Diskuzní fórum
Pokud chcete diskutovat, prosím přihlaste se, nebo si vytvořte nový účet.
06.04.2023, 11:29
On uz takhle nadaval rozhodcim kdyz vypadli v roce 2019 s Trincem. Dostal za to pokutu 80000. Asi moc neunasi prohry a svadi vse na zkorumpovane rozhodci🙂
06.04.2023, 03:08
Pravidla: Gól nebude uznán jen v případě zjevného kopnutí puku útočícím hráčem. Při usměrnění puku nohou do branky,byť úmyslném,nebo natočení brusle k odrazu puku do branky bude gól uznán.Takže by jsi byl špatný rozhodčí.😁
Musel by tam ten puk opravdu kopnout aby gol neuznali.
Musel by tam ten puk opravdu kopnout aby gol neuznali.
03.03.2023, 07:38
Česko šlo nakonec podobnou cestou, dorazil Kari Jalonen a hned získal medaili na mistrovství světa. Je to dobrá volba?
„Samozřejmě, v dospělých je hlavním faktorem úspěch, který on dosáhl, to nikdo vůbec nezpochybňuje. Bavíme se však o finské škole, kterou Jalonen prosazuje. Taková cesta hokeje mě upřímně nebaví.“
Je příliš defenzivní?
„Chci hrát bruslařsky, nepříjemný forčekink, jako třeba Tomáš Martinec v Hradci. To mě baví. Chci bránit nejlepší hráče soupeře v jejich pásmu, kde jim to je nepříjemné. Když budu jen čekat, oni si stejně cestu do mého pásma najdou. Myslím, že jsme v poslední době zjistili, že Češi i Slováci jsme stavění na takovou hru. Umíme bruslit, být nepříjemní v útočném pásmu. Jak říká Craig: Proč nechávat nejlepší hráče soupeře na puku?“
Ukázala možnosti česká dvacítka na mistrovství světa, kde jste byl jako poradce slovenského mužstva?
„Je to tak, byla skvělá. Ale to i ta naše. Nebyla náhoda, že týmy uspěly. Bylo fantastické sledovat unavené kanadské beky, jak vyhazují puky z pásma hlava nehlava.“
Na mistrovství zářil sedmnáctiletý Kanaďan Connor Bedard. Při dražbě, kam jste dodal jeho podepsanou mikinu, jste řekl, že může být budoucností hokeje.
„Je jiný než McDavid, ano, ještě není tak fyzicky vyspělý. Ale myslím, že přichází nová éra, Bedardova. Má jednu neuvěřitelnou věc, ještě nikdy jsem ji neviděl.“
Povídejte.
„Vede puk, vykloní se směrem ven, pak jde svou specifickou stahovačkou pukem směrem dovnitř. Už je v procesu střelby, přitom si ještě dokáže vyhodnotit pozici a dát prudkou přihrávku spoluhráči, který je například u tyče. Jeho čtení hry je až brutální.“
Kam se může umění mladých posouvat?
„Při jejich kritice si musíme uvědomit pár věcí: Dřív byl talent, byla rychlost, byla defenziva. Teď musí mít hráč všechno. Musí být vyspělí technicky, bruslařsky a ještě musí reagovat na milion detailů v systému.“
Není hokej - a sport obecně - kvůli tomu až moc svázaný?
„Kluci mají skills trenéry, všemožné nástroje. Ano, je to tak, trošku se ta herní stránka vytrácí. Z hokeje je věda.“
Patron charity
Každý rok dorazí ze Slovenska do Hradce Králové minimálně dvakrát. V zimě si zahraje hokejový turnaj veteránů zvaný Retro Hockey League Cup, v létě fotbalovou obdobu. Vše pro dobrou věc, Peter Frühauf je patronem charitativní organizace zvané Sport Hradec Cup. S partou shánějící prostředky pro nemocné děti se dal dohromady v době, kdy se léčil z rakoviny. Pomáhal s přednáškami, dnes shání artefakty do dražby, z níž jdou zásadní finance. „Najednou se mi otevřel vedle rodiny a hokeje úplně jiný svět. Pomáhat mě začalo bavit od prvního momentu,“ vyzná se. Minulý víkend získala organizace 491 tisíc korun. Za patnáct let necelých 9 milionů, které pomohly více než sedmdesáti dětem.
03.03.2023, 07:35
FRIGO
Za dva dny zvládl čtyři zápasy na veteránském turnaji v Hradci Králové - a také moderování charitativní dražby. „Ta moje pusa někdy nejde zastavit,“ směje se Peter Frühauf, někdejší reprezentant a nynější asistent Craiga Ramsayho u slovenského národního mužstva. Ač myslel, že po kariéře půjde hokej stranou, je to jinak, čtyřicetiletý elegán je v něm ponořený až po uši.
Hradec je vaše osudové město i angažmá, že?
„Druhý domov. Teď jsem tady byl kvůli turnaji a další víkend sem beru rodinu, užijeme si zápas s Pardubicemi. Víš, byl jsem s nároďákem na mistrovství světa, vyhrál titul v sedmém zápase, ale derby zápasy mi v hlavě zůstaly nejvíc.“
Na druhou stranu vám tady v roce 2014 diagnostikovali rakovinu varlete. V jakém stavu jste aktuálně?
„Jsem kontrolovaný, ale chodím už jen jednou za rok. Snažím se žít bez toho, abych na nemoc myslel.“
Jde to?
„Momentálně jsem zdravý, máme dvě děti, ale samozřejmě se ty obavy trochu přesunuly na ně. To je úděl každého rodiče.“
Jste zase plný hokeje. To jste nečekal, ne?
„Můj táta byl trenér a, myslím, dobrý. Já jsem si nepředstavoval, že bych šel touhle cestou, že to bude můj směr. Jenže moji spoluhráči Branko Radivojevič a Janko Pardavý mě přesvědčili, abych začal pomáhat v Trenčíně s obránci. Řekl jsem, že to zkusím, no a po pár měsících mě to úplně pohltilo. Teď mě trénování velmi naplňuje, přestože je to vyčerpávající a rodina často trpí. Cítím, že jsem tam, kde mám být, je to pro mě významné.“
Nestrádá vaše bageterie v Trenčíně?
„Pozor, neděláme bagety, ale sandwiche. (směje se) Když jsem končil kariéru, vyrazil jsem do Ameriky udělat si licenci, jsme frančíza. Rád jsem tam chodil, jak mi jede huba, tak mě baví pokecat se zákazníky. Ale už to nejde, naštěstí máme skvělou manažerku, je možnost, že to od léta převezme.“
Stal jste se asistentem kouče Ramsayho u reprezentace. V čem je cizinec na lavičce přínosný?
„V době, kdy Češi uvažovali o zahraničním trenérovi, jsem dal rozhovor deníku Sport. Řekl jsem, že jsme se vydali touto cestou, a ta se vyplatila. Dostali jsme zkušeného člověka, který se v NHL pohyboval čtyřicet let jako hráč i trenér. Je to fakt vidět, jsem moc rád, že mě může mentorovat a vést.“
V čem je výjimečný?
„Je mu přes sedmdesát, ale hlava mu pracuje neskutečně. Strašně vzácné na něm je, jak dokáže rozpoznat a vycítit, kolik informací dáme chlapcům před zápasem, o přestávce, po něm. Vždycky trefí ten hřebíček na hlavičku.“
Za dva dny zvládl čtyři zápasy na veteránském turnaji v Hradci Králové - a také moderování charitativní dražby. „Ta moje pusa někdy nejde zastavit,“ směje se Peter Frühauf, někdejší reprezentant a nynější asistent Craiga Ramsayho u slovenského národního mužstva. Ač myslel, že po kariéře půjde hokej stranou, je to jinak, čtyřicetiletý elegán je v něm ponořený až po uši.
Hradec je vaše osudové město i angažmá, že?
„Druhý domov. Teď jsem tady byl kvůli turnaji a další víkend sem beru rodinu, užijeme si zápas s Pardubicemi. Víš, byl jsem s nároďákem na mistrovství světa, vyhrál titul v sedmém zápase, ale derby zápasy mi v hlavě zůstaly nejvíc.“
Na druhou stranu vám tady v roce 2014 diagnostikovali rakovinu varlete. V jakém stavu jste aktuálně?
„Jsem kontrolovaný, ale chodím už jen jednou za rok. Snažím se žít bez toho, abych na nemoc myslel.“
Jde to?
„Momentálně jsem zdravý, máme dvě děti, ale samozřejmě se ty obavy trochu přesunuly na ně. To je úděl každého rodiče.“
Jste zase plný hokeje. To jste nečekal, ne?
„Můj táta byl trenér a, myslím, dobrý. Já jsem si nepředstavoval, že bych šel touhle cestou, že to bude můj směr. Jenže moji spoluhráči Branko Radivojevič a Janko Pardavý mě přesvědčili, abych začal pomáhat v Trenčíně s obránci. Řekl jsem, že to zkusím, no a po pár měsících mě to úplně pohltilo. Teď mě trénování velmi naplňuje, přestože je to vyčerpávající a rodina často trpí. Cítím, že jsem tam, kde mám být, je to pro mě významné.“
Nestrádá vaše bageterie v Trenčíně?
„Pozor, neděláme bagety, ale sandwiche. (směje se) Když jsem končil kariéru, vyrazil jsem do Ameriky udělat si licenci, jsme frančíza. Rád jsem tam chodil, jak mi jede huba, tak mě baví pokecat se zákazníky. Ale už to nejde, naštěstí máme skvělou manažerku, je možnost, že to od léta převezme.“
Stal jste se asistentem kouče Ramsayho u reprezentace. V čem je cizinec na lavičce přínosný?
„V době, kdy Češi uvažovali o zahraničním trenérovi, jsem dal rozhovor deníku Sport. Řekl jsem, že jsme se vydali touto cestou, a ta se vyplatila. Dostali jsme zkušeného člověka, který se v NHL pohyboval čtyřicet let jako hráč i trenér. Je to fakt vidět, jsem moc rád, že mě může mentorovat a vést.“
V čem je výjimečný?
„Je mu přes sedmdesát, ale hlava mu pracuje neskutečně. Strašně vzácné na něm je, jak dokáže rozpoznat a vycítit, kolik informací dáme chlapcům před zápasem, o přestávce, po něm. Vždycky trefí ten hřebíček na hlavičku.“
09.02.2023, 18:17
O jakých přestupech se v extralize mluví
Brankáři
Patrik BARTOŠÁK Lahti/Fin. → Mountfield HK
Marek ČILIAK Kometa → ?
Samuel HLAVAJ Slovan → Plzeň
Jan LUKÁŠ Olomouc → Liberec
Jan RŮŽIČKA Mountfield HK → Mladá Boleslav
Aleš STEZKA Vítkovice → NHL
Miroslav SVOBODA Plzeň → Sport Vassa/Fin.
Obránci
Milan DOUDERA Třinec → České Budějovice
Tomáš DUJSÍK Olomouc → Plzeň
Daniel GAZDA Zlín → Kometa
Martin JANDUS Sparta → Oulu/Fin.
Tomáš PAVELKA Rauma/Fin. → Sparta/Třinec
Stuart PERCY České Budějovice → ?
Pavel PÝCHA Mladá Boleslav → České Budějovice
David ŠTICH Mladá Boleslav → České Budějovice
Útočníci
Roberts BUKARTS Vítkovice → Kometa
Lukáš CINGEL Mountfield HK → Kometa
Luboš HORKÝ Kometa → zahraničí
Jan KÁŇA Olomouc → Vítkovice
David KAŠE Sparta → Litvínov
Ondřej KAŠE Carolina/NHL → Litvínov
Petr KOBLASA Karlovy Vary → Litvínov
Petr KODÝTEK Plzeň → zahraničí
Martin KOHOUT Karlovy Vary → Kometa
Adam KUBÍK Kladno → České Budějovice
Jakub LEV Mountfield HK → Plzeň
Ondřej MATÝS Pardubice → Plzeň
Peter MUELLER Vítkovice → Kometa
Ondřej NAJMAN Mladá Boleslav → Sparta
Jan ORDOŠ Liberec → České Budějovice
Pavol SKALICKÝ Turku/Fin. → Mladá Boleslav
Filip SUCHÝ Plzeň → Mladá Boleslav
David ŠŤASTNÝ Mladá Boleslav → Mountfield HK
Patrik ZDRÁHAL Litvínov → zahraničí
Brankáři
Patrik BARTOŠÁK Lahti/Fin. → Mountfield HK
Marek ČILIAK Kometa → ?
Samuel HLAVAJ Slovan → Plzeň
Jan LUKÁŠ Olomouc → Liberec
Jan RŮŽIČKA Mountfield HK → Mladá Boleslav
Aleš STEZKA Vítkovice → NHL
Miroslav SVOBODA Plzeň → Sport Vassa/Fin.
Obránci
Milan DOUDERA Třinec → České Budějovice
Tomáš DUJSÍK Olomouc → Plzeň
Daniel GAZDA Zlín → Kometa
Martin JANDUS Sparta → Oulu/Fin.
Tomáš PAVELKA Rauma/Fin. → Sparta/Třinec
Stuart PERCY České Budějovice → ?
Pavel PÝCHA Mladá Boleslav → České Budějovice
David ŠTICH Mladá Boleslav → České Budějovice
Útočníci
Roberts BUKARTS Vítkovice → Kometa
Lukáš CINGEL Mountfield HK → Kometa
Luboš HORKÝ Kometa → zahraničí
Jan KÁŇA Olomouc → Vítkovice
David KAŠE Sparta → Litvínov
Ondřej KAŠE Carolina/NHL → Litvínov
Petr KOBLASA Karlovy Vary → Litvínov
Petr KODÝTEK Plzeň → zahraničí
Martin KOHOUT Karlovy Vary → Kometa
Adam KUBÍK Kladno → České Budějovice
Jakub LEV Mountfield HK → Plzeň
Ondřej MATÝS Pardubice → Plzeň
Peter MUELLER Vítkovice → Kometa
Ondřej NAJMAN Mladá Boleslav → Sparta
Jan ORDOŠ Liberec → České Budějovice
Pavol SKALICKÝ Turku/Fin. → Mladá Boleslav
Filip SUCHÝ Plzeň → Mladá Boleslav
David ŠŤASTNÝ Mladá Boleslav → Mountfield HK
Patrik ZDRÁHAL Litvínov → zahraničí
30.01.2023, 09:15
Čihák ve Sportu o HK
Do Boleslavi jste přišel z Hradce po výtečné základní části 2021/22 a zisku Prezidentského poháru. I přes vyřazení ve čtvrtfinále vás nikdo nevyháněl, proč jste odešel už po roce?
„Nezdráhám se přiznat, že v Hradci jsem byl neskutečně spokojený, celá sezona byla úžasná, tým šlapal neskutečně. Fakt jo. I když jsme vůči týmu byli kolikrát kritičtí, nehledě na dobré výsledky jsme si ukazovali i špatné věci, kluci to brali. Vážně vynikající zkušenost, i když dodneška rozdýchávám vyřazení Boleslaví ve čtvrtfinále. Ten tým mohl a měl jít daleko. Ale holt se někdy stane, že i velký favorit zakopne na první překážce. Občas to je k vidění i v NHL, pamatuju si, jak před čtyřmi roky vítěz základní části Tampa vypadla v prvním kole s Columbusem 0:4. Úspěch je velmi pomíjivý. A já si to maximálně uvědomuju, snažím se za každých okolností stát pevně nohama na zemi. Na Hradec ale vzpomínám jen v dobrém. Víte, čeho jsem si tam hrozně vážil?“
Povídejte.
