Aleš Kmoníček: Petr Koukal je a bude součástí Mountfieldu HK

Je za námi půlka extraligové sezóny, jaká z vaší strany panuje spokojenost s výsledky?
Musím říct, že pohled na tabulku je příjemný. Co je ale ještě příjemnější a podle mě i důležitější než dosavadní postavení v tabulce, je fakt, že zápasy hrajeme úplně jiným stylem než dřív. Naše utkání mají šmrnc a myslím si, že drtivé většině fanoušků a také vedení se zápasy líbí. My ve vedení jsme si stanovili nějakou postupnou cestu, takže ani vzhledem k našemu momentálnímu umístění neblázníme a nepřehodnocujeme naše cíle. Dále chceme jít svojí cestou a je jen příjemné, že naše hra odpovídá postavení v tabulce. Zároveň ale víme, že máme dva zápasy předehrané a že liga je velmi vyrovnaná, takže za měsíc můžeme být klidně na osmém místě. Pro nás je ale hlavní to, co jsme si řekli před sezónou, tedy abychom hráli dobrý hokej a abychom do týmu zabudovali mladé, pokud možno hradecké, hráče, což se nám zatím daří. Z tohoto hlediska jsme tedy spokojení.

Čekal jste před sezónou takové výsledky?
Úplně jsme to asi nečekali, na druhou stranu s trenérem Tomášem Martincem jsem v Hradci Králové od začátku a věřil jsem mu. Přece jen je ale rozdíl dělat hlavního trenéra a asistenta, navíc jsme z velké části obměnili a omladili kádr, takže nějaké obavy jsme samozřejmě měli. O to je příjemnější, že se s tím Tomáš spolu se svými asistenty poprali perfektně. Myslím, že jim to spolu funguje dobře, dokonce mám pocit, že celá parta v týmu funguje ještě lépe než v předešlých sezónách. Takže v tomto ohledu trenéři také příjemně překvapili.

O to větší z toho musí být radost, když je Tomáš Martinec Hradečák a má vedle sebe kolegy, kteří doposud neměli s trénováním seniorů zkušenosti. Je to tak?
Je skvělé, že nám tahle sázka vyšla. Před Tomášem i ostatními je teď nějaká budoucnost a my se nemusíme až tak obávat, že nastane nějaký zásadní problém. Tomáš ukázal, že pod jeho vedením hráči dokážou hrát pěkný a zajímavý hokej, a že dokáže hráče namotivovat a udržet „na uzdě“. Pokud by měly přijít nějaké slabší chvíle a jiné starosti, věřím, že si na jeho výkony vzpomeneme a podržíme ho.

Z osmadvaceti dosavadních zápasů jste sedmnáctkrát uspěli. Utkvěl vám nějaký konkrétní duel v paměti?
Líbil se mi poslední domácí zápas s Třincem, ten měl v sobě opravdu všechno. Střetla se dvě ofenzivní mužstva a bylo to perfektní utkání nahoru dolů. Líbil se mi i zápas proti Liberci, na druhou stranu nemůžu říct, že bych z nějakého letošního zápasu odjížděl vyloženě naštvaný nebo by se mi nelíbil. Jsem zklamaný, když prohrajeme, ale je fajn, že převážně i po prohře si můžeme říct, že hráči hráli nadoraz a zvítězil lepší tým nebo jsme prohráli kvůli horší produktivitě, což je asi náš největší současný problém. Myslím, že tak tomu v předchozích letech nebylo. Nechci tedy přímo vypichovat konkrétní zápas, protože i když jsme vyhráli třeba i v Pardubicích, tak to nebyl z naší strany úplně super zápas.

Kromě pozitiv se dají na výkonech najít i negativa. Například venku se týmu nedaří stabilně bodovat, výhru za tři body zapsal pouze dvakrát. Kde vidíte příčinu?
Možná to je způsobené složením kádru, i když v něm máme i zkušené hráče. Nedokážu si tuto bilanci nijak vysvětlit, pokud mančaft hraje dobře doma, nevidím podstatný rozdíl, proč by tomu venku mělo být jinak. Samozřejmě je to práce hlavně pro trenéry, kteří na tom musí určitě zapracovat. Je ale třeba dodat, že spoustu zápasů jsme venku ztratili až v nájezdech, v prodloužení nebo jsme prohráli jen o gól. Zároveň ale tyto výsledky nechci bagatelizovat, při pohledu na tabulku venkovních zápasů je naše nelichotivá bilance jasná a vypovídá to o tom, že nám venkovní zápasy nejdou. Spolu s přesilovkami je to jedna z věcí, které jsme trenérům vytkli a na kterých je třeba zapracovat.

