Stanislav Škorvánek o výhře i TOP zákroku: Nazval bych to štěstím
Po domácím triumfu s Litvínovem se svěřencům Tomáše Martince podařilo vytvořit první vítěznou šnůru, když porazili vítkovickou Rideru 4:0. V obou utkáních hrála klíčovou roli defenziva, protivníci se během nich dostali pouze ke čtyřiadvaceti střelám, navíc ani jedna z nich nepropadla za záda brankáře Stanislava Škorvánka, který si tak mohl zapsat první dvě čistá konta v sezoně. Jak těžká práce to pro něj byla a v čem podle něj tkví důvod zlepšení hradeckých výsledků?
Stano, gratuluji kde dvěma čistým kontům v řadě. Je po výsledkově nepovedeném startu sezony cítit nějakou změnu? Určitě ano, vrátili se nám hráči, kteří byli zranění. Herní projev nevypadal úplně špatně ani předtím, teď je to však na jiném levelu. V posledních zápasech neměli soupeři ani moc střel, takže si myslím, že jsme je měli pod kontrolou. O to lehčí práce to byla pro mě.
V obou předchozích utkáních jste skvěle zvládli první třetinu. Je to o mentální přípravě na zápas? Ano, jak mentální, tak fyzické. Když dáte první gól a pak přidáte i druhý, tak se pak samozřejmě hraje mnohem lehčeji, soupeř musí dohánět. Z našich vlastních zkušeností víme, že pokud inkasujete jako první, tak je to často velmi těžké se dostat zpátky do hry, protivníka to nakopne a hraje ještě nepříjemnější hokej. Mělo to při úspěchu velkou roli a věřím, že v tom budeme pokračovat.
Ve druhé třetině jste předvedl až kuriozní zákrok hokejkou. Jak se vám podařilo puk po střele Yetmana chytit? Zle jsem přečetl hru a už jsem se nestíhal přesunout, tak jsem tam dal holi a útočník ji trefil. Z mé chyby to tedy nakonec dopadlo takto, nazval bych to štěstím.
Proti Vítkovicím se vám velmi daří, vyhráli jste nad nimi již devětkrát v řadě. Bylo to téma i v kabině? Vzpomínám na utkání z minulé sezony, kdy jsme vyhráli 9:7, to byl snad můj nejhorší výkon v kariéře. Já osobně jsem tuto vzájemnou bilanci moc neřešil, ani v kabině o tom slovo nepadlo. Více jsme probírali první zápasy sezony, které se nám bodově moc nevydařily a jsme kvůli nim na spodku tabulky. To pro nás bylo důležitější, řekli jsme si, že už musíme body začít sbírat, protože když vám ostatní týmy v tabulce utečou, už se to těžko dobíhá.
Nenastupuje se tedy proti týmu, který jste osmkrát za sebou porazili s větším sebevědomím? Myslím si, že hráči, kteří to zažili a hrají tu už delší dobu to možná pocítí. Já jsem tu druhou sezonu, něco jsem o tom slyšel, ale nějak extra to nevnímám. Kdybyste se zeptali českých hráčů, tak by vám k tomu asi řekli víc. Za sebe můžu říct, že je to pro mě zápas jako každý jiný.
V minulé sezoně jste měli také těžký začátek, nakonec jste však skončili druzí. Necítíte tedy, že i když se start nevyvede, pořád je možné uspět? Ano, říkali jsme si, že minulý rok to bylo podobné. Také se nám přes léto a v přípravě zranilo hodně hráčů, což byla velká smůla. Teď se nám začínají vracet a myslím si, že tým to nakoplo, i nově příchozí zvýšili své úsilí a celá naše hra je už o dost lepší.
V utkání jste měl pouze deset zákroků, pamatujete si je všechny? Vlastně asi ano (směje se). Kluci hráli velmi dobře a soupeře skoro nepustili k zakončení, takže jsem jen stál, sem tam se pohnul a vyhráli jsme (pousměje se).
Tím, že jste měl málo práce, tak pak přicházely rovnou náročnější zákroky, že? Ano, skoro polovina mých zákroků byla docela těžká. To tak v takovýchto zápasech bývá, pokud střel není mnoho tak je to pro brankáře těžší, navíc nejste v takové pohodě a složitě se to řeší, ale dobře to dopadlo. Měl jsem i dost štěstí, ale bez toho to nejde.