„Cítil jsem, jak nás tam lidi mají strašně rádi. Hradecký fanoušek je neskutečně vděčný, že ve svém městě má extraligu. Já to z nich ukrutně cítil. A cítil jsem to i jako soupeř Mountfieldu. To se mi hrozně líbilo a moc jsem si toho cenil. Fandové byli šťastní za jakýkoli dílčí úspěch svého týmu. Podařilo se porazit silného soupeře a lidi na tribunách dávali velmi upřímně najevo svůj vděk.“
Proč jste tedy odešel? Boleslav vám přišla jako větší výzva?
„Je to tak. Oslovil mě Radim s Vencou, kluci, které jsem dobře znal, a jejich vize se mi velmi zalíbila. Zlákali mě na vybudování silného týmu, na společnou práci, kdy se sportovní vedení zajímá o názor trenéra a společně staví mužstvo. Všechna jména jsme konzultovali. Zároveň musím zmínit, že jsem dostal i jiné nabídky, které byly daleko od mého domova. A já se rozhodl dojíždět, být blízko rodině. Teď už vím, že pokud člověk chce v nějaké profesi něco dokázat, musí se od těchto věcí oprostit a musí do toho jít. Ale tady to bylo o tom, že mě práce v Boleslavi velmi lákala. Mělo to spoustu pro. Na místě je poděkovat generálnímu manažerovi Aleši Kmoníčkovi, který mi vyšel vstříc a z dvouletého kontraktu v Hradci mě vyvázal.“
Do Boleslavi jste přišel z Hradce po výtečné základní části 2021/22 a zisku Prezidentského poháru. I přes vyřazení ve čtvrtfinále vás nikdo nevyháněl, proč jste odešel už po roce?
„Nezdráhám se přiznat, že v Hradci jsem byl neskutečně spokojený, celá sezona byla úžasná, tým šlapal neskutečně. Fakt jo. I když jsme vůči týmu byli kolikrát kritičtí, nehledě na dobré výsledky jsme si ukazovali i špatné věci, kluci to brali. Vážně vynikající zkušenost, i když dodneška rozdýchávám vyřazení Boleslaví ve čtvrtfinále. Ten tým mohl a měl jít daleko. Ale holt se někdy stane, že i velký favorit zakopne na první překážce. Občas to je k vidění i v NHL, pamatuju si, jak před čtyřmi roky vítěz základní části Tampa vypadla v prvním kole s Columbusem 0:4. Úspěch je velmi pomíjivý. A já si to maximálně uvědomuju, snažím se za každých okolností stát pevně nohama na zemi. Na Hradec ale vzpomínám jen v dobrém. Víte, čeho jsem si tam hrozně vážil?“
Povídejte.
„Cítil jsem, jak nás tam lidi mají strašně rádi. Hradecký fanoušek je neskutečně vděčný, že ve svém městě má extraligu. Já to z nich ukrutně cítil. A cítil jsem to i jako soupeř Mountfieldu. To se mi hrozně líbilo a moc jsem si toho cenil. Fandové byli šťastní za jakýkoli dílčí úspěch svého týmu. Podařilo se porazit silného soupeře a lidi na tribunách dávali velmi upřímně najevo svůj vděk.“
Proč jste tedy odešel? Boleslav vám přišla jako větší výzva?
„Je to tak. Oslovil mě Radim s Vencou, kluci, které jsem dobře znal, a jejich vize se mi velmi zalíbila. Zlákali mě na vybudování silného týmu, na společnou práci, kdy se sportovní vedení zajímá o názor trenéra a společně staví mužstvo. Všechna jména jsme konzultovali. Zároveň musím zmínit, že jsem dostal i jiné nabídky, které byly daleko od mého domova. A já se rozhodl dojíždět, být blízko rodině. Teď už vím, že pokud člověk chce v nějaké profesi něco dokázat, musí se od těchto věcí oprostit a musí do toho jít. Ale tady to bylo o tom, že mě práce v Boleslavi velmi lákala. Mělo to spoustu pro. Na místě je poděkovat generálnímu manažerovi Aleši Kmoníčkovi, který mi vyšel vstříc a z dvouletého kontraktu v Hradci mě vyvázal.“
28.01.2023, 10:33
Ale není lepší, než hráče vypouštět hromadně, něco ve stylu, co udělaly Karlovy Vary s Jiřím Kulichem nebo Pardubice s Matějem Blümelem? Jestli někomu opravdu věřím, dám mu zkušené spoluhráče, čas a efekt pak třeba přijde s poměrně velkou parádou.
„To máte asi pravdu. Chtěli jsme tuhle cestu udělat s Pajerem a Moravcem, což byli pro tuto sezonu členové širší reprezentační dvacítky. Jenže máme velké potíže v juniorce. Tihle kluci jsou jediní dva, kteří jí mohou opravdu výrazně pomoci. My v nejvyšší soutěži pochopitelně chceme zůstat, takže je hrajeme víc tam. Nebyl to náš záměr, ale situace se vyvinula tak, že musíme.“
Trochu blbá realita českého hokeje, nemyslíte?
„Tohle je extrémní sezona. Když jsme začali mít velké problémy v áčku kvůli marodce, vzali jsme hráče z Kolína. Ten zase zapadl do problémů se záchranou, naštěstí se z nich už snad dostali a doufejme, že se jim soutěž povede udržet. Trable se záchranou má i juniorka. Když to shrnu, asi v téhle sezoně moc pozitiv nevidím. Na druhou stranu se domnívám, že nás to může psychicky zocelit a připravit na play off. Pokud se dáme zdravotně dohromady, věřím, že jsme schopni potrápit v závěru sezony největší favority, odehrát kvalitní utkání a potěšit naše fanoušky.“
„To máte asi pravdu. Chtěli jsme tuhle cestu udělat s Pajerem a Moravcem, což byli pro tuto sezonu členové širší reprezentační dvacítky. Jenže máme velké potíže v juniorce. Tihle kluci jsou jediní dva, kteří jí mohou opravdu výrazně pomoci. My v nejvyšší soutěži pochopitelně chceme zůstat, takže je hrajeme víc tam. Nebyl to náš záměr, ale situace se vyvinula tak, že musíme.“
Trochu blbá realita českého hokeje, nemyslíte?
„Tohle je extrémní sezona. Když jsme začali mít velké problémy v áčku kvůli marodce, vzali jsme hráče z Kolína. Ten zase zapadl do problémů se záchranou, naštěstí se z nich už snad dostali a doufejme, že se jim soutěž povede udržet. Trable se záchranou má i juniorka. Když to shrnu, asi v téhle sezoně moc pozitiv nevidím. Na druhou stranu se domnívám, že nás to může psychicky zocelit a připravit na play off. Pokud se dáme zdravotně dohromady, věřím, že jsme schopni potrápit v závěru sezony největší favority, odehrát kvalitní utkání a potěšit naše fanoušky.“
28.01.2023, 10:31
Poslední dobou Kiviaho chytá ale velmi slušně. On je připraven tady zůstat i za Bartošákem? Nečekám, že ten by sem šel pro 28 zápasů.
„To máte pravdu, ale i tuhle skutečnost Henri zná. I přesto řekl, že budeme pokračovat v jednání.“
Dál je velké téma, že pořád stojíte o Nikitu Ščerbaka. Měl se o něj zajímat i Slovan Bratislava. Je možné, že se objeví nakonec na Slovensku, protože naše zákony tady Rusům hrát hokej nedovolí?
„Jsme v každotýdenním spojení a ano, ze Slovenska nabídku dostal. Ale bavili jsme se o zákonech v Schengenu a v Evropě. Pokud Nikita nezíská trvalé pracovní povolení a všechny náležitosti, které ho opravňují k výkonu role profesionálního sportovce, vystavuje se velkému riziku. Nakonec se rozhodl, že zůstane v Kanadě.“
Můžete rizika přiblížit?
„Klidně by se mohlo stát, že ho evropská země vyhostí. Říkal mi, že trénuje a za každou cenu by chtěl do Hradce. Jenže dle současných zákonů podobnou věc zařídit nelze. Žádný takový hráč by tady pracovní povolení dostat neměl.“
Aby dostal kanadské občanství díky manželce, reálné není?
„To určitě jedna z možností je. Ale problém je, že nesplnil lhůtu, jak dlouho v Kanadě musíte v jednom kuse žít, abyste o občanství mohli požádat. Hrál na Slovensku a u nás, takže teď by se zase muselo poměrně dlouho čekat, než by mohl o dokumenty požádat.“
V tuhle chvíli je tedy Ščerbak pro Hradec neřešitelný?
„V tuhle chvíli bohužel. Žádná oficiální cesta prostě neexistuje, alespoň takový závěr jsem dostal od našeho právníka.“
Od startu sezony vás trápí extrémní marodka. Za mořem je kvalitní hráč, který by za Hradec chtěl nastoupit, ale není cesta, jak ho sem dostat. Hodně to štve?
„Jasně, ale my se musíme zkrátka pokusit sehnat někoho jiného. Teď jsme přivedli například Matěje Chalupu, poslední dva tři měsíce a nejintenzivněji poslední dva týdny nedělám nic jiného, než sháním hráče. V extralize volní hokejisté bez náhrady nejsou, Matěj je výjimka. My si nemůžeme dovolit žádnou náhradu nabídnout. Díváme se ven, budu se snažit přivést někoho do 31. ledna. Složité je všechno hlavně z pohledu ekonomiky, i když musím říct, že prezident klubu (Miroslav Schön) je připraven pomoci. Ale ne každý hráč z Evropy zase chce hrát extraligu. Věřím, že ještě někoho ale přivedeme.“
Finsko tradičně otevírá obchoďák. Tam je hlavní šance?
„Dá se říct. Některé týmy, které nemají šanci se dostat do play off, se hráčů zbavují. Ale znovu, ani to neznamená, že hráči přijdou sem. Jednali jsme třeba se švédským gólmanem, který radši přijal roli jinde ve Finsku, kde bude dělat dvojku a ještě za větší peníze.“
Když se dívám na vaši soupisku a marodku, cílem by mohlo být přivést do konce ledna ještě takové dva útočníky, ne?
„V tu chvíli by byl trenér nadšený.“ (usměje se)
Hradecká marodka je jinak docela výživné téma. Nepamatuju si, kdy jste byli komplet a mimo vám visí pravidelně tři až osm hráčů. Společný průsečík vaši pacienti nemají?
„Přemýšlím o tom pořád. Na druhou stranu, povaha zranění? Spíš to vždycky vyplývá z boje, z tvrdých zákroků, kterým se nevyhnete. Nemyslím si, že by to bylo přetrénovaností. Ano, máme odehráno víc než ostatní a Liga mistrů náš vyšťavila. Ale já tady vidím hlavně smůlu.“
Server The Athletic zveřejnil text o Minnesotě, kde se rozebírá, že klub v lednu prakticky netrénuje, a autor neviděl tým v NHL, který by měl tak málo přípravy. Pomocí moderních přístrojů přišli na to, že trénink se jim nevyplatí a vede v tuhle chvíli spíš ke zraněním. Vy jste rušení tréninků neřešili?
„Úplně bych asi neventiloval, co tady děláme a co ne. Ale řeknu vám, že naši hráči mají víc dobrovolných tréninků, než bychom si před sezonou představovali. Myslíme na to taky, čas na relax kluci v rámci možností mají.“
Defenzivní sestava Blain, Pavlík, Rosandič, Jank, McCormack a Kalina patří mezi nejlepší v lize. Ale kromě Kaliny jsou všichni teď na nějakém svém výkonnostním maximu, nezlepší se. Máte v hlavě, že jestli má Hradec šanci díky téhle partě uspět, nebude to trvat věčně?
„Je to tak. Problém je, že od startu sezony máme na marodce tři až osm hráčů, na což se dopředu nepřipravíte. Hodně fanoušků nám taky vyčítá, proč nehrajeme mladé, když máme farmu v Kolíně.“
Což se dá pochopit. V roce 2014 jste třeba vyhráli extraligu dorostu. Logicky se nabídne, proč tihle hráči netáhnou áčko?
„Jasně, naše mladé hráče v tuhle chvíli ale hrajeme. Jen vidíte, co se stalo třeba v Liberci, kde jsme měli pět kluků z Kolína. Nevyhráváme, protože kvalita tam zatím není. Jde možná o dobrý směr, ale musíme si říct, že když budeme hrát mladé hráče, tak nás čeká hra někde mezi osmou a desátou pozicí. A i podle reakcí je vidět, že třeba ani naši příznivci na takovou variantu připravení nejsou. My vyznáváme pohled, že hráč musí být připravený, aby mohl hrát za A tým. Zatím kluci připraveni nejsou.“
< / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
„To máte pravdu, ale i tuhle skutečnost Henri zná. I přesto řekl, že budeme pokračovat v jednání.“
Dál je velké téma, že pořád stojíte o Nikitu Ščerbaka. Měl se o něj zajímat i Slovan Bratislava. Je možné, že se objeví nakonec na Slovensku, protože naše zákony tady Rusům hrát hokej nedovolí?
„Jsme v každotýdenním spojení a ano, ze Slovenska nabídku dostal. Ale bavili jsme se o zákonech v Schengenu a v Evropě. Pokud Nikita nezíská trvalé pracovní povolení a všechny náležitosti, které ho opravňují k výkonu role profesionálního sportovce, vystavuje se velkému riziku. Nakonec se rozhodl, že zůstane v Kanadě.“
Můžete rizika přiblížit?
„Klidně by se mohlo stát, že ho evropská země vyhostí. Říkal mi, že trénuje a za každou cenu by chtěl do Hradce. Jenže dle současných zákonů podobnou věc zařídit nelze. Žádný takový hráč by tady pracovní povolení dostat neměl.“
Aby dostal kanadské občanství díky manželce, reálné není?
„To určitě jedna z možností je. Ale problém je, že nesplnil lhůtu, jak dlouho v Kanadě musíte v jednom kuse žít, abyste o občanství mohli požádat. Hrál na Slovensku a u nás, takže teď by se zase muselo poměrně dlouho čekat, než by mohl o dokumenty požádat.“
V tuhle chvíli je tedy Ščerbak pro Hradec neřešitelný?
„V tuhle chvíli bohužel. Žádná oficiální cesta prostě neexistuje, alespoň takový závěr jsem dostal od našeho právníka.“
Od startu sezony vás trápí extrémní marodka. Za mořem je kvalitní hráč, který by za Hradec chtěl nastoupit, ale není cesta, jak ho sem dostat. Hodně to štve?