Venkovní výsledky korespondují právě s využitím přesilových her, protože zatímco doma tým využije zhruba 20 % přesilovek, venku se využití pohybuje pouze kolem 6,5 %. Je to také jeden z hlavních problémů?
Souhlasím. Přesilovky dnes rozhodují zápasy a jejich využití spolu s celkovou produktivitou jsou zatím dle mého názoru naše největší problémy. Bohužel jsme nedokázali dát dohromady takové hráče, kteří by přesilovky rozhodovali a měli při nich větší úspěšnost. Příprava podle mého názoru proběhla výborně, ale od začátku sezóny se potýkáme s neskutečnou marodkou, která pravidelně čítá pět až sedm hráčů, což také může být jeden z důvodů. Sestava se kvůli marodce musí neustále měnit, což bohužel může mít vliv i na přesilovkové formace. Je ale třeba přesilovky ještě víc trénovat a zlepšit, protože tam nás hodně tlačí bota.

Platí stále, že s tréninkem přesilovek pomáhá i Jaroslav Bednář? Bude se na jejich nácviku něco měnit?
Ano, to stále platí. Před zasedáním představenstva jsme si v rámci sportovního úseku a společně s prezidentem klubu jasně řekli, že Jarda Bednář se do trénování přesilových her nyní intenzivněji zapojí. Bude trávit na ledě více času a bude se i spolu s trenéry snažit, aby produktivita v přesilových hrách byla lepší.

Kádr doznal spousty změn. V podstatě polovina týmu se před sezónou vyměnila, byli tu hráči na zkoušku, s týmem trénovali i Martin Réway, Michal Hlinka a Radim Šalda, navíc se nadvakrát vracel Radek Smoleňák. Dají se letos čekat ještě nějaké změny v týmu, nebo se spíš snažíte ho stabilizovat?
Chtěli bychom situaci spíše uklidnit, člověk nedělá rád žádné změny, i když některé z těch, které jsme udělali, byly vynucené. Zastávám názor, že pokud teď tým funguje dobře, neměli bychom do něj zásadním způsobem zasahovat. Situace by mohla být samozřejmě trochu lepší, ale zároveň i výrazně horší. Vydrželi jsme i tu velkou marodku a zbytečně jsme nikoho dalšího neangažovali. Nastoupili naši náhradníci, kteří ukázali, že u nás hrát můžou, což je velké plus do budoucna. Věříme, že se nám marodka zase zúží a v tuto chvíli neplánujeme žádný příchod. Uvidíme, jaká situace bude v lednu, jaké bude naše postavení v tabulce a jak budeme chtít odehrát případné play off. V tom případě možná nějaké změny uděláme, ale momentálně s nikým nejednáme a žádný blízký příchod nečekáme.

Plánuje se naopak nějaký odchod? Hodně se mluví o situaci ohledně Petra Koukala…
Na zasedání představenstva jsme za všemi spekulacemi udělali tlustou čáru. Vše je tak, jak má být, přímo s Petrem jsme situaci řešili a Petr Koukal nadále je a bude součástí Mountfieldu HK. Nikam ho nepouštíme, nikam neodchází a já pevně věřím, že u nás minimálně dodrží smlouvu, kterou má, to znamená do konce sezóny 2019/20. Nějaké spekulace se sice objevily, ale s Petrem jsme jednali hlavně o záležitostech ohledně hráčské smlouvy, v žádném případě ne o jeho odchodu. Jak s Petrem, tak s prezidentem klubu a sportovním manažerem jsme po čtvrtečním jednání dali vše dohromady a udělali za vším tlustou čáru. Petr dle mého názoru do našeho týmu patří, a jsem rád, že vše dobře dopadlo a že jsme se domluvili na všem, na čem jsme chtěli. Obě strany došly ke vzájemné dohodě a Petr u nás bude působit dál.

Můžete naznačit, k jaké úpravě ve smlouvě došlo?
Došlo k takové úpravě hráčské smlouvy, která je pro Petra více motivační. S dohodou nebyl žádný problém, vše proběhlo během chvíle.

