Rozhovory
st 10.5.2023 | Tomáš Kalas, Daniel Krátký

Hradci budu vděčný do konce kariéry, líčí Matěj Machovský

Když na konci ledna přicházel Matěj Machovský jako posila do brankoviště, mnoho lidí nečekalo, že právě on bude jedním ze strůjců historického stříbrného tažení. Přestože po svém příchodu spíše kryl záda skvěle chytajícímu Henrimu Kiviahovi, v play-off dostal důvěru a splatil ji náramně. Ve vyřazovacích bojích odchytal celkem 10 duelů s úspěšností 94,83 %. Jeho angažmá na východě Čech se ale nachýlilo ke konci a od nové sezony bude devětadvacetiletý gólman chytat ve Vítkovicích. Co říká na působení v Hradci, a jak moc mu změnilo kariéru?

Kdyby vám někdo řekl, že po vašem konci ve Finsku dopadne uplynulá sezona ziskem stříbrné medaile v Hradci, jak byste reagoval?
Nevěřil bych mu, asi bych i řekl, že je blázen. Říkal jsem to už dříve, v lednu jsem měl naprosto jiné myšlenky, psychicky jsem se chystal na to, že budu mít po sezoně a možná to zabalím úplně. Tahle změna byla pro mě opravdu extrém.

Říkáte, že jste to chtěl zabalit úplně. Myslíte tím jenom sezonu nebo něco více?
Ve Finsku byl problém s vyplacením ze smlouvy, nechtěli mě pustit. Stálo to na místě, táhlo se to delší dobu, asi bych měl i problém s dalším rokem a potenciálním angažmá. Byl jsem přichystaný zkrátka na všechno.

Jak moc si tedy ceníte toho, že vám Hradec dal takovou šanci?
Jsem strašně vděčný za to, že mi z Hradce podali pomocnou ruku a podařilo se to ve Finsku vyřešit, všechno se to vyčistilo. Navíc i tím, jak to skončilo, že jsme došli až takhle daleko. To už je samo o sobě pro mě výhra.

Lvi získali historické stříbrné medaile, od finále už uplynula nějaká doba. Jste s tím druhým místem už nějak smířený, nebo to stále bolí?
Když se na to podívá člověk s odstupem, tak je stříbro super. Pro Hradec to byl svátek, celé město hokejem žilo. Bylo to něco, na co bude rád člověk vzpomínat. Pro mě osobně je to ale zklamání. Věděl jsem, že je šance to celé vyhrát a Třinec konečně porazit. Kluci hráli skvěle a rozhodovaly vždycky jeden dva góly. Chybělo málo a mohli jsme mít titul, respektive minimálně hrát sérii na sedm utkání. Navíc tím, jak jsem druhý rok po sobě sledoval radost druhé strany, tak to není ani tolik zklamání, jako spíše frustrace.

Jak budete na Hradec vzpomínat?
Budu mu vděčný do konce kariéry, že mi pomohl a věřil, když se ke konci sezony lámal chleba. Můžete se k tomu taky postavit, že odstavíte člověka, který nechytal. Trenéři si ale stáli za svým, dali mě do branky a věřili, že to zvládnu. Také doufám, že jsem jim to splatil.

„Nenapadlo by mě, že by se takhle slavilo druhé místo.“

#35 Matěj Machovský (o rozlučce na Ulrichově náměstí)

Máte nějaký moment z průběhu play-off, který budete mít v hlavě ještě dlouho?
Za mě asi sedmý zápas ve Vítkovicích. Tam to mohlo opravdu jít na obě strany, čekalo se, co bude. V prodloužení rozhoduje kolikrát jedna střela, což se nakonec potvrdilo. Na jedné straně vypukne obrovská euforie, na té druhé je velké zklamání. Byl jsem strašně rád za to, že jsem byl na vítězné straně a mohli jsme jít dále. Tohle byl pro mě velký moment. Podařilo se nám postoupit a tu sérii jsme nepoložili, i když to vypadalo všeljak. Co bylo předtím, to už je jedno, kronika se neptá, jak jste vyhráli, ale zda jste vyhráli.

Co vám bude z Hradce nejvíce chybět?
Nemůžu mluvit za kabinu ve Vítkovicích, ale rozhodně byla kabina v Hradci super. S mnoha jsme si sedli i po lidské stránce. Pak z toho pramení, že se tam člověk cítí dobře a může hrát dobrý hokej. Je to všechno o psychice, když vám funguje kabina, tak to pak pomůže i hře.

Hned prvního května byla rozlučka s fanoušky, jak jste si celou akci užil?
Bylo to skvělé. Vůbec jsem nečekal, že to bude v takovém měřítku. Čekal jsem, že lidi přijdou a nechají si něco podepsat. Ale bylo plné náměstí a nenapadlo by mě, že by se takhle slavilo druhé místo (směje se). Bylo to pro mě obrovské překvapení a skvělá věc. Lidi v Hradci milují hokej a byla to paráda.

Chtěl byste něco hradeckým fanouškům ještě vzkázat?
Děkuji za obrovskou podporu, a za to jak mě fanoušci přijali. Navíc jako cizáka, přicházel jsem ze zahraničí, respektive vlastně ze Sparty. Rivalita mezi Spartou a Hradcem je taky celkem velká, i proto jsem strašně rád, jak mne vzali k sobě. Nebylo to jenom o play-off, byly tam i dva zápasy základní části, porazili jsme Pardubice. Cítil jsem se tu dobře, což je důležité, lidi vám pak pomohou a věří vám.

Na spolupráci jste se nakonec dohodnul s Vítkovicemi. Když jste tam byl podepisovat novou smlouvu, nevybavily se vám nějaké momenty ze semifinále?
Samozřejmě se vám to vybaví. Jsem ale z regionu, mám to do Ostravy kousíček. Vítkovický stadion znám opravdu dobře, přijde mi to tam už takové domácké. Ale už si do mě samozřejmě z vedení rýpli, že jsme je vyřadili. Ale to je sportovní stránka věci, jenom jsem čekal, kdy to přijde. A přišlo to hned (směje se).