„Jasně, ale my se musíme zkrátka pokusit sehnat někoho jiného. Teď jsme přivedli například Matěje Chalupu, poslední dva tři měsíce a nejintenzivněji poslední dva týdny nedělám nic jiného, než sháním hráče. V extralize volní hokejisté bez náhrady nejsou, Matěj je výjimka. My si nemůžeme dovolit žádnou náhradu nabídnout. Díváme se ven, budu se snažit přivést někoho do 31. ledna. Složité je všechno hlavně z pohledu ekonomiky, i když musím říct, že prezident klubu (Miroslav Schön) je připraven pomoci. Ale ne každý hráč z Evropy zase chce hrát extraligu. Věřím, že ještě někoho ale přivedeme.“
Finsko tradičně otevírá obchoďák. Tam je hlavní šance?
„Dá se říct. Některé týmy, které nemají šanci se dostat do play off, se hráčů zbavují. Ale znovu, ani to neznamená, že hráči přijdou sem. Jednali jsme třeba se švédským gólmanem, který radši přijal roli jinde ve Finsku, kde bude dělat dvojku a ještě za větší peníze.“
Když se dívám na vaši soupisku a marodku, cílem by mohlo být přivést do konce ledna ještě takové dva útočníky, ne?
„V tu chvíli by byl trenér nadšený.“ (usměje se)
Hradecká marodka je jinak docela výživné téma. Nepamatuju si, kdy jste byli komplet a mimo vám visí pravidelně tři až osm hráčů. Společný průsečík vaši pacienti nemají?
„Přemýšlím o tom pořád. Na druhou stranu, povaha zranění? Spíš to vždycky vyplývá z boje, z tvrdých zákroků, kterým se nevyhnete. Nemyslím si, že by to bylo přetrénovaností. Ano, máme odehráno víc než ostatní a Liga mistrů náš vyšťavila. Ale já tady vidím hlavně smůlu.“
Server The Athletic zveřejnil text o Minnesotě, kde se rozebírá, že klub v lednu prakticky netrénuje, a autor neviděl tým v NHL, který by měl tak málo přípravy. Pomocí moderních přístrojů přišli na to, že trénink se jim nevyplatí a vede v tuhle chvíli spíš ke zraněním. Vy jste rušení tréninků neřešili?
„Úplně bych asi neventiloval, co tady děláme a co ne. Ale řeknu vám, že naši hráči mají víc dobrovolných tréninků, než bychom si před sezonou představovali. Myslíme na to taky, čas na relax kluci v rámci možností mají.“
Defenzivní sestava Blain, Pavlík, Rosandič, Jank, McCormack a Kalina patří mezi nejlepší v lize. Ale kromě Kaliny jsou všichni teď na nějakém svém výkonnostním maximu, nezlepší se. Máte v hlavě, že jestli má Hradec šanci díky téhle partě uspět, nebude to trvat věčně?
„Je to tak. Problém je, že od startu sezony máme na marodce tři až osm hráčů, na což se dopředu nepřipravíte. Hodně fanoušků nám taky vyčítá, proč nehrajeme mladé, když máme farmu v Kolíně.“
Což se dá pochopit. V roce 2014 jste třeba vyhráli extraligu dorostu. Logicky se nabídne, proč tihle hráči netáhnou áčko?
„Jasně, naše mladé hráče v tuhle chvíli ale hrajeme. Jen vidíte, co se stalo třeba v Liberci, kde jsme měli pět kluků z Kolína. Nevyhráváme, protože kvalita tam zatím není. Jde možná o dobrý směr, ale musíme si říct, že když budeme hrát mladé hráče, tak nás čeká hra někde mezi osmou a desátou pozicí. A i podle reakcí je vidět, že třeba ani naši příznivci na takovou variantu připravení nejsou. My vyznáváme pohled, že hráč musí být připravený, aby mohl hrát za A tým. Zatím kluci připraveni nejsou.“
< / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
28.01.2023, 10:27
Všichni fanoušci z informace, že jednáte s Bartošákem, neskákali radostí. Čekal jste negativní reakce?
„Čekal. Fanoušky chápu, co si přečtou, berou za pravdu. Nic jiného nezjišťují, nemají šanci se dostat k vyjádřením přímo od Patrika. Znovu říkám, že něco z jeho minulosti pravda být nemusela. Mám podstatně víc informací než fanoušci, a kdybychom si nebyli jistí, že vše bude v pořádku, s Patrikem se nedomluvíme. Rozhodli jsme se podle našeho nejlepšího svědomí. To je asi všechno, co k tomu mohu říct.“
Sami často tvrdíte, že Hradec nepatří k nejbohatším týmům ligy. O nějakého hráče stojíte, jinde vás přeplatí. Proč myslíte, že v případě Patrika Bartošáka se tak nestalo?
„Nevím. Možná zájem taky někdo měl, ale zase většina týmů v extralize má jasně danou jedničku a málokdo funguje na bázi jako my, tedy že ji hledá. Třeba se pletu, ale důvodem může být, že málokdo třeba sháněl brankáře takového typu. Na druhou stranu i Hradec musel něčím Patrika přesvědčit.“
Napadá mě třeba ale Litvínov, který už pár let hledá. Dovedu si představit, že on by vás přeplatit dokázal. Není to třeba tak, že jméno Bartošák budí v Česku spíš nedůvěru?
„Spíš si myslím, že se po silné jedničce nebude vyptávat pět klubů extraligy. A další věcí je, že jsme strávili povídáním tolik času, že nás v té konverzaci oboustranně asi něco oslovilo. Vím, že i Patrik si zjišťoval hodně informací o nás, řešil, kam jde. Ptal se i hráčů, takže z toho možná vzniklo to, co na sociální sítě pověsil jeden komentátor (Jakub Koreis oznámil, že jde Bartošák do Hradce). Může mu vyhovovat město, náš styl hokeje, lidi, kteří tady jsou. Kdyby chtěl, podepíše na dva roky ve Finsku a byl by tam spokojený. Je to asi určitý souběh okolností.“
Věříte mu tak, že jste se domluvili na delší časové období?
„Smlouvy na rok podepisuji jen výjimečně, jedná se o dvouletou smlouvu.“
Dlouhodobou smlouvu dostal ale i Jan Růžička, který prožívá asi nejhorší sezonu kariéry. Říká se, že sháníte brankáře ještě na tuto sezonu. Jaká je tedy jeho budoucnost?
„Trenéři byli přesvědčeni, že Honza je brankář, který potřebuje dostat větší šanci. Pak ukáže předpoklady, proč se může stát jedničkou. Šance, aby to ukázal, dostal. Ale musím říct, že ani jedna strana není spokojena, jak vše probíhá. S Růžou mluvíme a shodli jsme se, že si to nesedlo. Budeme řešit, co dál a co uděláme se smlouvou. Dál bych to zatím nekomentoval.“
Henri Kiviaho, druhý z vašeho gólmanského páru, u vás po sezoně končí taky?
„Po poměrně dlouhém jednání s jeho agentem jsme nakonec dospěli k dohodě a podepsali jsme s Henrim novou smlouvu. Troufám, si tvrdit, že tímto podpisem bude mít náš klub jednu z nejlepších brankářských dvojic v extralize.“
Mluvilo se, že by měl odejít do Švédska. To padlo?
„Vím, že tuhle nabídku taky měl, ale domluvili jsme se, takže to neřeším.“
„Čekal. Fanoušky chápu, co si přečtou, berou za pravdu. Nic jiného nezjišťují, nemají šanci se dostat k vyjádřením přímo od Patrika. Znovu říkám, že něco z jeho minulosti pravda být nemusela. Mám podstatně víc informací než fanoušci, a kdybychom si nebyli jistí, že vše bude v pořádku, s Patrikem se nedomluvíme. Rozhodli jsme se podle našeho nejlepšího svědomí. To je asi všechno, co k tomu mohu říct.“
Sami často tvrdíte, že Hradec nepatří k nejbohatším týmům ligy. O nějakého hráče stojíte, jinde vás přeplatí. Proč myslíte, že v případě Patrika Bartošáka se tak nestalo?
„Nevím. Možná zájem taky někdo měl, ale zase většina týmů v extralize má jasně danou jedničku a málokdo funguje na bázi jako my, tedy že ji hledá. Třeba se pletu, ale důvodem může být, že málokdo třeba sháněl brankáře takového typu. Na druhou stranu i Hradec musel něčím Patrika přesvědčit.“
Napadá mě třeba ale Litvínov, který už pár let hledá. Dovedu si představit, že on by vás přeplatit dokázal. Není to třeba tak, že jméno Bartošák budí v Česku spíš nedůvěru?
„Spíš si myslím, že se po silné jedničce nebude vyptávat pět klubů extraligy. A další věcí je, že jsme strávili povídáním tolik času, že nás v té konverzaci oboustranně asi něco oslovilo. Vím, že i Patrik si zjišťoval hodně informací o nás, řešil, kam jde. Ptal se i hráčů, takže z toho možná vzniklo to, co na sociální sítě pověsil jeden komentátor (Jakub Koreis oznámil, že jde Bartošák do Hradce). Může mu vyhovovat město, náš styl hokeje, lidi, kteří tady jsou. Kdyby chtěl, podepíše na dva roky ve Finsku a byl by tam spokojený. Je to asi určitý souběh okolností.“
Věříte mu tak, že jste se domluvili na delší časové období?
„Smlouvy na rok podepisuji jen výjimečně, jedná se o dvouletou smlouvu.“
Dlouhodobou smlouvu dostal ale i Jan Růžička, který prožívá asi nejhorší sezonu kariéry. Říká se, že sháníte brankáře ještě na tuto sezonu. Jaká je tedy jeho budoucnost?
„Trenéři byli přesvědčeni, že Honza je brankář, který potřebuje dostat větší šanci. Pak ukáže předpoklady, proč se může stát jedničkou. Šance, aby to ukázal, dostal. Ale musím říct, že ani jedna strana není spokojena, jak vše probíhá. S Růžou mluvíme a shodli jsme se, že si to nesedlo. Budeme řešit, co dál a co uděláme se smlouvou. Dál bych to zatím nekomentoval.“
Henri Kiviaho, druhý z vašeho gólmanského páru, u vás po sezoně končí taky?
„Po poměrně dlouhém jednání s jeho agentem jsme nakonec dospěli k dohodě a podepsali jsme s Henrim novou smlouvu. Troufám, si tvrdit, že tímto podpisem bude mít náš klub jednu z nejlepších brankářských dvojic v extralize.“
Mluvilo se, že by měl odejít do Švédska. To padlo?
„Vím, že tuhle nabídku taky měl, ale domluvili jsme se, takže to neřeším.“
28.01.2023, 10:24
GM ve Sportu
Co všechno vedlo k dohodě s Patrikem Bartošákem?
„Dva roky jsme šli cestou, že chceme mít dva gólmany bez jasně dané role. Naposledy byl v pozici jasné jedničky Marek Mazanec. Tak jsme si řekli, že na příští sezonu bychom chtěli změnu. Primárně jsme stáli o českého brankáře, sondovali zahraničí, kdo by se mohl vrátit domů. Z extraligy se nikdo kvalitní nenabízel. Začal nás zajímat Patrik a poměrně dlouho jsme si zjišťovali, v jaké se nachází formě, jak funguje i nefunguje. Bylo nám jasné, že mediálně půjde o hodně sledovaný příchod.“
Sám přiznal závislost na alkoholu, kvůli kterému ho v roce 2019 vyhodil Třinec. Téma, jestli je z něj stoprocentní profesionál, jste taky řešili?
„Samozřejmě. O jeho sportovní kvalitě asi nikdo nepochybuje. Dva roky předvádí ve Finsku skvělé výkony, ale věnovali jsme se i dost tomu, abychom zjistili, jak pracuje a jak se chová mimo led. Vždycky jsme dostali jasnou odpověď, že poslední dva roky je vše naprosto v pořádku. Navíc ve Finsku měli velký zájem Patrika udržet.“
Tak proč se vrací do extraligy?
„Projevil zájem jít domů. Prim u něj hrají děti a rodina, čeká je školka. Takže i když dostal návrh dvouleté smlouvy ve Finsku, rozhodli se vrátit. Měli jsme spolu hodně dlouhých hovorů. Nakonec jsme si řekli, že do spolupráce půjdeme.“
Na druhou stranu ale taky dal v létě jeho táta podnět na policii, že ho syn fyzicky napadl. Patrik Bartošák se hájil přes právníka, že očistí své jméno. Jste si opravdu jisti, že nepřichází problém, ale výborný gólman?
„Jsem přesvědčený, že přichází výborný gólman a nic jiného. Patrik je naprosto v pořádku. Něco bylo medializováno, ale ne všechno, co se napíše, musí být vždycky pravda.“
Tím myslíte aféru z Třince, údajné napadení otce, nebo obvinění z domácího násilí v USA, které skončilo tak, že mu ukončilo Los Angeles smlouvu?
„Myslím všechno dohromady. Něco pravdy tam nejspíš bylo, jiné věci se rozmázly naprosto zbytečně. Já ale nechci soudit minulost. Můj dojem z Patrika je, že všechno je za ním a dnes žije úplně jiný život. Pevně věřím, že jsme se trefili.“
Co všechno vedlo k dohodě s Patrikem Bartošákem?
„Dva roky jsme šli cestou, že chceme mít dva gólmany bez jasně dané role. Naposledy byl v pozici jasné jedničky Marek Mazanec. Tak jsme si řekli, že na příští sezonu bychom chtěli změnu. Primárně jsme stáli o českého brankáře, sondovali zahraničí, kdo by se mohl vrátit domů. Z extraligy se nikdo kvalitní nenabízel. Začal nás zajímat Patrik a poměrně dlouho jsme si zjišťovali, v jaké se nachází formě, jak funguje i nefunguje. Bylo nám jasné, že mediálně půjde o hodně sledovaný příchod.“
Sám přiznal závislost na alkoholu, kvůli kterému ho v roce 2019 vyhodil Třinec. Téma, jestli je z něj stoprocentní profesionál, jste taky řešili?
„Samozřejmě. O jeho sportovní kvalitě asi nikdo nepochybuje. Dva roky předvádí ve Finsku skvělé výkony, ale věnovali jsme se i dost tomu, abychom zjistili, jak pracuje a jak se chová mimo led. Vždycky jsme dostali jasnou odpověď, že poslední dva roky je vše naprosto v pořádku. Navíc ve Finsku měli velký zájem Patrika udržet.“
Tak proč se vrací do extraligy?
„Projevil zájem jít domů. Prim u něj hrají děti a rodina, čeká je školka. Takže i když dostal návrh dvouleté smlouvy ve Finsku, rozhodli se vrátit. Měli jsme spolu hodně dlouhých hovorů. Nakonec jsme si řekli, že do spolupráce půjdeme.“
Na druhou stranu ale taky dal v létě jeho táta podnět na policii, že ho syn fyzicky napadl. Patrik Bartošák se hájil přes právníka, že očistí své jméno. Jste si opravdu jisti, že nepřichází problém, ale výborný gólman?
„Jsem přesvědčený, že přichází výborný gólman a nic jiného. Patrik je naprosto v pořádku. Něco bylo medializováno, ale ne všechno, co se napíše, musí být vždycky pravda.“
Tím myslíte aféru z Třince, údajné napadení otce, nebo obvinění z domácího násilí v USA, které skončilo tak, že mu ukončilo Los Angeles smlouvu?
