Za šanci jsem vděčný, líčí David Sýkora po premiérovém startu
Pro Mountfield nebyl přípravný duel se Spartou na poděbradském kluzišti žádnou novinkou, stejné střetnutí se událo i minulé léto. Přesto bylo klání okořeněno o jednoho nováčka, obránce David Sýkora si totiž odbyl premiéru v hradeckém dresu. Mladoboleslavský odchovanec zažil v uplynulém ročníku povedených 44 duelů v dresu prvoligového Kolína a postupně nakukoval skrze několik tréninků i do extraligového Hradce. Nejen o tom, co jeho debutu, při němž Hradec podlehl Pražanům 0:2 přecházelo, se čtyřiadvacetiletý zadák rozpovídal po skončení duelu v Poděbradech.
Davide, máte za sebou debut za Hradec, jak jste ho prožíval? První zápas, navíc proti Spartě, myslím si, že to je sen pro každého. Skvěle jsem si to užil, navíc bylo v Poděbradech tak nějak vyprodáno, fanoušci vytvářeli skvělou atmosféru..
Co vlastně předcházelo tomu, že jste poprvé oblékl hradecký dres? Už během minulé sezony jsem během play off trénoval v Hradci a s panem trenérem Martincem jsme se bavili o příští sezoně a o tom, že bych mohl dostat nějakou šanci. Jsem za to moc vděčný. V Kolíně je systém docela dost podobný, takže to pro mě bylo jednodušší, pomohly mi i videa, na které jsme se s týmem během tréninků dívali, když jsem byl minulý rok v Hradci.
Vy už to v Poděbradech znáte ze startu přípravy s Kolínem, jak se vám tady hrálo? Přece jenom velké teplo a plná hala mohly být znát. Led byl nic moc, ale to je jasný. Venku je asi 35 stupňů a nezasychalo to. Hřiště je tu menší, ale strávil jsem tady s Kolínem dva týdny a už jsem zvyklý a bylo to úplně v pohodě.
Nepociťoval jste nervozitu? Přeci jen šlo o váš první duel, navíc se Spartou. Před zápasem jsem si řekl, že musím trému úplně vypustit. Hraje se jen příprava, takže jsem do toho šel s tím, že se nemůže nic pokazit, když to blbě řeknu. Co se má stát, stane se. Užil jsem si to, a to je hlavní.
Konečné skóre – 0:2 ve váš neprospěch. Ale bylo to celkem vyrovnané, viďte? Bez gólu se vyhrát nedá, ale zápas byl vyrovnaný. Mrzí mě chyba u druhého gólu, tam to šlo za mnou. Ale myslím si, že to bylo taky trochu ledem, tohle se mi moc často nestává.
Jak bral člověk zápasení s velkými jmeny Pražanů – Řepík, Chlapík, Shore a mnoho dalších. Bral jsem to jako utkání s jakýmkoli jiným soupeřem, jediný rozdíl je, že mají na dresech napsáno Sparta. Navíc s některými kluky ze Sparty se znám různě z léta, z ledu nebo z posiloven, takže na to zvykl dost rychle.
Fanoušci vám zde vytvořili skvělou atmosféru… Připadal jsem si jako bychom byli domácí my, naši fanoušci byly slyšet určitě víc než ti sparťanští. Za to moc děkujeme.
Co vás čeká ve zbytku léta? Taková klasika: V Kolíně trénujeme, některé dny máme dvoufázové tréninky, do toho taky už hrajeme přípravné zápasy. Zrovna taky kluci hráli s Třebíčí, takže se mě zajímá, jestli vyhráli nebo ne. A další dny jdu normálně zase za Kozly, s panem trenérem jsem ve spojení a uvidíme, jak se všechno vyvine dál.