Jedním z posledních příchozích hráčů byl i Lucas Lessio, který se v prvních zápasech jevil dobře, ale brzy se zranil. Jak vypadá situace s ním?
Lucas přinesl do týmu určitý drajv, ale bylo vidět, že i na jeho výkonu je třeba pracovat, zejména v otázce systému a defenzivních činnostech. Nicméně přinesl s sebou určité oživení, což jsme si od jeho příchodu také slibovali. Bohužel se po krátkém působení u nás zranil a v současné chvíli jsme mu umožnili rehabilitovat se ze zranění doma. Lucas je tedy v současnosti v Kanadě a měl by začátkem ledna přiletět a připojit se k týmu. Uvidíme, zda se vyplní naše prognózy, a jak se jeho zranění bude hojit. Dali jsme spíše na konzervativní způsob léčby místo operace, teď bude na samotném Lucasovi, jak zranění rozhýbe a jak daleko se dostane s rehabilitací. V současnosti nedokážeme říct, jestli nastoupí už v půlce ledna nebo až na konci. S Lucasem jsme ve spojení a zatím vše probíhá tak, jak by mělo a jak chceme.

Jak je to s dalšími dlouhodobě zraněnými hráči, Radkem Pilařem, Janem Bergerem a Patrikem Miškářem? U nich asi zranění mrzí o to víc, že na začátku sezóny konečně dostali více prostoru a hráli dobře, dělali body, že?
Je to škoda hlavně v tom ohledu, že jedním z našich cílů bylo právě tyto naše hráče do týmu zabudovat. Kluci v zápasech, které odehráli, určitě nezklamali a ukázali, že mají na to hrát extraligu. Patrik Miškář by už měl být v pořádku, zranění by ho už nemělo limitovat a měl by hrát. Radek Pilař i Honza Berger už pomalu začali s tréninkem. Radek je na tom o něco lépe, ten už trénuje delší dobu a myslím, že by mohl naskočit začátkem ledna, ale i Honza by se mohl vrátit snad ještě během ledna. Každopádně určitě chceme, aby se kluci nejprve někde rozehráli a budeme fanoušky informovat o cestě, kterou jsme k tomu zvolili. Máme nějaké plány s naším partnerským klubem ve Vrchlabí, ale v této chvíli ještě nemá cenu předbíhat.

Je zajímavé, že zranění se týkají téměř výhradně útočníků. Jak to vypadá se zapojením mladých hráčů do obrany? Do útoku jste povolali Jaroslava Dvořáka nebo Lukáše Nedvídka, mezi obránci se prostor zatím nevytvořil. Je šance, že například Jakub Muška nebo Michael Gaspar by se v hradeckém dresu mohli objevit?
Šance pro ně samozřejmě je. Všichni naši obránci jsou momentálně zdraví a uvažujeme, že bychom možná jednoho z nich uvolnili, pokud o něj bude v extralize zájem. Pak by se případně vytvořil prostor pro mladé hráče, pokud bychom měli například nějaké zdravotní trable. Je totiž zbytečný přepych, abychom měli osm kvalitních obránců a jeden z nich neustále seděl. Musíme samozřejmě zohlednit i finanční stránku věci.

Každopádně jak s Jakubem Muškou tak s Michaelem Gasparem počítáme především pro příští sezónu, kdy by se měli zapojit do přípravy. Budou tedy moci zabojovat o šanci, protože chceme minimálně jednoho z nich do kádru zabudovat. Otázkou zůstává, jak dopadne situace s Radimem Šaldou, jestli zůstane v Americe nebo se vrátí. I u něj bychom byli rádi, kdyby se zapojil do přípravy a případně do áčka. Zmíněné hráče tedy sledujeme, Jakub Muška dokonce po dohodě s Vrchlabím může nastupovat v 1. lize v Ústí nad Labem, což je skvělé. Počítáme s tím, že se na konci ledna do Vrchlabí vrátí, aby týmu pomohl k vysněnému postupu do 1. ligy. Zároveň nás Litoměřice poprosily, abychom jim Michaela Gaspara nechali do konce sezóny, takže pokud ho nebudeme potřebovat, určitě zůstane tam.

Platí podobná situace i pro Daniela Dvořáka? Přece jen gólmanská dvojice je v Hradci stabilní a pro něj teď prostor není, ale jeho šance může přijít.
Myslím, že situace je stejná jak pro Dana Dvořáka, tak pro Jardu Dvořáka a Filipa Jiráska. Také u nich platí, že s jejich výkony panuje v Litoměřicích spokojenost a klub by byl rád, kdyby zůstali do konce ročníku. Filip Jirásek momentálně trénuje v Hradci, takže uvidíme, kde sezónu dohraje. U Dana Dvořáka je to trochu složitější, přece jen místo pro gólmana se v 1. lize hledá těžko, brankářů je poměrně dost a míst málo. My se snažíme, aby chytal v Litoměřicích, pokud to jde, pár zápasů už tam odchytal. Uvidíme, jestli se nám podaří pro něj do konce přestupového období nějaké angažmá sehnat, aby si mohl 1. ligu zachytat. Jsem totiž přesvědčen o tom, že juniorská extraliga už je mu malá a jednoznačně potřebuje chytat v dospělém hokeji. Je to totiž velmi nadějný gólman a má před sebou dle mého názoru velkou budoucnost.