„Myslím všechno dohromady. Něco pravdy tam nejspíš bylo, jiné věci se rozmázly naprosto zbytečně. Já ale nechci soudit minulost. Můj dojem z Patrika je, že všechno je za ním a dnes žije úplně jiný život. Pevně věřím, že jsme se trefili.“
02.12.2022, 21:32
Meli jsne 6 proher a derby pred sebou. Slo se na ranni rozbrusleni kluky podporit a byla z toho vyhra. To je dnes nepredstavitelne ,kdyz to tady vidim.
17.08.2022, 16:51
Počítali jste, že tlak na místa vytvoří ještě tři mladí útočníci Šimon Marha, Petr Moravec a Lukáš Pajer. Zůstávají tedy jen dva, když Marha podepsal smlouvu s Ambri ve Švýcarsku?
„Bohužel. Všichni tři jsou z Hradce, i když Šimon s tátou hodně cestoval. Všichni mají talent, ale budeme tady mít jen Petra s Lukášem. V sezoně šanci dostanou, přijde příležitost si místo uhrát.“
Vybaví se mi ale z minulé sezony dva momenty. Pajer ukázal velkou drzost, výborný nájezd, který proměnil. Pak jste ale na zápas odjeli i s jedenácti útočníky, protože Pajer neměl úplně prvotřídní přístup. Nemáte o něj strach, že talent sice má, ale okno, kdy může vyskočit do extraligy, se prostě zavře?
„Lukáš je hráč, se kterým se snažíme v tomhle ohledu dlouhodobě pracovat. Hokejový talent má velký, ale jasně, je oblast, na které potřebuje zapracovat. Roky utíkají, je mu 19 let a talent není všechno. Na prvním místě musí být pracovitost, pokora. V uvozovkách facek ale zase už dostal tolik, že by se poučit měl. Teď se třeba ani nedostal na MS do 20 let, hodně věřil, že má šanci si tam zahrát. Postupně se sbírají střípky, které mu kariéru kazí. Přeju si, aby si místo vybojoval, má obrovský potenciál, jen si místo musí zasloužit.“
Může tedy on a Moravec někoho v Hradci ze sestavy vytlačit?
„Ano, oba to mohou dokázat. Petr Moravec je jiný případ, na rok odešel do kanadské juniorky, zkusil si hokej jinde. To pro něj není určitě špatné, teď přichází krok do dospělého hokeje a je na něj nachystaný. Je hodně ctižádostivý kluk, věřím, že se oba do extraligy dostanou a postupně si místo získají.“
Liga mistrů je ideální pro rozvoj. Chceme dál
Liga mistrů je bonus. Z pohledu financí tedy pořád úplně ne, nepřijdete si na peníze, které by vám výrazně ulehčily život v sezoně. Ale pokud vás zajímá progres vlastních hráčů? Ideální hřiště, kde se můžete posouvat. Není víc než vypustit svůj hokej proti mezinárodní konkurenci. Uspěje? Neuspěje? V nejhorším případě odhalí vaše bolesti. Takhle se na soutěž teď dívá hradecký kouč Tomáš Martinec.
„Věřím, že CHL pro nás nebude jen o základní skupině. Uděláme maximum pro postup, ať je sezona hodně náročná a máme dost kvalitních zápasů. Náš tým není tak široký, tím pádem i díky Lize mistrů necháme v sezoně zahrát naše mladé hráče,“ plánuje hradecký kouč.
„Jsem šťastný, že Ligu mistrů můžeme hrát, je to skvělá konfrontace s mezinárodním hokejem. Máme tady hodně mladších hráčů, pro jejich rozvoj je tahle soutěž skvělá. Vidím její velký přínos i pro nás, pro trenéry, celou organizaci,“ přidává Martinec.
Jeho Mountfield vyzve Frölundu, která soutěž čtyřikrát vyhrála, jednou skončila druhá. Její poslední triumf je z roku 2020, kdy ve finále porazila právě Hradec. Poslední vítěz základní části extraligy pak narazí ještě na Grenoble a Eisbären Berlín. „Zkusíme proti sobě různé styly, můžete si něco vzít od soupeřů, od jiných trenérů. Sledujete tréninky, tam taky chytnete nové věci, inspiraci. Frölunda je můj oblíbený tým, je pro nás velkou inspirací. Její herní styl je nám hodně blízký,“ hodně se Martinec těší na souboj se švédským obrem.
V plánu taky je, aby z Ligy mistrů Mountfield vytěžil co nejvíc. Proto seč ladí s Frölundou menší ukázka švédské hokejové kuchyně: „Jednáme o tom, rádi bychom s sebou vzali i další trenéry na stáž. Frölunda je TOP klub v Evropě, kluby jako ona jsou hodně otevřené.“
17.08.2022, 15:28
Mrzelo vás, že spadl do takové díry?
„Mrzelo, i když byl v Kometě, přál jsem mu, aby měl dobrou sezonu. Sám musí vědět, co bylo špatně, doufám, že tahle sezona pro něj bude průlomová a stane se platným hráčem u nás. Ve sportu dělá hlava tři čtvrtiny úspěchu, pokud třeba jen trochu ztratíte pokoru, pád přijde hned. Pak chvíli trvá, než se vydrápete zase nahoru. Opravdu věřím, že Ráďa to tady vezme za správný konec, týmu pomůže a tým zase pomůže jemu.“
Ještě se pojďme podívat na Nikitu Ščerbaka, který zazářil teď na turnaji v Salcburku. V ofenzivě vypadal extrémně silně i v minulé sezoně, jen mohl být efektivnější. Kam by se měl posouvat z vašeho pohledu?
„Přišel v rozehrané sezoně do jiného prostředí, tady ho čekal jiný hokej, bylo toho na něj dost. Do toho se začalo válčit na Ukrajině. Neměl to vůbec jednoduché. Nikita s námi absolvuje celé předzávodní období a má potenciál být mnohem lepší, komplexnější. Máme od něj velká očekávání. Měl by být jedním z hráčů, kteří produktivitou nahradí Ahtiho.“
Ščerbak je Rus, který žije v zámoří. Přesto, nebál jste se, že bude problém ho do Česka dostat kvůli vízům?
„Jasně, že bál, řešili jsme to. Jsem rád, že tady může být, asi jako každý doufám, že válka brzo skončí a věci kolem ruských sportovců se uklidní. Nikita žije v Kanadě, má kanadskou manželku. Chtěli bychom, ať tady zůstane a odehraje v klidu celou sezonu.“
Historicky máme v Česku k Rusům spíš zdrženlivější vztah. Řešil při návratu do Česka, že pro někoho může být Rus zkrátka Rus a je mu úplně jedno, zda žije v Kanadě, nebo přijel z Kremlu?
„Bavili jsme se hodně, ale Nikita neměl s Českem a s Hradcem žádnou negativní zkušenost. Oblíbil si to u nás, říkal, že by tady chtěl pokračovat. Sám cítil, že neukázal to, co v něm ještě je. Těší se na novou sezonu a domluvili jsme se poměrně rychle.“
„Mrzelo, i když byl v Kometě, přál jsem mu, aby měl dobrou sezonu. Sám musí vědět, co bylo špatně, doufám, že tahle sezona pro něj bude průlomová a stane se platným hráčem u nás. Ve sportu dělá hlava tři čtvrtiny úspěchu, pokud třeba jen trochu ztratíte pokoru, pád přijde hned. Pak chvíli trvá, než se vydrápete zase nahoru. Opravdu věřím, že Ráďa to tady vezme za správný konec, týmu pomůže a tým zase pomůže jemu.“
Ještě se pojďme podívat na Nikitu Ščerbaka, který zazářil teď na turnaji v Salcburku. V ofenzivě vypadal extrémně silně i v minulé sezoně, jen mohl být efektivnější. Kam by se měl posouvat z vašeho pohledu?
„Přišel v rozehrané sezoně do jiného prostředí, tady ho čekal jiný hokej, bylo toho na něj dost. Do toho se začalo válčit na Ukrajině. Neměl to vůbec jednoduché. Nikita s námi absolvuje celé předzávodní období a má potenciál být mnohem lepší, komplexnější. Máme od něj velká očekávání. Měl by být jedním z hráčů, kteří produktivitou nahradí Ahtiho.“
Ščerbak je Rus, který žije v zámoří. Přesto, nebál jste se, že bude problém ho do Česka dostat kvůli vízům?
„Jasně, že bál, řešili jsme to. Jsem rád, že tady může být, asi jako každý doufám, že válka brzo skončí a věci kolem ruských sportovců se uklidní. Nikita žije v Kanadě, má kanadskou manželku. Chtěli bychom, ať tady zůstane a odehraje v klidu celou sezonu.“
Historicky máme v Česku k Rusům spíš zdrženlivější vztah. Řešil při návratu do Česka, že pro někoho může být Rus zkrátka Rus a je mu úplně jedno, zda žije v Kanadě, nebo přijel z Kremlu?
„Bavili jsme se hodně, ale Nikita neměl s Českem a s Hradcem žádnou negativní zkušenost. Oblíbil si to u nás, říkal, že by tady chtěl pokračovat. Sám cítil, že neukázal to, co v něm ještě je. Těší se na novou sezonu a domluvili jsme se poměrně rychle.“
17.08.2022, 15:25
To poslední slovo máte obzvlášť rád...
„Mám, Prezidentský pohár je minulost, historie. Po play off to už vůbec nikoho nevzrušuje. Máme tým pracovitý a soudržný, bez hvězd.“
A dá se říct, že Aleš Jergl nebo Kevin Klíma do hvězdné kolonky musí mířit?
„Ano, to je pravda. Máme spoustu kluků, kteří by se měli ještě zlepšovat. Vidím tady ne jen Kevina, ale i Kellyho Klímu, Jerglíka určitě. Přišel Ráďa Pavlík, který bude chtít zapomenout na poslední dvě sezony, Marek Zachar, Oliver Okuliar, Ščerbak musí být lepší, Lalancette... Všichni by měli jít zase nahoru.“
Když už jste zmínil Radovana Pavlíka. Z Hradce vyletěl do reprezentace, stal se hitem extraligy. Najednou k vám teď přišel na dvoucestnou smlouvu, že může jít za nižší plat na farmu do Kolína. Věříte, že může jít zpátky na starou úroveň?
„Věřím a jsem rád, že je zpátky. Je to hradecký odchovanec, za klub dýchá, lidi ho mají rádi. Hrana úspěchu a neúspěchu je strašně tenká, na něm to vidíte jasně. Jeden rok patřil do reprezentace, teď bojuje o první tým v Hradci. Tak to v hokejovém životě chodí, pořád potřebujete jet na plný plyn, nezpomalovat.“
S nadsázkou jste trochu jeho hokejový táta. Stejně si musí svoje místo zasloužit a uhrát?
„Mám Ráďu rád, trénoval jsem ho odmalička, vím, co v něm je. Ale ano, musí si místo získat. Věřím, že to zvládne a bude lepší než v posledních dvou sezonách.“
„Mám, Prezidentský pohár je minulost, historie. Po play off to už vůbec nikoho nevzrušuje. Máme tým pracovitý a soudržný, bez hvězd.“
A dá se říct, že Aleš Jergl nebo Kevin Klíma do hvězdné kolonky musí mířit?
„Ano, to je pravda. Máme spoustu kluků, kteří by se měli ještě zlepšovat. Vidím tady ne jen Kevina, ale i Kellyho Klímu, Jerglíka určitě. Přišel Ráďa Pavlík, který bude chtít zapomenout na poslední dvě sezony, Marek Zachar, Oliver Okuliar, Ščerbak musí být lepší, Lalancette... Všichni by měli jít zase nahoru.“
Když už jste zmínil Radovana Pavlíka. Z Hradce vyletěl do reprezentace, stal se hitem extraligy. Najednou k vám teď přišel na dvoucestnou smlouvu, že může jít za nižší plat na farmu do Kolína. Věříte, že může jít zpátky na starou úroveň?
„Věřím a jsem rád, že je zpátky. Je to hradecký odchovanec, za klub dýchá, lidi ho mají rádi. Hrana úspěchu a neúspěchu je strašně tenká, na něm to vidíte jasně. Jeden rok patřil do reprezentace, teď bojuje o první tým v Hradci. Tak to v hokejovém životě chodí, pořád potřebujete jet na plný plyn, nezpomalovat.“
S nadsázkou jste trochu jeho hokejový táta. Stejně si musí svoje místo zasloužit a uhrát?
„Mám Ráďu rád, trénoval jsem ho odmalička, vím, co v něm je. Ale ano, musí si místo získat. Věřím, že to zvládne a bude lepší než v posledních dvou sezonách.“
17.08.2022, 15:24
Ano, to byla ta smutnější část. Analyzovali jste vypadnutí v prvním kole určitě pečlivě. Takže bez emocí, s odstupem, kde byl tedy problém, že jste vyletěli tak brzy? Nebyli jste až příliš stejní, moc čitelní?
„Rozebrali jsme si všechno hodně, ale nemyslím si, že bychom byli stejní. Podle mě jsme právě stejní nebyli. Trochu se nám všechno dostalo do hlav a svazovalo nás, kam jsme se dostali v základní části. V play off nám chyběla lehkost, góly, zranil se nám gólman, kterého jsme přivedli na play off (Filip Novotný)... Zkrátka, z čeho si lze něco vzít, měli bychom to udělat. Ať jsme lepší.“
Jedna věc na Hradci teď praští do očí. Vepředu jste docela malí, jen pět hráčů měří aspoň 185 cm. Nebude to na škodu?
„Vydali jsme se nějakou cestou, že tým omladíme a celkově jsme přivedli zajímavé hráče, kteří mají potenciál se zlepšovat. A že ten tým není velký? Kluci mají zase jiné přednosti, kterými jsou šikovnost a pohyb. Problém v tom nevidím vůbec, náš způsob hry je hlavně o bruslení, potřebujeme pohyblivé hráče. Se složením kádru jsem spokojený. Jen jsme hledali náhradu za Ahtiho Oksanena, našeho nejproduktivnějšího hráče, což nevyšlo. Ten nám scházet bude určitě. Ale zase se můžou ukázat ostatní hráči.“
Většina extraligy právě docela dost posiluje, vy moc ne. Tím pádem čekáte, že zbraní Mountfieldu bude sehranost?
„Věřím tomu, věřím, že se posuneme zase o kousek dál. Je potřeba, abychom byli hodně soudržní, pracovití, pokorní.“
„Rozebrali jsme si všechno hodně, ale nemyslím si, že bychom byli stejní. Podle mě jsme právě stejní nebyli. Trochu se nám všechno dostalo do hlav a svazovalo nás, kam jsme se dostali v základní části. V play off nám chyběla lehkost, góly, zranil se nám gólman, kterého jsme přivedli na play off (Filip Novotný)... Zkrátka, z čeho si lze něco vzít, měli bychom to udělat. Ať jsme lepší.“
Jedna věc na Hradci teď praští do očí. Vepředu jste docela malí, jen pět hráčů měří aspoň 185 cm. Nebude to na škodu?
