Mountfield HK
HCHK100
Permanentky
Aplikace
Fanshop
ENG
Menu Více
Rozhovory
dnes | Tomáš Rotter, Daniel Krátký

Filip Růžička o podpisu v NHL i draftu: Nejlepší moment života

Na rozhovor už přišel s kšiltovkou Wild, ale poté rozvážně vyprávěl o svých předchozích dnech. V zámoří Filip Růžička ohromil i svými parametry, dva metry z něj dělají jednoho z největších brankářů v celé NHL – tedy i včetně draftovaných gólmanů. Kde draft sledoval a jaké byly první pocity? A co podpis smlouvy s Minnesotou?

Filipe, obrovská gratulace rovnou k podpisu smlouvy v NHL. Pocity jsou předpokládám naprosto výborné, že?
Jsou skvělé, vždycky to byl můj sen. Ale všechno to jenom začíná. Budu ještě muset hodně makat. Ale jsem připravený bojovat. Pocity jsou absolutně nejlepší. Tohle léto je jedno z nejlepších, co jsem kdy zažil. Je to super!

Jak probíhal proces podpisu smlouvy?
 Do poslední chvíle jsem o ničem nevěděl. Ale takhle k večeru mi zavolal agent, že mi smlouvu nabídli. A hned jsem samozřejmě přijal. Úplně jsem vystřelil z postele a šel podepisovat. Nikdy na to nezapomenu.

Když se vrátíme ještě před draft: Jaké bylo období před ním, jak často jste byl v kontaktu s agentem nebo skauty
Období bylo hrozně náročné, hlavně psychicky. Pokud hráč není jasným kandidátem na první kolo, tak vlastně vůbec neví, jestli bude vybraný, nebo ne. Bylo těžké se připravit na obě varianty. Co když to vyjde? A co když ne? To na tom bylo náročné. Bavil jsem se s různými skauty a bylo to příjemné. A vždycky, když se ozval nový tým, tak jsem se vnitřně radoval.

S kolika týmy jste byl v kontaktu? A cítil jste z některého skutečně velký zájem?
Řekl bych, že jsem se mohl bavit s něco kolem dvaadvaceti týmů. Nejvíce to bylo určitě s Utahem a San Jose.

V draftu si vás vybrali Wild. Co oni?
S Minnesotou jsem měl jen jeden kontakt. Pamatuju si, že proběhl v hradecké šatně, volali mi přes videohovor. To bylo super! Bavili jsme se tedy jen jednou, těsně před draftem, a nakonec to vyšlo na ně, za což jsem rád.

Kde jste svůj draft sledoval?
V restauraci doma v Karviné. S rodinou jsme si ji pronajali a pustili si samotný draft na televizi. Pozval jsem kromě rodiny i přátele, kteří mi nejvíc pomáhali a podporovali mě. Užili jsme si to moc, pak ještě o to víc.

Byl jste během draftu hodně nervózní?
Jo, bylo to neskutečný. Jak běžel čas a výběry naskakovaly víc a víc a já stále neviděl své jméno... O něco víc jsem byl vždycky nervóznější a nervóznější. Navíc už bylo vybráno hodně brankářů. Většinou se vybírá pět až sedm gólmanů, tentokrát už byl vybraný dvacátý a pořád nic. Říkal jsem si, že to bohužel asi nevyjde. Pak to ale přišlo a bylo to skvělý.

Věděl jsi dopředu, že si tě Minnesota vybere?
Ne, ptal jsem se agenta a ten mi řekl, že se to dozvíme těsně před výběhem výběrem. Seděl jsem a jen mi zazvonil telefon, že si mě vybírá Minnesota. Hned na to to zahlásili, takže před tím výběrem jsem nevěděl nic.

Jaké byly první emoce?
Samozřejmě mi vběhly do očí slzy. Je to asi nejlepší moment mého života, který nikdy nezapomenu. Vím, že nějaká slza ukápla i členům mojí rodiny nebo přátelům, bylo skvělé, že to mohli sledovat a prožívat se mnou.

Jak probíhal kontakt poté přímo s Minnesotou?
Kontakt byl rychlý, byl jsem draftovaný docela pozdě. Hned mi volali a řekli, že mi ráno v 8:50 letí letadlo z Prahy. Takže jsem neměl čas to ani nějak oslavit, protože ve 2:50 ráno jsem odjížděl z Karviné na letiště a letěl na kemp.

Jaký byl rozvojový kemp? Spíše se o něm mluví jako o takovém poznávání a teambuildingu.
Přesně, byl to spíš takový teambuilding. A taky první možnost se podívat do zákulisí, kde hráči trénují a hrají. Bylo to skvělé, včetně trenérů a lidí kolem z organizace. Nastavili jsme si tam nějaký plán, jak by chtěli, abych chytal. A strategii toho všeho. Strašně jsme si to na kempu všichni užili. Byl tam se mnou i Adam Benák, což je fajn. Vždycky je dobré mít s sebou nějakého Čecha. A teď obzvlášť, protože mi říkal, jak to na kempu funguje. Byli jsme spolu i na pokoji a celkově všude. Pomohl mi hodně.

Českých gólmanů bylo draftem vybráno rekordních šest, čím to?
Myslím, že náš ročník 2008 patří mezi ty nejlepší. Ale vlastně i ti starší kluci jsou výborní. Je super, že jsme my brankáři nějaký rekord vytvořili.

Loňskou sezonu jste strávil v zámoří, kam vás Hradec uvolnil. Co vše si kromě zviditelnění odnášíte ze zámoří?
Především mě ten rok zocelil. Byl jsem tam bez rodiny, skoro celou sezonu mi bylo sedmnáct. Bylo těžké opustit rodinu na takovou dálku. I hokejově jsem se v nějakých věcech zlepšil. Doufám, že je využiju i teď.

Přípravu na novou sezonu jste absolvoval s A-týmem v Hradci...
Byla náročná, ale bylo to super. Měl jsem tam kolem sebe i pár kluků z juniorky, což bylo fajn mít kolem své vrstevníky. A taky myslím, že bylo super chodit v letní přípravě s gólmany na ledy. Je to zároveň náročné.

A co bude dál?
Nováčkovský kemp by měl být v září, uvidíme, jak se to všechno vyvrbí a bude to dál. Každopádně se těším na to, co mě čeká.