Ve čtvrtek mi zavolali, líčí Adam Srdínko o přesunu do Hradce
Se startem týdne se Adam Srdínko hlásil v Hradci a po dvou trénincích rovnou skočil do zápasu. A vsetínský bek se uvedl dobře, obstaral nahrávku na vítězný – i když trochu šťastný – gól s koncem úvodní dvacetiminutovky. Syn sedminásobného českého šampiona následně po zápase vyprávěl o svém velkém zážitku. „Jsem hrozně vděčný, že jsem dostal šanci zahrát si za Hradec. Bylo to skvělý, moc jsem si to užil,“ líčí mladý obránce.
Adame, nebyl jste až překvapený, jak se týmu proti Olomouci dařilo? Přece jen to byl teprve druhý hradecký přípravný zápas. A vy jste navíc naskočil po dvou trénincích s týmem. Bylo to dobré, byli jsme produktivní, efektivní v zakončení a dobře si pomáhali, komunikovali jsme, nebyly tam žádné větší potíže v obrannému pásmu. Byli jsme hodně efektivní, šli jsme do brány, takže to bylo dobré.
I od vás přišla podpora směrem dopředu, máte dokonce asistenci u vítězného druhého gólu a několik kladných účastí na ledě při vstřelených gólech... Jo, u druhého myslím. Já to ani nevěděl, prostě jsem to poslal na bránu. Trochu jsme se na sebe s Plánisem dívali, jestli jsem nedal gól já, pak nakonec že prý ne, někomu to trefilo loket. Nakonec z toho ale gól byl, to je hlavní, tak jsem rád, že to tam padlo a ulevili jsme si ze stavu 1:1.
Vy jste mladý hokejista, jak tohle utkání člověk bere pro svůj další vývoj? Asi velký krok, že? Pro mě obrovská zkušenost. Je skvělé hrát proti týmu z české extraligy a proti takovým hráčům. A i kdybych nehrál zápas, tak i tréninky mě neskutečně posouvají, tím jak jsou tady v Hradci výborní hráči.
Jak se vlastně seběhlo to, že jste se ocitl tady v Hradci? Po sezoně mi volal pan Martinec, jestli by si mě mohli napsat na střídavé starty do Hradce. A minulý čtvrtek mi volali, že je tady Hradci marodka v obraně, jestli bych mohl přijet, tak jsem neváhal a přijel. Jsem rád i za to, že mě Vsetín pustil takhle si zahrát. Bylo to skvělý.
Jak náročné zase bylo skočit do zápasu za nový tým, po dvou trénincích s hromadou nových informací? Bylo to něco úplně jiného, než jsme doteďka hráli na Vsetíně. Jiný styl hokeje. Ale bylo to fajn, trenér mi pustil videa, mluvili jsem s trenéry celé pondělí i úterý, co ode mě očekávají, jak to hrát, abych zapadl do systému. Sami mě uklidňovali, že to není lehké pochytit celý systém za pondělí. Ale trenéři mi to výborně vysvětlili a hráči mi pomohli v tom, že skvěle komunikovali a bylo to dobré.
Celkově pro vás ale velký zážitek, že? Na Vsetíně máte skvělé fandy, takže v tomhle směru to zas tak nové asi ani nebylo.. Rozhodně super. Fanoušci byli skvělí, slyšel jsem je celý zápas. Užil jsem si i děkovačku na konec. Rozhodně to bylo to super.
Aktuálně probíhá stále příprava na sezonu, jak to máte s tímhle obdobím vy? Patří mezi vaše oblíbené položky? Nevadí mi to. Spíše se ale těším na tu hokejovou sezonu, kdy už chodí napráskáno lidí a je tam ten tlak, ale nevadí mi to. Je potřeba trochu rozcvičit a rozhýbat tým.
Je nějaká věc, kterou na tomhle období nemáte rád? Přece jenom je to asi docela záhul, že? Úplně nemusím, když jsou bruslivé tréninky, když se opravdu na trénincích jen bruslí. Třeba takové to závěrečné bruslení, to opravdu nemusím (usměje se).
Vy jste si v mládeži odskočil na pět let na sever Evropy. Jak vzpomáte na tyhle štace? Vzpomínám na to skvěle, vlastně jsem tam prožil své mládí, naučil se dospělácký hokej a mám tam taky přítelkyni, takže tam často létám.
V čem vás Finsko (potažmo i Švédsko) nejvíc posunuly? Když nebudeme počítat hokejové hledisko, tak určitě hlavně v osobní stránce. Aby se člověk o sebe dokázal postarat a všechno si řešit sám.