„Vydali jsme se nějakou cestou, že tým omladíme a celkově jsme přivedli zajímavé hráče, kteří mají potenciál se zlepšovat. A že ten tým není velký? Kluci mají zase jiné přednosti, kterými jsou šikovnost a pohyb. Problém v tom nevidím vůbec, náš způsob hry je hlavně o bruslení, potřebujeme pohyblivé hráče. Se složením kádru jsem spokojený. Jen jsme hledali náhradu za Ahtiho Oksanena, našeho nejproduktivnějšího hráče, což nevyšlo. Ten nám scházet bude určitě. Ale zase se můžou ukázat ostatní hráči.“
Většina extraligy právě docela dost posiluje, vy moc ne. Tím pádem čekáte, že zbraní Mountfieldu bude sehranost?
„Věřím tomu, věřím, že se posuneme zase o kousek dál. Je potřeba, abychom byli hodně soudržní, pracovití, pokorní.“
14.08.2022, 19:43
Ja mam to dnesni video az dole jako posledni
09.04.2022, 20:58
Nepůjde o jedinou citelnou ztrátu. Změny se ve velkém dotknou brankoviště. Odchází odchovanec Jan Růžička, který by měl zamířit do Hradce, ve hře ovšem může být ještě zahraničí. Veterán Marek Schwarz ukončí kariéru.
Novou jedničkou se stane Filip Novotný a z hostování v Košicích by se měl vrátit Andrej Košarišťan. Otazník tak visí nad pokračováním Gašpera Krošelje. Najde se místo i pro Slovince, který čaroval v play off?
Bruslaře opustí také obránce David Bernad, který má namířeno do Karlových Varů. A otázkou je, co bude s Martinem Ševcem. Kapitán týmu po pátečním vyřazení prozradil, že zvažuje konec kariéry. „Vůbec nevím, je strašně brzy. V hlavě se mi to honí už delší dobu… Nevím, nedokážu teď říct,“ prohlásil.
A co příchody? Realizační tým doplní Ladislav Čihák, který po roce skončil v Hradci. Vytvoří dvojici s Rulíkem, kterému po lednovém odchodu Pavla Patery vypomáhal Petr Haken.
Kromě už zmíněných brankářů by pak měli dorazit mladí útočníci Martin Beránek z Motoru, Tomáš Šmerha ze Sparty a další slovenský expres Pavol Regenda z Michalovců, který by měl navázat na Kelemena. A v posledních dnech se mluví i o pikantním přesunu zkušeného obránce Lukáše Dernera z Liberce.
Novou jedničkou se stane Filip Novotný a z hostování v Košicích by se měl vrátit Andrej Košarišťan. Otazník tak visí nad pokračováním Gašpera Krošelje. Najde se místo i pro Slovince, který čaroval v play off?
Bruslaře opustí také obránce David Bernad, který má namířeno do Karlových Varů. A otázkou je, co bude s Martinem Ševcem. Kapitán týmu po pátečním vyřazení prozradil, že zvažuje konec kariéry. „Vůbec nevím, je strašně brzy. V hlavě se mi to honí už delší dobu… Nevím, nedokážu teď říct,“ prohlásil.
A co příchody? Realizační tým doplní Ladislav Čihák, který po roce skončil v Hradci. Vytvoří dvojici s Rulíkem, kterému po lednovém odchodu Pavla Patery vypomáhal Petr Haken.
Kromě už zmíněných brankářů by pak měli dorazit mladí útočníci Martin Beránek z Motoru, Tomáš Šmerha ze Sparty a další slovenský expres Pavol Regenda z Michalovců, který by měl navázat na Kelemena. A v posledních dnech se mluví i o pikantním přesunu zkušeného obránce Lukáše Dernera z Liberce.
05.03.2022, 12:02
Zdráhal z Litvínova
Patriku, máte za sebou odvetu s Hradcem Králové, která se konala s třídenní odmlkou. Bylo utkání v něčem odlišné nebo naopak stejné jako to úterní?
Bylo to velmi podobné jako v úterý. Hradec je suverénně nejlepším týmem extraligy, alespoň z mého pohledu. Hraje se proti němu těžko. Dnes byl velmi hnaný publikem, protože přeci jen hrál na domácí půdě. My jsme nedokázali vstřelit góly, neměli jsme ani moc šancí. Soupeř byl jasně lepší, nemůžeme se na nic vymlouvat. Hradec ukazuje svou sílu celou sezonu, má silné hráče, co dobře bruslí a hrají útočný hokej. Přijde mi, že jsou vždy všude.
Patriku, máte za sebou odvetu s Hradcem Králové, která se konala s třídenní odmlkou. Bylo utkání v něčem odlišné nebo naopak stejné jako to úterní?
Bylo to velmi podobné jako v úterý. Hradec je suverénně nejlepším týmem extraligy, alespoň z mého pohledu. Hraje se proti němu těžko. Dnes byl velmi hnaný publikem, protože přeci jen hrál na domácí půdě. My jsme nedokázali vstřelit góly, neměli jsme ani moc šancí. Soupeř byl jasně lepší, nemůžeme se na nic vymlouvat. Hradec ukazuje svou sílu celou sezonu, má silné hráče, co dobře bruslí a hrají útočný hokej. Přijde mi, že jsou vždy všude.
22.02.2022, 18:15
Zajímavě se vyvíjí situace kolem čtvrtého místa, kde se na Plzeň dotahují České Budějovice. Občas zaslechnu, že hra Motoru není až tak zajímavá, klíčové jsou však výsledky. Zvlášť pro Motor, který se potřeboval zvednout z posledního místa, kam se v minulé sezoně dostal velmi rychle a nakonec skončil u dna s obrovskou ztrátou.
Velmi oceňuju jejich vzestup, protože je enormní. Ano, nakoupili dobré hráče, kádr se hodně vylepšil, ale jen o jménech to není. Mužstvo musíte sladit, vytvořit dobrou chemii a to se trenéru Modrému daří velmi dobře. Navíc je to kouč, který s českou scénou neměl žádné zkušenosti, přišel z Ameriky de facto extraligou nepolíbený.
Trenér nový, hráči jiní, to není jen tak. Jsou na začátku obrody a hned v první sezoně mají úspěch. To je třeba vyzdvihnout, oproti předchozímu ročníku jde o kardinální posun. Do play off mají v rukách dobré karty.
Klíčovým krokem bylo angažování Lukáše Pecha. Charakterní kluk, dobře si ho pamatuju z nároďáku. Hráč, který neřeší blbosti okolo, ale maká pro tým. Umí se perfektně připravit, kondici měl vždy výbornou. Na ledě vám odvede víc než sto procent. A je užitečný ve všech faktorech hry. Sparta udělala chybu, že ho nepřemluvila a nedomluvila se na pokračování. Uhrál by si v ní své.
Velmi oceňuju jejich vzestup, protože je enormní. Ano, nakoupili dobré hráče, kádr se hodně vylepšil, ale jen o jménech to není. Mužstvo musíte sladit, vytvořit dobrou chemii a to se trenéru Modrému daří velmi dobře. Navíc je to kouč, který s českou scénou neměl žádné zkušenosti, přišel z Ameriky de facto extraligou nepolíbený.
Trenér nový, hráči jiní, to není jen tak. Jsou na začátku obrody a hned v první sezoně mají úspěch. To je třeba vyzdvihnout, oproti předchozímu ročníku jde o kardinální posun. Do play off mají v rukách dobré karty.
Klíčovým krokem bylo angažování Lukáše Pecha. Charakterní kluk, dobře si ho pamatuju z nároďáku. Hráč, který neřeší blbosti okolo, ale maká pro tým. Umí se perfektně připravit, kondici měl vždy výbornou. Na ledě vám odvede víc než sto procent. A je užitečný ve všech faktorech hry. Sparta udělala chybu, že ho nepřemluvila a nedomluvila se na pokračování. Uhrál by si v ní své.
22.02.2022, 18:15
Tomáš Martinec působí v organizaci Mountfieldu už řadu let, zřejmě právě přišel jeho čas. Počkal si na správnou chvíli a nyní začíná naplno prodávat své dovednosti. Je to mladý trenér, výborný kluk. Pokud bude v podobném stylu pokračovat, je typem pro národní mužstvo.
V Hradci má jednoznačně velkou zásluhu na tom, jak je mužstvo postavené a hlavně, jak se prezentuje. To jsou dobré dispozice pro vedení reprezentace. Fandím mu.
Vzpomínám si, jak jsem kdysi Tomáše společně s jeho bráchou Patrikem lanařil jako hráče do Třince. Znám i jejich tátu, Martincovi jsou velká sportovní rodina, všechno inteligentní chlapi. K Tomášovi v Hradci připočtěte i trenéra Čiháka, který mě zaujal výbornou prací už v Plzni. Šli do toho spolu a funguje jim to, panuje mezi nimi symbióza.
Kdysi jsem si tu na stejném místě posteskl, že Mountfield tvoří hodně cizinců. Pořád si stojím za tím, že to pro český hokej není dobrá vizitka. Je smutné a zarážející, že juniorská extraliga nevychovává hráče do světa, natož do dospělé extraligy. Proto musí týmy shánět cizince. Když se pak dočtu z úst svazového prezidenta, že na vině jsou kluby, protože se v nich málo trénuje, nestačím koukat. To je za hranou, vůči klubům minimálně velmi neuctivé.
Nehledě na to, že právě svaz ke své činnosti potřebuje kluby. Nikoli obráceně. Rozpočet extraligových týmů je v průměru kolem 150 milionů korun, jak jim přispěje svaz? Jen přerozděluje peníze někoho jiného... Divím se, že se kluby proti takovým vyjádřením nebouří. Všichni víme, že kvůli slabému konkurenčnímu prostředí, které v mládežnických soutěžích nastavuje svaz, nejsme schopni produkovat kvalitní mladé hráče. Proto se musíme dívat do ciziny.
Když už se tak děje, je dobré vidět, že existují týmy, které dokážou pořídit zdatné zahraniční hráče. Jako právě Hradec. Ono je kumšt sladit všechny národnosti ve fungující celek, což se Mountfieldu daří výborně. Nejdou naslepo, vědí, jaké zboží berou. Šéf klubu Schön je přísný, nedovolil by nakupovat zajíce v pytli. Zkrátka, dělají to dobře. Nebojím se, že by Hradci přišla forma příliš brzy.
V Hradci má jednoznačně velkou zásluhu na tom, jak je mužstvo postavené a hlavně, jak se prezentuje. To jsou dobré dispozice pro vedení reprezentace. Fandím mu.
Vzpomínám si, jak jsem kdysi Tomáše společně s jeho bráchou Patrikem lanařil jako hráče do Třince. Znám i jejich tátu, Martincovi jsou velká sportovní rodina, všechno inteligentní chlapi. K Tomášovi v Hradci připočtěte i trenéra Čiháka, který mě zaujal výbornou prací už v Plzni. Šli do toho spolu a funguje jim to, panuje mezi nimi symbióza.
Kdysi jsem si tu na stejném místě posteskl, že Mountfield tvoří hodně cizinců. Pořád si stojím za tím, že to pro český hokej není dobrá vizitka. Je smutné a zarážející, že juniorská extraliga nevychovává hráče do světa, natož do dospělé extraligy. Proto musí týmy shánět cizince. Když se pak dočtu z úst svazového prezidenta, že na vině jsou kluby, protože se v nich málo trénuje, nestačím koukat. To je za hranou, vůči klubům minimálně velmi neuctivé.
Nehledě na to, že právě svaz ke své činnosti potřebuje kluby. Nikoli obráceně. Rozpočet extraligových týmů je v průměru kolem 150 milionů korun, jak jim přispěje svaz? Jen přerozděluje peníze někoho jiného... Divím se, že se kluby proti takovým vyjádřením nebouří. Všichni víme, že kvůli slabému konkurenčnímu prostředí, které v mládežnických soutěžích nastavuje svaz, nejsme schopni produkovat kvalitní mladé hráče. Proto se musíme dívat do ciziny.
Když už se tak děje, je dobré vidět, že existují týmy, které dokážou pořídit zdatné zahraniční hráče. Jako právě Hradec. Ono je kumšt sladit všechny národnosti ve fungující celek, což se Mountfieldu daří výborně. Nejdou naslepo, vědí, jaké zboží berou. Šéf klubu Schön je přísný, nedovolil by nakupovat zajíce v pytli. Zkrátka, dělají to dobře. Nebojím se, že by Hradci přišla forma příliš brzy.
20.02.2022, 20:38
Neměl vůbec strach, že by teenager ze Slovenska začal divočit a zvlčil. „Máme dobrý internát, kluci tam mají takový polovojenský režim,“ usmál se hradecký kouč. „Dostanou čipy, takže o nich přesně víme, kde a v kolik hodin se pohybují. Nemůžou se nám nikde flákat. Ale stejně je to vždycky hlavně o klucích samotných a jejich rodičích. Pokud chcete hrát hokej a jdete si za nějakým cílem, žádný čip nepotřebujete, neblbnete a děláte věci, jak máte, a věnujete se hokeji,“ přidal.
Také Martinec si užíval slovenskou senzaci, kdy tým na ZOH vybojoval třetí místo. Logicky sledoval i svého bývalého hráče: „Je to překvapení asi pro všechny, že dal sedm gólů. Ale je vidět, že to dělají ve slovenském nároďáku dobře, dávají těmhle mladým klukům šanci a není tam sám. Hráli dobrý hokej, aktivní a útočný. Slovensko se mi hodně líbilo.“
Také Martinec si užíval slovenskou senzaci, kdy tým na ZOH vybojoval třetí místo. Logicky sledoval i svého bývalého hráče: „Je to překvapení asi pro všechny, že dal sedm gólů. Ale je vidět, že to dělají ve slovenském nároďáku dobře, dávají těmhle mladým klukům šanci a není tam sám. Hráli dobrý hokej, aktivní a útočný. Slovensko se mi hodně líbilo.“
20.02.2022, 20:38
Slafkovský by jednou mohl být hvězdou NHL, kdyby si tehdy s Hradcem plácnul, extraligu teď hrál už určitě na plný úvazek. Stačilo říct ano. „Škoda, že to bylo tak krátké. Jura je dobrý kluk, ctižádostivý, ze sportovní rodiny,“ líbil se Martincovi. Když jezdili Hradec sledovat skauti z jiných klubů, kteří hledají talent v mládežnických soutěžích, taky měli jasno, že je vysoký Slovák výkonnostně ustřelený. „Hrál jako dospělý, viděli jsme velkou postavu, dovednosti, přehled. Ale vůbec nebylo téma, že by šel k nám, to nemělo ani smysl. Chtěl ven,“ řekl deníku Sport jeden z nich.
Polovojenský režim, žádné divočiny
V Martincově povídání o Juraji Slavkovském vás možná zarazí zmínka o ledu navíc. V éře narvaných multifunkčních arén je to v Česku spíš utopie. Hradec s tímhle ale nemá problém. „Nabízíme tady pro děti extra led, tomu říkáme rybníky. Jsou to dobrovolné tréninky, kdy si pod dozorem mohou dělat, co chtějí. Pro akademii, tedy pro starší kluky, máme dovednostní tréninky navíc. Kdo má chuť, může pracovat nad rámec normálních tréninků, umožňujeme to všem klukům. Jestli chcete, můžete být u nás na ledě dvakrát denně. Jura chtěl a pracoval na sobě. Je fajn vidět, když hokejista má vedle talentu i ctižádost,“ užíval si Slafkovského přístup hradecký kouč.
