Šesťáci obsadili na domácím Memoriálu Filipa Čepa bronz
O víkendu si ČPP Aréna užila Memoriál Filipa Čepa, bývalého královéhradeckého mládežníka, na jehož počest se konal už 25. ročník turnaje šestých tříd. Královéhradečtí v něm vítězství neobhájili, skončili na třetím místě. Vítězem se stalo pardubické Dynamo.
Dvoudenní měření šesťáků ovládli hokejisté Pardubic před Trenčínem, další zahraniční účastník z německých Drážďan skončil na páté příčce. Královéhradečtí odstartovali turnaj porážkou právě s rivalem, následně porazili 5:2 právě Drážďany. Nakonec v pomyslném souboji o druhé místo padli s Trenčínem 7:8 po nájezdech, výhra 10:4 nad Karlovými Vary už pojistila bronz. Své ocenění si všichni účastníci turnaje převzali od útočníka A-týmu Alexe Tamášiho a také zástupců rodiny Filipa Čepa.
Konečné pořadí 25. Memoriálu Filipa Čepa
1. HC Dynamo Pardubice 2. HK Dukla Trenčín 3. Mountfield HK 4. HC Energie Karlovy Vary 5. Dresden Eislöwen
🏒 Šesťáci vybojovali bronz na 25. ročníku Memoriálu Filipa Čepa! 🥉 V Hradci Králové se o víkendu konal mezinárodní...
Zveřejnil(a) Mountfield HK - mládež dne Neděle 24. srpna 2025
Příběh Filipa Čepa dle Zdeňka Šimoníčka, strýce Filipa
Filip Čep se narodil 9. září 1974. Od 1. třídy, kdy prošel náborem tehdejšího Stadionu Hradec Králové, hokeji doslova propadl. Každá myšlenka ho táhla na zimní stadion. Protože se s ním život nemazlil, chtěl-li něčeho dosáhnout, musel si ve všem poradit sám. Nikdy si na nic nestěžoval, nežádal o odvoz na trénink nebo zápas. Bylo zcela nemyslitelné, aby ošidil nebo vynechal tréninkovou jednotku. Již odmala si vytvářel přirozenou autoritu.
V šesté třídě přestoupil do hokejové školy v Malšovicích. Hokejovými trenéry byl hodnocen jako velice dobrý bruslař a hokejový talent.
V srpnu 1986 se vrátil z hokejového soustředění se zápalem plic. Vysoké teploty ho upoutaly na lůžko, ale on stále žil pro svůj hokejový tým. Protože mu lékaři zakázali fyzickou zátěž, chodil kluky aspoň povzbuzovat na střídačku. Svoji přirozenou dobrotou, přehledem a rozvážností si získal sympatie celého mužstva. U kluků měl přezdívku „doktor“.
V lednu 1987 byl přijat na kliniku Fakultní nemocnice v Hradci Králové s diagnózou „nález na srdci“.
6. února téhož roku ve svých 12 letech podstoupil operaci. Když ho odváželi na operační sál, všechny kolem sebe stačil utěšovat a povzbuzovat slovy: „Nebojte se, já se vrátím.“ Bohužel z narkózy se již neprobral. Svůj poslední zápas prohrál. V naších myslích je však stále s námi...