jste ho strávil? Byl jsem doma s rodinou a přáteli, s přítelkyní jsme jeli na dovolenou na Floridu. Připravoval jsem se na sezonu s Connorem Bunnamanem, který žije poblíž, takže jsem s ním strávil velkou porci času. Hodně jsem trénoval, ale přes léto si i od hokeje odpočinul. Teď už jsem připravený, co letošní sezona přinese.