Mountfield má sice horší kabiny, nenajdete tady luxusní zázemí, stará hala má vážné kapacitní problémy. Ale co se týká přístupu k hokeji? Hráči nic nechybí. I v tolik opěvované Skandinávii to je podobné. Nezáleží na nejmodernějších pomůckách, spíš možnosti trénovat a chuti do práce. „Kluci můžou být na zimáku od rána do večera, když to přeženu. Samozřejmě je vedle toho škola, ale spousta kluků má individuální plány, školu mají uzpůsobenou. Až si vyřešíte svoje povinnosti, tak můžete zázemí v hale využívat podle libosti, k dispozici máte tělocvičnu, posilovnu, led, celý den máme na zimáku trenéry, takže se vám vždycky může někdo věnovat,“ vysvětluje Martinec.
Polovojenský režim, žádné divočiny
V Martincově povídání o Juraji Slavkovském vás možná zarazí zmínka o ledu navíc. V éře narvaných multifunkčních arén je to v Česku spíš utopie. Hradec s tímhle ale nemá problém. „Nabízíme tady pro děti extra led, tomu říkáme rybníky. Jsou to dobrovolné tréninky, kdy si pod dozorem mohou dělat, co chtějí. Pro akademii, tedy pro starší kluky, máme dovednostní tréninky navíc. Kdo má chuť, může pracovat nad rámec normálních tréninků, umožňujeme to všem klukům. Jestli chcete, můžete být u nás na ledě dvakrát denně. Jura chtěl a pracoval na sobě. Je fajn vidět, když hokejista má vedle talentu i ctižádost,“ užíval si Slafkovského přístup hradecký kouč.
Mountfield má sice horší kabiny, nenajdete tady luxusní zázemí, stará hala má vážné kapacitní problémy. Ale co se týká přístupu k hokeji? Hráči nic nechybí. I v tolik opěvované Skandinávii to je podobné. Nezáleží na nejmodernějších pomůckách, spíš možnosti trénovat a chuti do práce. „Kluci můžou být na zimáku od rána do večera, když to přeženu. Samozřejmě je vedle toho škola, ale spousta kluků má individuální plány, školu mají uzpůsobenou. Až si vyřešíte svoje povinnosti, tak můžete zázemí v hale využívat podle libosti, k dispozici máte tělocvičnu, posilovnu, led, celý den máme na zimáku trenéry, takže se vám vždycky může někdo věnovat,“ vysvětluje Martinec.
20.02.2022, 20:37
To byl i příklad Slafkovského. Ve čtrnácti letech skončil v Košicích a odešel do akademie v Salcburku. Rodičům se ale víc zamlouval Hradec, k bohaté akademii měli výhrady. Tak si plácli s českým klubem. V kategorii U16 posbíral ve 22 zápasech 42 bodů (19+23) a na tři zápasy naskočil i za juniory. „Biologicky byl napřed, fyzicky byl strašně dobře disponovaný a to je vlastně pořád. Tehdy to ale proti jeho vrstevníkům byla velká výhoda,“ vybavil si hned trenér Tomáš Martinec, který v té době působil v klubu i jako šéftrenér mládeže.
Teď je Slafkovskému sedmnáct, měří 192 cm, váží metrák. „K výborným dispozicím má i talent, hru vidí, má hokejové myšlení. Cítili jste, že to v něm je. Navíc nejde jen o talent, on na sobě hodně pracoval. V Hradci máme výhodu, že je dostupný led navíc. Kluci, co se chtějí zlepšovat, tam mohou být hodně často a on přesně takový byl,“ dodal Martinec.
Hradec si byl vytáhlým útočníkem ze Slovenska jistý. Důkazem je, že pro patnáctiletého kluka už pomalu chystal premiéru v extralize dospělých. Blížila se, stačila drobnost. „Přemlouval jsem ho, aby u nás zůstal. Byli jsme u áčka, viděl jsem ho už i mezi dospělými, zvládl by to. V sezoně 2019/20 bychom ho vzali nahoru, říkal jsem to rodičům. Chtěli jsme to do budoucna na něm postavit, nabízeli mu dlouhodobou profesionální smlouvu,“ prozradil hlavní kouč Mountfieldu. Jenže z toho sešlo. Rodiče naplánovali pro juniora jinou cestu k draftu, přes Finsko. „Dostal dobrou nabídku z TPS Turku. Nedalo se nic dělat, chápal jsem to,“ dodal Martinec.
Teď je Slafkovskému sedmnáct, měří 192 cm, váží metrák. „K výborným dispozicím má i talent, hru vidí, má hokejové myšlení. Cítili jste, že to v něm je. Navíc nejde jen o talent, on na sobě hodně pracoval. V Hradci máme výhodu, že je dostupný led navíc. Kluci, co se chtějí zlepšovat, tam mohou být hodně často a on přesně takový byl,“ dodal Martinec.
Hradec si byl vytáhlým útočníkem ze Slovenska jistý. Důkazem je, že pro patnáctiletého kluka už pomalu chystal premiéru v extralize dospělých. Blížila se, stačila drobnost. „Přemlouval jsem ho, aby u nás zůstal. Byli jsme u áčka, viděl jsem ho už i mezi dospělými, zvládl by to. V sezoně 2019/20 bychom ho vzali nahoru, říkal jsem to rodičům. Chtěli jsme to do budoucna na něm postavit, nabízeli mu dlouhodobou profesionální smlouvu,“ prozradil hlavní kouč Mountfieldu. Jenže z toho sešlo. Rodiče naplánovali pro juniora jinou cestu k draftu, přes Finsko. „Dostal dobrou nabídku z TPS Turku. Nedalo se nic dělat, chápal jsem to,“ dodal Martinec.
18.02.2022, 21:41
Dneska super vykon. Jak nekdo psal na instagramu,Konepulky hraly hur nez repre na olympiade.😁
17.02.2022, 09:12
Kdo by mohl podle Sportu vést národní tým
Miloslav Hořava: 40 %
Je to úspěšný, ale zároveň svérázný kouč. Z toho důvodu ještě nedostal šanci vést národní tým. Teď se ovšem situace mění, česká trenérská škola nenabízí moc takových expertů. Aktuálně je spojený se Spartou. Hráče dokáže nabudit, má u nich velký respekt. I když je mu šedesát let, neustále čerpá zkušenosti i ze zahraničí. Profesně nezakrněl.
Zahraniční trenér: 30 %
Varianta, která v očích svazového bosse Tomáše Krále byla v minulých letech nereálná. Jenže teď jsou podmínky jiné, české prostředí je vyčpělé. Zkušenost ze Slovenska (Craig Ramsay) navíc ukazuje, že to může být správná cesta. Úvahy směřují k zámořským expertům, i když konkrétní jména zatím známá nejsou.
Libor Zábranský: 15 %
Jeho jméno se v souvislosti s reprezentací zmiňovalo už víckrát. Teď to opět ožívá. Zůstává otázkou, jestli se brněnský boss po avizovaném ochodu Tomáše Krále spíše nezaměří na převzetí části řídících funkcí svazu. Je tedy možné, že nakonec už na trénování nebude mít tolik času. Do toho se navíc odmítá vzdát milované Komety.
Václav Varaďa: 10 %
Někdejší zarputilý útočník je také mužem, o němž se mluví. S Oceláři dvakrát vyhrál titul jako hlavní kouč, jednou jako hráč. I když ho s Třincem pojí dlouholetá smlouva, s vedením se domluvil na předčasném ukončení. Jedná se o vnitřní záležitost v klubu, čili to nemusí úplně souviset s tím, že by měl nakročeno k národnímu týmu.
Zůstane Filip Pešán: 5 %
Sám kouč si věří, že by pozici obhájil, bude o to bojovat. Fakta ale mluví jasně. Trenér při MS nezvládal především komunikaci s hráči z NHL, tým skončil sedmý. V Pekingu mužstvo nevyhrálo ani jednou za tři body, v úvodu sezony padlo na turnajích EHT šestkrát v řadě.
Miloslav Hořava: 40 %
Je to úspěšný, ale zároveň svérázný kouč. Z toho důvodu ještě nedostal šanci vést národní tým. Teď se ovšem situace mění, česká trenérská škola nenabízí moc takových expertů. Aktuálně je spojený se Spartou. Hráče dokáže nabudit, má u nich velký respekt. I když je mu šedesát let, neustále čerpá zkušenosti i ze zahraničí. Profesně nezakrněl.
Zahraniční trenér: 30 %
Varianta, která v očích svazového bosse Tomáše Krále byla v minulých letech nereálná. Jenže teď jsou podmínky jiné, české prostředí je vyčpělé. Zkušenost ze Slovenska (Craig Ramsay) navíc ukazuje, že to může být správná cesta. Úvahy směřují k zámořským expertům, i když konkrétní jména zatím známá nejsou.
Libor Zábranský: 15 %
Jeho jméno se v souvislosti s reprezentací zmiňovalo už víckrát. Teď to opět ožívá. Zůstává otázkou, jestli se brněnský boss po avizovaném ochodu Tomáše Krále spíše nezaměří na převzetí části řídících funkcí svazu. Je tedy možné, že nakonec už na trénování nebude mít tolik času. Do toho se navíc odmítá vzdát milované Komety.
Václav Varaďa: 10 %
Někdejší zarputilý útočník je také mužem, o němž se mluví. S Oceláři dvakrát vyhrál titul jako hlavní kouč, jednou jako hráč. I když ho s Třincem pojí dlouholetá smlouva, s vedením se domluvil na předčasném ukončení. Jedná se o vnitřní záležitost v klubu, čili to nemusí úplně souviset s tím, že by měl nakročeno k národnímu týmu.
Zůstane Filip Pešán: 5 %
Sám kouč si věří, že by pozici obhájil, bude o to bojovat. Fakta ale mluví jasně. Trenér při MS nezvládal především komunikaci s hráči z NHL, tým skončil sedmý. V Pekingu mužstvo nevyhrálo ani jednou za tři body, v úvodu sezony padlo na turnajích EHT šestkrát v řadě.
15.02.2022, 19:18
Měl by Filip Pešán okamžitě skončit? A co pozice generálního manažera Petra Nedvěda?
„To není otázka na mě, ale na výkonný výbor. Ta fraška se táhne už od posledního mistrovství světa.“
Vy jste po olympiádě v Soči sám odstoupil po prohraném čtvrtfinále. Očekával byste to samé od Filipa Pešána?
„To se neptejte mě, ale jeho. To je věc jeho sebevědomí a arogance. Pešán se domnívá, že dělá všechno dobře, včetně obsazování trenérů osmnáctky, dvacítky a dalších pozic. Já si to nemyslím. Pešán se měl od počátku starat o reprezentační áčko, nemělo se stát, že od Tomáše Krála dostane takovou moc. Že bude Pešán rozhodovat o celém dění v českém hokeji z trenérského pohledu. Nebojím se říct, že jde o urážku prakticky všech hokejových trenérů.“
„To není otázka na mě, ale na výkonný výbor. Ta fraška se táhne už od posledního mistrovství světa.“
Vy jste po olympiádě v Soči sám odstoupil po prohraném čtvrtfinále. Očekával byste to samé od Filipa Pešána?
„To se neptejte mě, ale jeho. To je věc jeho sebevědomí a arogance. Pešán se domnívá, že dělá všechno dobře, včetně obsazování trenérů osmnáctky, dvacítky a dalších pozic. Já si to nemyslím. Pešán se měl od počátku starat o reprezentační áčko, nemělo se stát, že od Tomáše Krála dostane takovou moc. Že bude Pešán rozhodovat o celém dění v českém hokeji z trenérského pohledu. Nebojím se říct, že jde o urážku prakticky všech hokejových trenérů.“
15.02.2022, 19:18
K hokejovému převratu se prakticky nikdo nehlásí – lze čekat razantní změny poté, co se Tomáš Král chystá v červnu opustit křeslo šéfa svazu? Připomenu, že vládu by měli převzít viceprezidenti Bříza, Zábranský, Pavlík.
„Jde jen o předání moci. Taková náplast na uvolněné místo. V roce 2024 se u nás koná mistrovství světa, těm lidem záleží jen na něm. Aby u toho byli. Nezáleží jim na tom, jak zastavit pokles výkonnosti českého hokeje, jak správně vést výchovu českých hokejistů. My tady jen umíme nadávat na rodiče a na všechny okolo. Za chvíli nám nebudou dávat děti na hokej, půjdou jinam. S tímto stylem práce se nemůžeme posunout. Extraligové kluby tvrdí, že ročně dávají na mládež plus minus 25 milionů korun. Za deset let to dělá 250 milionů krát čtrnáct klubů. Jsme na třech miliardách utopených ve výchově mladých hráčů za dekádu. Koho jsme za deset let vychovali?“
Poslední medaile z MS pochází z roku 2012, v čem byli tehdejší hráči jiní, že dokázali přejít přes čtvrtfinálovou bránu?
„Doznívala generace hráčů z éry předchozího vedení svazu. Na svazu pak nebyla šance něco prosadit přes výkonný výbor. Tam jsou lidé, kteří tam sedí patnáctým rokem, co udělali pro český hokej? Dnes nám sedí ve výkonném výboru lidé z Litoměřic, z klubu sponzorovaného svazem. Jakou prací si ti lidé zasloužili, že rozhodují o klíčových otázkách českého hokeje? Praxe je taková, že dvacetiletého hráče vytáhneme z jednoho klubu, dáme ho do Litoměřic, necháme ho tam hrát pět zápasů, jede na mistrovství světa dvacítek a pak vykládáme, že je produktem tohoto projektu. Abychom si ho obhájili. To je k smíchu. Nebo projekt regionálních trenérů. Zodpovědnost za výchovu hráčů musí převzít kluby, o směřování klubu nemohou rozhodovat tihle lidé. Zcela jsme rezignovali na soutěžní prostředí tím, že jsme zrušili sestupy. Je strašně moc věcí, které se už dlouhé roky dělají špatně. Spousta lidí na to iks let upozorňuje, včetně mě. A co se děje? Nic.“
„Jde jen o předání moci. Taková náplast na uvolněné místo. V roce 2024 se u nás koná mistrovství světa, těm lidem záleží jen na něm. Aby u toho byli. Nezáleží jim na tom, jak zastavit pokles výkonnosti českého hokeje, jak správně vést výchovu českých hokejistů. My tady jen umíme nadávat na rodiče a na všechny okolo. Za chvíli nám nebudou dávat děti na hokej, půjdou jinam. S tímto stylem práce se nemůžeme posunout. Extraligové kluby tvrdí, že ročně dávají na mládež plus minus 25 milionů korun. Za deset let to dělá 250 milionů krát čtrnáct klubů. Jsme na třech miliardách utopených ve výchově mladých hráčů za dekádu. Koho jsme za deset let vychovali?“
Poslední medaile z MS pochází z roku 2012, v čem byli tehdejší hráči jiní, že dokázali přejít přes čtvrtfinálovou bránu?
