
Rookie lap na ledě O2 areny? Bylo to husté, hlásí junior Jan Kasal
Během letních prázdnin se vrátil po jednoleté anabázi za mořem zpět do Hradce, kde hokejově vyrostl. Hned při úvodním přípravném duelu vychytal Fehervár a zapsal si neoficiální první start za A-tým. Poté se Jan Kasal přesunul do juniorky, kterou zatím spolehlivými výkony drží na postupových místech, a tak se objevil také poprvé v zápise o utkání Tipsport extraligy, byť zatím jen na lavičce. Stejně to pro něj však byl zážitek.
Byla sobota, což v mládežnických soutěžích značí běžný hrací den, pro Jana Kasala ale úplně obyčejný nebyl. Už předtím, než si stoupl do branky proti Bruslařům, totiž věděl, že další den pojede s dospělými na led, kde před půl rokem reprezentace přepisovala dějiny, byť jen v roli dvojky. Přestože měl na zalarmování blízkých více než 24 hodin, na místě nakonec nikoho neměl. „Jelikož jsem nechytal, tak se nikdo podívat nepřijel. Myslím, že taťka to sledoval doma v televizi,“ říká maskovaný mladý muž s tím, že organizovaný rodinný zájezd si nechá až na opravdovou premiéru.
Přestože se před úvodním buly postavil ke dvířkám na střídačku, tradiční rookie lap, tedy dřívější nástup na led, kdy má nováček polovinu hřiště na pár koleček pro sebe, ho neminul. „Bylo to od kluků hezké gesto, že i když jsem nestartoval v brance jako jednička, tak mě nechali pověstné kolečko udělat. Nic moc se mi hlavou nehonilo, snažil jsem si to jen užit. Je fakt husté být dole na ledě, nebýt ve vipku a ládovat se řízky,“ usmívá se dobře naladěný talent, kterému po nepřesvědčivém startu Hradce létaly hlavou různé myšlenky. „Určitě mi v hlavě probíhalo, coby kdyby. Tím, že se nepovedl začátek, tak se mi v hlavě motalo, co by se stalo, kdybych tam fakt skočil. Kluci ale dokázali hru bravurně otočit a do poslední minuty se rvali o vítězství. To na tom bylo hezké,“ popisuje své myšlenkové pochody jednička kategorie U20.
Ostrý zápas české nejvyšší soutěže sice ještě neochutnal, tréninkové dávky s dospělými však absolvuje, spolu se svým parťákem z juniorky Markem Zárubou, pravidelně. Má se rozhodně od koho učit. Filip Novotný se může pyšnit více než třemi sty starty v TELH, Stanislav Škorvánek zase chytal už na dvou světových šampionátech. „Vždycky, když jsou v brance, tak se od nich snažím vzít to nejlepší. Novas je asi klidnější gólman. U něj se mi líbí, jak krásně pracuje s úhly, tělem a jak vykrývá prostory. Jeho práce s hokejkou je taky skvělá, přeci jen vstřelil gól přes celé hřiště, což se taky jen tak někomu nepovede. U Škorviho se mi líbí jeho zarputilost, svižnost v brankovišti a jak čte hru,“ rozebírá své zkušenější kolegy mládežnický reprezentant.
„Jak běží čas, tak je šance zahrát si v áčku větší a větší.“
Poslední dobou dochází v hradecké organizaci k jistému posunu v nasazování mládežníků. Do zápasů A-týmu včetně přípravy v letošní sezoně doposud naskočilo osm náctiletých hráčů, jedním z nich byl i gólman s úspěšností zákroků téměř 92 procent v DHL extralize juniorů. „Jak běží čas, tak je šance zahrát si v áčku větší a větší. Už jen to, že jsem dostal možnost jet s chlapy na Spartu a dělat dvojku je pro mě obrovská motivace do budoucna,“ přiznává člen týmu nejstarších akademiků, jejichž výsledky se s každou sezonou zvedají. Jaké mají letos cíle? „Náš hlavní cíl je udržení prvního postupového místa a pak už začíná jít pomalu do tuhého. Pak už chtějí všichni to samé – dostat se co nejdál a zvednout zlatý pohár,“ neskrývá ambice hradecký odchovanec, jehož partě jen o skóre utekla vyšší nadstavba.
Před loňskou sezonou si pod Bílou věží sbalil kufry a vydal se na vlastní pěst za velkou louži do USHL, přesněji celku Sioux Falls Stampede. „Nejvíce mě to posunulo po lidské stránce, jelikož jsem byl za mořem většinu roku. Osamostatnil jsem se, a navíc se naučil nový jazyk. Z hokejového hlediska, když bych srovnal třeba suché přípravy, tak do toho Američani moc nedají, to jim moc nevoní. Ale když jde potom čistě o hru a zápas, tak úplně přepnou a na kamarádství se nehraje. Hodně se mi líbilo právě tohle nastavení – je mi jedno, kdo jsi, já jdu vyhrát,“ hodnotí působení ve své rodné zemi, jelikož je rodákem z Hinsdale v Illinois.
Z české juniorské soutěže už má ale zkušenosti i z předminulé sezony. Jaké jsou rozdíly mezi kontinenty?„Nevím, jestli se to dá úplně porovnávat, každá liga má něco do sebe. V Americe se mi líbilo, kolik lidí chodilo na zápasy, často to bylo i víc než u nás na nejvyšší soutěže. To bych určitě vyzdvihl. Myslím, že to české juniorce trochu chybí. Kdyby tady chodilo stejně lidí, tak bychom si to mnohem víc užívali,“ vidí prostor pro zlepšení gólman, který 22. února oslaví dvacáté narozeniny. V následujících měsících ho krom hokeje čeká ještě jedna výzva – maturita. „Před pár dny jsem dokončil první pololetí čtvrťáku, který mám o rok posunutý. Na maturitu se zatím nepřipravuju, ale už se na to pomalu chystám,“ uzavírá „Kasy“ a věří, že si v blízké budoucnosti v Tipsport extralize i zachytá.