Zmínil jste finanční situaci ohledně přetlaku obránců. Jak je na tom klub finančně? Je jedním z cílů postupně mazat kumulovanou ztrátu a jak se to prozatím daří?
Naším cílem je pohybovat se v černých číslech, což se nám v sezóně 2017/18 podařilo a v podobném trendu chceme pokračovat i nadále. Pochopitelně lze teď těžko odhadnout, jak to dopadne, ale my se snažíme, abychom byli v černých číslech. Prvním krokem je snaha o snížení nákladů zejména na A-tým a zvyšování výnosů z prodeje hráčských práv, což se nám prozatím daří. V hokeji je to samozřejmě složité v tom, že se můžou zranit tři důležití hráči a abychom zachovali nějaký sportovní standard, musíte je nějakým způsobem nahradit. Zatím jsme něco podobného řešit nemuseli, ale ještě není konec sezóny, tak uvidíme…

Ve čtvrtek také proběhl vánoční večírek s partnery, cítíte z jejich strany i nadále o klub zájem? Daří se vám udržet laťku nastavenou z předchozích let?
Zájem partnerů se dá vysledovat ve více rovinách. Jednou je zájem o skyboxy, což je pro partnery velmi zajímavá věc. Všechny skyboxy máme prodané, i když jsme přistavěli dva nové. Zájem o ně je ze strany partnerů neustále, v tomto směru od nás partneři neodchází, naopak jsme získali ještě nějaké nové, takže v tomto ohledu můžeme být spokojení. Vždy to ale může být ještě lepší a my nechceme usnout na vavřínech. Obchodní oddělení má za úkol i nadále shánět partnery pro náš hokej, protože stále máme nějaké reklamní plochy, které můžeme partnerům nabídnout. Dále několikrát do roka organizujeme setkání s partnery a dle mého názoru mají tato setkání velkou úroveň a objevuje se na nich spousta našich partnerů. Jen při tom čtvrtečním jsme registrovali kolem dvou set partnerů, což je perfektní číslo. Tato setkání slouží hlavně k tomu, aby se partneři dozvěděli, co je v klubu nového, ale také aby si mohli popovídat mezi sebou či s hráči nebo pracovníky klubu. Jsem rád, že naše partnery zajímá také mimohokejový svět a že tato setkání hojně navštěvují a mají o ně zájem, za což jim děkujeme.

Pomalu se blíží Vánoce, jak se na ně těšíte a jak je budete prožívat?
Samozřejmě se hodně těším, Vánoce prožívám hlavně s rodinou. Jsem rád, že letos to vyšlo lépe co se týče hokeje. Moc se nehraje, teď je velká pauza a člověk může trávit čas s rodinou, pomoct s nákupy a se vším, co se k tomu vztahuje. 21. prosince si, doufám, všichni zápas proti Chomutovu užijeme, jak fanoušci, tak my i partneři. Potom máme až do 26. prosince "volno", samozřejmě hráči budou trénovat dříve. Letos nejedeme na Spengler Cup, takže i mezi svátky si člověk může vychutnat tu atmosféru, kterou jsme poslední dva roky neměli. Samozřejmě jsem byl za naši účast rád, byla to perfektní zkušenost, ale letos mě těší, že budu více doma a lépe si to s rodinou užijeme.

Máte nějaké zvláštní rituály?
24. prosince chodíme k oběma rodičům a potom se večer všichni sejdeme. Zbytek si nechám pro sebe (usmívá se).

Co byste vzkázal hradeckým fanouškům za první polovinu sezóny a co byste jim v závěru roku popřál?
Chtěl bych jim všem poděkovat za podporu našeho týmu, potažmo klubu. Popřál bych jim, aby se naším hokejem bavili minimálně tak jako doposud a aby chodili na hokej i nadále, nejlépe ještě ve větším počtu, protože na stadionu je stále spousta volných míst (další úsměv). Také všem přeji krásné prožití Vánoc a hlavně pevné zdraví do nového roku 2019.