„Doznívala generace hráčů z éry předchozího vedení svazu. Na svazu pak nebyla šance něco prosadit přes výkonný výbor. Tam jsou lidé, kteří tam sedí patnáctým rokem, co udělali pro český hokej? Dnes nám sedí ve výkonném výboru lidé z Litoměřic, z klubu sponzorovaného svazem. Jakou prací si ti lidé zasloužili, že rozhodují o klíčových otázkách českého hokeje? Praxe je taková, že dvacetiletého hráče vytáhneme z jednoho klubu, dáme ho do Litoměřic, necháme ho tam hrát pět zápasů, jede na mistrovství světa dvacítek a pak vykládáme, že je produktem tohoto projektu. Abychom si ho obhájili. To je k smíchu. Nebo projekt regionálních trenérů. Zodpovědnost za výchovu hráčů musí převzít kluby, o směřování klubu nemohou rozhodovat tihle lidé. Zcela jsme rezignovali na soutěžní prostředí tím, že jsme zrušili sestupy. Je strašně moc věcí, které se už dlouhé roky dělají špatně. Spousta lidí na to iks let upozorňuje, včetně mě. A co se děje? Nic.“
15.02.2022, 19:17
Ještě může být hůř, myslíte?
„Může být. Protože nemáme z čeho brát. A i když doma máme pár dobrých mladých hráčů, nevzali jsme je. Náš tým měl sice výborné zkušené hráče, ale scházela mu střední a mladá generace. Stačilo pět jiných hráčů a dynamika týmu by byla na úplně jiné úrovni. Proč jsme brali Frolíka? Výborný kluk, ale po prvním zápase jsme ho nechali sedět, úplně jsme ho degradovali. O takovém hráči s takovou minulostí musíte být přesvědčený, pokud ho berete. V základní sestavě mi scházel Blümel, Chlapík, oba Musilové. Zrovna tihle dva jsou silní hráči na malém hřišti. Ke zkušeným hráčům Krejčímu a Červenkovi jsme měli dát mladé nebojácné kluky, o tom jsem přesvědčen. Pár zkušených borců jsme měli výtečných, ale řada jich byla jen průměrná.“
Už několikrát z úst bývalých renomovaných hráčů či skautů NHL zaznělo, že český tým v jedné z kategorií spadne z elitní kategorie MS. Očekáváte to i vy?
„Ne nadarmo už roky říkám, že budeme mít problém udržet se. Že sestup jednou přijde. Tady vznikl projekt Litoměřice, který měl být obdobou někdejší Dukly a vychovávat hráče do dvacítky. Realita je taková, že jím jen oblbujeme lidi, ten projekt vytahuje z hnutí deset milionů korun ročně. Každý tým Chance ligy by chtěl takového sponzora. Říkám, že největší zodpovědnost leží na lidech z výkonného výboru, kteří pro všechny tyhle kroky zvedají ruce. Výsledky reprezentace jsou vizitkou dění na svazu za posledních patnáct let. V červnu se koná hodnotící konference svazu. Po tomto fiasku by se měla stát konferencí volební. Musí. Kluby by si konečně měly uvědomit vážnost situace. Vždyť se podívejte do extraligy, kluby nemají kde brát naše hráče, díry doplňujeme cizinci všelijaké úrovně, nerozvíjíme naše mladé hráče, ani to nejde v nastaveném systému přebujelých soutěží. Jsou tu jen výjimky, třeba brankář Bow v Kladně, skvělý hráč, na něj se díváte s otevřenou pusou. Kolik takových je?“
„Může být. Protože nemáme z čeho brát. A i když doma máme pár dobrých mladých hráčů, nevzali jsme je. Náš tým měl sice výborné zkušené hráče, ale scházela mu střední a mladá generace. Stačilo pět jiných hráčů a dynamika týmu by byla na úplně jiné úrovni. Proč jsme brali Frolíka? Výborný kluk, ale po prvním zápase jsme ho nechali sedět, úplně jsme ho degradovali. O takovém hráči s takovou minulostí musíte být přesvědčený, pokud ho berete. V základní sestavě mi scházel Blümel, Chlapík, oba Musilové. Zrovna tihle dva jsou silní hráči na malém hřišti. Ke zkušeným hráčům Krejčímu a Červenkovi jsme měli dát mladé nebojácné kluky, o tom jsem přesvědčen. Pár zkušených borců jsme měli výtečných, ale řada jich byla jen průměrná.“
Už několikrát z úst bývalých renomovaných hráčů či skautů NHL zaznělo, že český tým v jedné z kategorií spadne z elitní kategorie MS. Očekáváte to i vy?
„Ne nadarmo už roky říkám, že budeme mít problém udržet se. Že sestup jednou přijde. Tady vznikl projekt Litoměřice, který měl být obdobou někdejší Dukly a vychovávat hráče do dvacítky. Realita je taková, že jím jen oblbujeme lidi, ten projekt vytahuje z hnutí deset milionů korun ročně. Každý tým Chance ligy by chtěl takového sponzora. Říkám, že největší zodpovědnost leží na lidech z výkonného výboru, kteří pro všechny tyhle kroky zvedají ruce. Výsledky reprezentace jsou vizitkou dění na svazu za posledních patnáct let. V červnu se koná hodnotící konference svazu. Po tomto fiasku by se měla stát konferencí volební. Musí. Kluby by si konečně měly uvědomit vážnost situace. Vždyť se podívejte do extraligy, kluby nemají kde brát naše hráče, díry doplňujeme cizinci všelijaké úrovně, nerozvíjíme naše mladé hráče, ani to nejde v nastaveném systému přebujelých soutěží. Jsou tu jen výjimky, třeba brankář Bow v Kladně, skvělý hráč, na něj se díváte s otevřenou pusou. Kolik takových je?“
13.01.2022, 21:55
Děláte si naděje na nominaci na olympijské hry do Pekingu?
„Vůbec nevím. Zatím jsem o tom nepřemýšlel. Je zbytečné se tím zaobírat dopředu. Navíc mám z posledního zápasu zranění, takže řeším trošku jiné věci. Těší mě, že jsem si v Moskvě po dvou letech zase zahrál za reprezentaci. Já mám v nároďáku takové dvouletky. (úsměv) Byla to super zkušenost, ale nedopadlo to výsledkově vůbec dobře. Je načase, aby se s tím začalo něco dělat.“
Vidíte rozdíl mezi českým a švédským výběrem a vůbec hokejem v obou zemích?
„Bohužel ho vidím hodně. Švédové mají různě po světě hrozně moc hráčů. V NHL jsou jich mraky, to samé ve Švýcarsku, v Rusku. I ve švédské lize je jich hodně kvalitních, někteří se vrátili ze zámoří. Výběr pro národní mužstvo mají daleko širší než my.“
Změnila se za ty čtyři roky švédská Elitserien?
„Je to docela rozdíl. Čekal jsem, že bude víceméně stejná. Ale přijde mi, že je ještě víc defenzivní a rychlejší než dřív. Přečíslení dva na jednoho vidíte tak jednou za deset zápasů. Je to něco úplně jiného než extraliga. Každý tým to má postavené na obraně, moc gólů nepadá. Denně děláme na tréninku na defenzivě, soubojích jeden na jednoho. Všechny týmy v lize dobře brání. V útoku je celkem volnost, ale co se týká back chackingu, taktika se musí plnit do puntíku.“
Sledujete vaše bývalé kluby, hlavně Zlín a Hradec Králové?
„Ve Zlíně jsem dvakrát před Vánoci potrénoval s juniory. Co na něj říct? Je to špatné. Zato Hradec je bomba. Hraje bruslivý, aktivní, celoplošný hokej. Radost se na to dívat. Moc bych klukům přál, aby letos udělali titul. Mají dobře našlápnuto. Strávil jsem tam tři roky, fandím jim. Zlín je protipól. Snad extraligu nějak zachrání, je tam obrovská tradice. Ale bude to složité.“
Vidíte za výkony Mountfieldu HK práci trenérů?
„Pan Martinec je neuvěřitelně pracovitý. Když vidíte, jakou práci na zimáku nechává, jako hráč taky nechcete nic ošidit. Bavilo mě to pod ním. A myslím, že všechny. Věřím, že to Hradec dotáhne co nejvýš. Má super kádr i trenéra. Nevidím důvod, proč by to tento rok nemělo vyjít.“
„Vůbec nevím. Zatím jsem o tom nepřemýšlel. Je zbytečné se tím zaobírat dopředu. Navíc mám z posledního zápasu zranění, takže řeším trošku jiné věci. Těší mě, že jsem si v Moskvě po dvou letech zase zahrál za reprezentaci. Já mám v nároďáku takové dvouletky. (úsměv) Byla to super zkušenost, ale nedopadlo to výsledkově vůbec dobře. Je načase, aby se s tím začalo něco dělat.“
Vidíte rozdíl mezi českým a švédským výběrem a vůbec hokejem v obou zemích?
„Bohužel ho vidím hodně. Švédové mají různě po světě hrozně moc hráčů. V NHL jsou jich mraky, to samé ve Švýcarsku, v Rusku. I ve švédské lize je jich hodně kvalitních, někteří se vrátili ze zámoří. Výběr pro národní mužstvo mají daleko širší než my.“
Změnila se za ty čtyři roky švédská Elitserien?
„Je to docela rozdíl. Čekal jsem, že bude víceméně stejná. Ale přijde mi, že je ještě víc defenzivní a rychlejší než dřív. Přečíslení dva na jednoho vidíte tak jednou za deset zápasů. Je to něco úplně jiného než extraliga. Každý tým to má postavené na obraně, moc gólů nepadá. Denně děláme na tréninku na defenzivě, soubojích jeden na jednoho. Všechny týmy v lize dobře brání. V útoku je celkem volnost, ale co se týká back chackingu, taktika se musí plnit do puntíku.“
Sledujete vaše bývalé kluby, hlavně Zlín a Hradec Králové?
„Ve Zlíně jsem dvakrát před Vánoci potrénoval s juniory. Co na něj říct? Je to špatné. Zato Hradec je bomba. Hraje bruslivý, aktivní, celoplošný hokej. Radost se na to dívat. Moc bych klukům přál, aby letos udělali titul. Mají dobře našlápnuto. Strávil jsem tam tři roky, fandím jim. Zlín je protipól. Snad extraligu nějak zachrání, je tam obrovská tradice. Ale bude to složité.“
Vidíte za výkony Mountfieldu HK práci trenérů?
„Pan Martinec je neuvěřitelně pracovitý. Když vidíte, jakou práci na zimáku nechává, jako hráč taky nechcete nic ošidit. Bavilo mě to pod ním. A myslím, že všechny. Věřím, že to Hradec dotáhne co nejvýš. Má super kádr i trenéra. Nevidím důvod, proč by to tento rok nemělo vyjít.“
13.01.2022, 21:54
Proč padlo angažmá v Podolsku? Bralo se za hotovou věc.
„Agent mi předložil smlouvu, kterou jsem podepsal. Po měsíci jsem zjistil, že je zrušená, a další měsíc se to ještě řešilo. Bylo to zamotané. Ani nevím, co přesně se stalo. Akorát mi to mohli říct dřív než někdy v polovině června. Pak už bylo těžší něco hledat. Nakonec to dopadlo dobře. Poslední roky mám vždycky smlouvu na rok. V létě zase budu řešit, co dál.“
V tabulce jste zatím devátí. Čeká se lepší umístění, ne?
„To je tím, že jsme po Vánocích čtyři zápasy prohráli. Klesli jsme, ale je to tam hodně nahuštěné. Cílem je pohybovat se kolem šestky. V kádru máme hodně beků, nedávno jeden odešel do Djurgaardenu. Na rovinu mi řekli, že mě chtějí, ale že hrát budou ti nejlepší. Nějakých osmnáct dvacet minut za zápas mám, ale na přesilovku se moc nedostanu. Makám, abych tam byl víc. Když jsem podepisoval, věděl jsem, že moje místa jsou víceméně plná. Přesilové hry hrají hlavně kluci, kteří mají dlouhodobější kontrakty. Je obtížné je odtud vyndat. Je jasné, že bych chtěl mít víc bodů. Ale dělat je při hře pět na pět je dost těžké.“
V hodnocení plus/minus jste na hezkých plus osmi. To potěší.
„To jo. Tady se jako první řeší obrana. Na ní pracujeme furt. Herně se cítím super, góly moje pětka moc nedostává. Z tohoto hlediska je to dobré.“
Vy jste ale „bodový“ obránce. Dokázal jste se vyrovnat s novou rolí?
„Hraju oslabení, s čímž jsem spokojený. To je bomba. V některých týmech v Česku mě na něj nedávali. Tady jsem si dokázal, že ho hrát můžu. Snažím se plnit úkoly, které jsou nastavené. Ve hře dozadu jsem se hodně posunul. Celá liga je zaměřená na rozvoj hráčů. Trenéři s námi hodně mluví, všechno se rozebírá na videu.“
V brance máte třiatřicetiletého Jhonase Enrotha, který odchytal osm sezon v NHL. Pořád ukazuje špičkovou kvalitu?
„Perfektní gólman. Sice malinký, ale velice dobře se pohybuje. Hodně to na něm stojí, je naše jasná jednička. Jako tým moc neinkasujeme.“
„Agent mi předložil smlouvu, kterou jsem podepsal. Po měsíci jsem zjistil, že je zrušená, a další měsíc se to ještě řešilo. Bylo to zamotané. Ani nevím, co přesně se stalo. Akorát mi to mohli říct dřív než někdy v polovině června. Pak už bylo těžší něco hledat. Nakonec to dopadlo dobře. Poslední roky mám vždycky smlouvu na rok. V létě zase budu řešit, co dál.“
V tabulce jste zatím devátí. Čeká se lepší umístění, ne?
„To je tím, že jsme po Vánocích čtyři zápasy prohráli. Klesli jsme, ale je to tam hodně nahuštěné. Cílem je pohybovat se kolem šestky. V kádru máme hodně beků, nedávno jeden odešel do Djurgaardenu. Na rovinu mi řekli, že mě chtějí, ale že hrát budou ti nejlepší. Nějakých osmnáct dvacet minut za zápas mám, ale na přesilovku se moc nedostanu. Makám, abych tam byl víc. Když jsem podepisoval, věděl jsem, že moje místa jsou víceméně plná. Přesilové hry hrají hlavně kluci, kteří mají dlouhodobější kontrakty. Je obtížné je odtud vyndat. Je jasné, že bych chtěl mít víc bodů. Ale dělat je při hře pět na pět je dost těžké.“
V hodnocení plus/minus jste na hezkých plus osmi. To potěší.
„To jo. Tady se jako první řeší obrana. Na ní pracujeme furt. Herně se cítím super, góly moje pětka moc nedostává. Z tohoto hlediska je to dobré.“
Vy jste ale „bodový“ obránce. Dokázal jste se vyrovnat s novou rolí?
„Hraju oslabení, s čímž jsem spokojený. To je bomba. V některých týmech v Česku mě na něj nedávali. Tady jsem si dokázal, že ho hrát můžu. Snažím se plnit úkoly, které jsou nastavené. Ve hře dozadu jsem se hodně posunul. Celá liga je zaměřená na rozvoj hráčů. Trenéři s námi hodně mluví, všechno se rozebírá na videu.“
V brance máte třiatřicetiletého Jhonase Enrotha, který odchytal osm sezon v NHL. Pořád ukazuje špičkovou kvalitu?
