Deváťáci ve druhém speciálním zápase nestačili na Pardubice

Ve středu 5. listopadu padl v Hradci Králové rekord počtu fanoušků na mládežnickém hokeji, do ČPP Arény si totiž našlo cestu 5174 převážně dětských fanoušků. O týden později se pak podobný duel odehrál u královehradeckého největšího rivala – Pardubic. Podle očekávání se „Hokeytown” nenechal zahanbit a rekord byl opět překonán, když přišlo 5732 fanoušků. „Bylo to určitě jiné v tom, že jsme nehráli doma. Fanoušci podporovali výhradně Pardubice, ale myslím, že nám ta atmosféra pomohla, abychom předvedli lepší výkon. Škoda, že holt to nevyšlo úplně výsledkově,” hodnotí utkání deváťák Kryštof Hamáček.

Hradečtí se do střelecké listiny zapsali jako první, když v 10. minutě dorazil kotouč do odkryté branky Lukáš Matuška, pak ale převzal otěže soupeř, když se třemi rychlými brankami dostal doslova na koně. „Po jednom gólu jsme úplně přestali hrát. Pak nám to tam napadalo a už je těžké se vracet do zápasu s takovýmto soupeřem, když je to o víc gólů,” přiznává Hamáček, jenž netajil ani potřebnou motivaci pro derby. „Víc jsme se hecovali, každý do toho chtěl dát všechno, tím že se hraje před tolika lidmi, tak je to něco kde se můžeme ukázat,” ví letos zatím čtyřgólový útočník.

A možná výhoda před samotným začátkem zápasu? Tu cítili Hradečtí především ze zkušeností z domácího zápasu s Libercem. „Už jsme věděli, do čeho jdeme a ze začátku jsme už byli rozkoukaní,” přiznává Kryštof Hamáček. Konečný výsledek 8:2 je sice trochu krutý, pro mládežníky je to však především cenná zkušenost a motivace do další práce, což dobře ví i trenéři. „Pochválili nás, že se nedá nikomu nic moc co vytknout, že jsme hráli dobře a snaha tam byla. Ale prostě se musíme začít více soustředit na koncovku. Ta nám nejvíc chyběla, a to v tom zápase rozhodlo,” je si vědom čtrnáctiletý forvard.

Atmosféru, která se často neobjeví ani na extraligovém utkání zažili hradečtí mladíci hned dvakrát a o motivaci do budoucna je tak zřejmě postaráno. „Dalo mi to určitě velkou zkušenost hrát před tolika lidmi. V Hradci to bylo ještě před spolužáky a kamarády, takže určitě velká zkušenost a za mě fajn zážitek. Budu si to pamatovat do konce života,” přiznává Kryštof Hamáček.