„Perfektní gólman. Sice malinký, ale velice dobře se pohybuje. Hodně to na něm stojí, je naše jasná jednička. Jako tým moc neinkasujeme.“
03.01.2022, 20:35
Nyní všichni drží basu mlčení. „Kluci v šatně vědí, co se stalo. A budou to mezi sebou řešit. Pokud by situace nebyla pojatá dobře od vedení klubu, atmosféru to poznamená. Každá věc, která naruší důvěru hráčů ve vedení, může být problém,“ dodává svůj pohled Koreis.
„Neumím si představit, že bych oblékal jiný dres. Řešili jsme, že bychom se chtěli vrátit do Česka. A pak by ztrácelo smysl se vracet, kdybych musel zase někam dojíždět. Chceme žít normální život a já chci hrát za Pardubice,“ vykládal v létě 2020 Nakládal.
To vzalo za své. Za Pardubice hrát nebude.
Z Dynama odešel v sezoně 2011/12, postupně nastupoval v KHL, ve Finsku, v NHL, zahrál si na Světovém poháru, třech světových šampionátech a jedné olympiádě. Vrátil se s tím, že tady dohraje kariéru. Ve 34 letech na něj čeká ale ještě jiná epizoda. Konec, nebo pokračovat jinde? „Jakubovu hokejovou budoucnost budeme řešit, prioritou pro nás budou preference samotného hráče,“ řekl Spálenka.
Ihned se samozřejmě objevily spekulace, že by po volném hráči mohl skočit sousední Mountfield HK. Do Hradce by to měl Nakládal blízko, tím pádem by se splnila podmínka, že se chtěl vrátit domů a nikam necestovat. A ambicióznímu sokovi, který je momentálně na druhém místě, by se zkušený bek hodil. Navíc oloupit rivala chutná... Jenže tohle padne.
Součástí vypořádání by totiž mělo být, že do konce sezony Nakládal jinde v extralize hrát nebude. Naposledy měl podobnou klauzuli ve výpovědi Marek Kvapil, když končil ve Spartě – je mu šestatřicet let a hokej od podzimu 2019 nehrál.
Pardubicím tím pádem vyvstal problém, že se v sestavě objevila díra. Kapitán průměrně na ledě trávil 19:55 minuty, nikdo nedostával v zápasech větší porci. „Obránce ale máme, v počtu hráčů problém nevidíme. Samozřejmě že sondujeme trh, už dřív jsme říkali, že bychom chtěli jednoho obránce a jednoho útočníka. Ale opravdu uvidíme, co přijde,“ mlžil Petr Dědek, jestli klub začne být agresivnější na trhu.
Faktem ovšem je, že jednadvacet zápasů před koncem základní části Pardubicím zmizel kapitán, zkušený hráč, o kterého se v play off klub plánoval opřít. Čeká se, kdy zmáčkne tlačítko a začnou do něj proudit ruské posily.
„Neumím si představit, že bych oblékal jiný dres. Řešili jsme, že bychom se chtěli vrátit do Česka. A pak by ztrácelo smysl se vracet, kdybych musel zase někam dojíždět. Chceme žít normální život a já chci hrát za Pardubice,“ vykládal v létě 2020 Nakládal.
To vzalo za své. Za Pardubice hrát nebude.
Z Dynama odešel v sezoně 2011/12, postupně nastupoval v KHL, ve Finsku, v NHL, zahrál si na Světovém poháru, třech světových šampionátech a jedné olympiádě. Vrátil se s tím, že tady dohraje kariéru. Ve 34 letech na něj čeká ale ještě jiná epizoda. Konec, nebo pokračovat jinde? „Jakubovu hokejovou budoucnost budeme řešit, prioritou pro nás budou preference samotného hráče,“ řekl Spálenka.
Ihned se samozřejmě objevily spekulace, že by po volném hráči mohl skočit sousední Mountfield HK. Do Hradce by to měl Nakládal blízko, tím pádem by se splnila podmínka, že se chtěl vrátit domů a nikam necestovat. A ambicióznímu sokovi, který je momentálně na druhém místě, by se zkušený bek hodil. Navíc oloupit rivala chutná... Jenže tohle padne.
Součástí vypořádání by totiž mělo být, že do konce sezony Nakládal jinde v extralize hrát nebude. Naposledy měl podobnou klauzuli ve výpovědi Marek Kvapil, když končil ve Spartě – je mu šestatřicet let a hokej od podzimu 2019 nehrál.
Pardubicím tím pádem vyvstal problém, že se v sestavě objevila díra. Kapitán průměrně na ledě trávil 19:55 minuty, nikdo nedostával v zápasech větší porci. „Obránce ale máme, v počtu hráčů problém nevidíme. Samozřejmě že sondujeme trh, už dřív jsme říkali, že bychom chtěli jednoho obránce a jednoho útočníka. Ale opravdu uvidíme, co přijde,“ mlžil Petr Dědek, jestli klub začne být agresivnější na trhu.
Faktem ovšem je, že jednadvacet zápasů před koncem základní části Pardubicím zmizel kapitán, zkušený hráč, o kterého se v play off klub plánoval opřít. Čeká se, kdy zmáčkne tlačítko a začnou do něj proudit ruské posily.
03.01.2022, 20:34
Na jaře 2020 podepsal Jakub Nakládal tříletou smlouvu v Pardubicích. Pár let zpátky plánoval návrat do Dynama s kamarádem Janem Kolářem. Domů. Znovu zažít slávu, velké bitvy, kdy se hraje nahoře, tak vypadaly sny. „Přišel hrát o titul,“ pyšně hlásil majitel Petr Dědek, když Nakládala klub představoval.
Jeho smlouva je nyní minulostí, v půlce byla zrušena.
Klub zprávu oznámil v pondělí: „Obránce Jakub Nakládal po vzájemné dohodě ukončil z osobních důvodů svoji smlouvu s naším klubem,“ stojí ve strohém vyjádření. O důvodu ani slovo. „Domluvili jsme se, že nic víc, než je v prohlášení, říkat nebudeme,“ odvětil majitel Dědek deníku Sport. Stejnou odpověď dal i Nakládal, nic komentovat nebude.
„Můžeme potvrdit, že proběhlo setkání mezi klubem, hráčem a naší agenturou, jehož výsledkem je dohoda o ukončení Jakubova angažmá v Dynamu. Žádné další informace nebudeme komentovat,“ nepřisvítil ani hráčův zástupce Robert Spálenka.
Podle tři zdrojů deníku Sport se ovšem v pátek, po porážce s Českými Budějovicemi 1:6, odehrávalo v kabině mytí hlav. Nakládal se měl dostat do hádky s předsedou představenstva Ondřejem Heřmanem. Ovšem jestli je tohle jediný důvod jeho konce? Spíš jde o dlouhodobější jev.
„Jedna hádka přece nebude důvodem ke konci,“ přidává pohled i Jakub Koreis, bývalý útočník a nyní expert O2 TV.
Není tajemství, že si vedení přálo, aby byl Nakládal, jeden z nejlépe placených hráčů týmu, mnohem výraznější. Různé narážky padaly poměrně často. Faktem je, že k hádce po zápase s Českými Budějovicemi v pardubické kabině došlo a v neděli se rozvázala hráčská smlouva.
Dynamo taky pracuje úplně jinak než naposledy, kdy v rozjeté sezoně končil kapitán Tomáš Rolinek v roce 2019. Tehdejší generální manažer klubu Martin Sýkora zveřejňoval své soukromé zprávy s pardubickým lídrem, ten pak natočil video na Facebook. Pikantní je, že Rolinek se pod současným vedením do klubu vrátil, pomohl k záchraně extraligy a teď pracuje v realizačním štábu jako manažer týmu.
Jeho smlouva je nyní minulostí, v půlce byla zrušena.
Klub zprávu oznámil v pondělí: „Obránce Jakub Nakládal po vzájemné dohodě ukončil z osobních důvodů svoji smlouvu s naším klubem,“ stojí ve strohém vyjádření. O důvodu ani slovo. „Domluvili jsme se, že nic víc, než je v prohlášení, říkat nebudeme,“ odvětil majitel Dědek deníku Sport. Stejnou odpověď dal i Nakládal, nic komentovat nebude.
„Můžeme potvrdit, že proběhlo setkání mezi klubem, hráčem a naší agenturou, jehož výsledkem je dohoda o ukončení Jakubova angažmá v Dynamu. Žádné další informace nebudeme komentovat,“ nepřisvítil ani hráčův zástupce Robert Spálenka.
Podle tři zdrojů deníku Sport se ovšem v pátek, po porážce s Českými Budějovicemi 1:6, odehrávalo v kabině mytí hlav. Nakládal se měl dostat do hádky s předsedou představenstva Ondřejem Heřmanem. Ovšem jestli je tohle jediný důvod jeho konce? Spíš jde o dlouhodobější jev.
„Jedna hádka přece nebude důvodem ke konci,“ přidává pohled i Jakub Koreis, bývalý útočník a nyní expert O2 TV.
Není tajemství, že si vedení přálo, aby byl Nakládal, jeden z nejlépe placených hráčů týmu, mnohem výraznější. Různé narážky padaly poměrně často. Faktem je, že k hádce po zápase s Českými Budějovicemi v pardubické kabině došlo a v neděli se rozvázala hráčská smlouva.
Dynamo taky pracuje úplně jinak než naposledy, kdy v rozjeté sezoně končil kapitán Tomáš Rolinek v roce 2019. Tehdejší generální manažer klubu Martin Sýkora zveřejňoval své soukromé zprávy s pardubickým lídrem, ten pak natočil video na Facebook. Pikantní je, že Rolinek se pod současným vedením do klubu vrátil, pomohl k záchraně extraligy a teď pracuje v realizačním štábu jako manažer týmu.
02.01.2022, 20:14
Ano, Jaroslav Pouzar, Robert Lang, Petr Nedvěd, Stanislav Neckář a vy. A mobil na něj bude mít asi jen Nedvěd.
(usměje se) „Hezký. A jen pět nás taky už zůstane navždycky.“
Stejně by vám bylo líto, kdybych se nezeptal, když se o hokeji už moc nebavíte. Tak jaký byl vlastně ten Gretzky?
„Už se nepamatuju. (směje se) Ne, v každém týmu máte hráče, se kterými si sednete víc, s jinými méně, s dalšími vůbec. Nevím, do které skupiny jsem pro něj patřil já. On měl určitě nejblíž ke klukům, kteří tam byli dlouho, tedy k Davu Taylorovi nebo Berniemu Nichollsovi. Po tréninku jsme se sbalili a jeli domů, nic extra se tam nedělo.“
Pivo s Gretzkým se tedy nekonalo?
„Na tripu po zápase někdy ano. Vyrazilo se na jedno, na dvě po zápase. Možná tak dvakrát, co jsem byl v týmu, za nás zaplatil večeři. Normální chlap a my fungovali jako každý mančaft.“
Našel se prostor si třeba nějak uvědomit jeho hokejovou genialitu?
„Rozhodně, měl jsem i to štěstí si zahrát proti němu, když byl ještě v Edmontonu. Je to přesně tak, jak jsem kolikrát slyšel. Jedete do rohu, myslíte si, jak ho máte a on vyjede druhou stranou. Famózní hráč. A taky jsem s ním točil reklamu na Nike.“ (usměje se)
Vážně?
„Zní to hezky... (směje se) V reálu ji točil on, my za ním jenom stáli na modré čáře. Ale zase jsme za to dostali dobře zaplaceno.“
Tedy dobrý komparz?
„Výborný! Jen stojíte, povídáte si s Larrym Robinsonem, Gretzky tam jezdil, natáčel, ale odměnu jsme dostali taky. Jen on tedy asi o něco vyšší.“ (usměje se)
(usměje se) „Hezký. A jen pět nás taky už zůstane navždycky.“
Stejně by vám bylo líto, kdybych se nezeptal, když se o hokeji už moc nebavíte. Tak jaký byl vlastně ten Gretzky?
„Už se nepamatuju. (směje se) Ne, v každém týmu máte hráče, se kterými si sednete víc, s jinými méně, s dalšími vůbec. Nevím, do které skupiny jsem pro něj patřil já. On měl určitě nejblíž ke klukům, kteří tam byli dlouho, tedy k Davu Taylorovi nebo Berniemu Nichollsovi. Po tréninku jsme se sbalili a jeli domů, nic extra se tam nedělo.“
Pivo s Gretzkým se tedy nekonalo?
„Na tripu po zápase někdy ano. Vyrazilo se na jedno, na dvě po zápase. Možná tak dvakrát, co jsem byl v týmu, za nás zaplatil večeři. Normální chlap a my fungovali jako každý mančaft.“
Našel se prostor si třeba nějak uvědomit jeho hokejovou genialitu?
„Rozhodně, měl jsem i to štěstí si zahrát proti němu, když byl ještě v Edmontonu. Je to přesně tak, jak jsem kolikrát slyšel. Jedete do rohu, myslíte si, jak ho máte a on vyjede druhou stranou. Famózní hráč. A taky jsem s ním točil reklamu na Nike.“ (usměje se)
Vážně?
„Zní to hezky... (směje se) V reálu ji točil on, my za ním jenom stáli na modré čáře. Ale zase jsme za to dostali dobře zaplaceno.“
Tedy dobrý komparz?
„Výborný! Jen stojíte, povídáte si s Larrym Robinsonem, Gretzky tam jezdil, natáčel, ale odměnu jsme dostali taky. Jen on tedy asi o něco vyšší.“ (usměje se)
02.01.2022, 20:13
Jedna věc mi nikdy nešla na rozum. Vám bylo po pěti letech v Americe 27 let, nejlepší věk, za sebou NHL i super roky na farmě. A šel jste bojovat v roce 1992 s Hradcem o postup do extraligy. Žádná Sparta, Pardubice, ale první liga. Proč?
„Moje hloupost. Nechal jsem se ukecat trenérem Karlem Fraňkem, se kterým jsem se znal z Pardubic. V Hradci jsem vyrůstal, měli navíc velké oči, jak mají sponzora z Ameriky, spoustu peněz, že se postoupí a pak teprve všechno začne. Uvěřil jsem tomu.“
Ale do extraligy jste postoupili, jen vy jste v ní odehrál 17 zápasů a pak profi kariéru zabalil...
„Vyhodili mě, že jsem rušivý element. Nezaplatili mi půl milionu korun, ale byl jsem rušivý element. Dnes to už můžu říct naplno.“
Rušivý proto, že jste se ozval?
„Ozval, ale čekal jsem ještě dost dlouho. Na tři sta tisíc jsem čekal několik měsíců, následně jsem měl dostat i pět set tisíc, ale tyhle peníze jsem už neviděl nikdy. Kdyby přišli, že nejsou prostředky a budou mi všechno postupně splácet, že se domluvíme, našli bychom cestu. Ale místo toho nic, ticho, jen se vymlouvali na sponzora, že klub nemá. Když pak ale zjistíte, že Martincové, Zima a další měli o Vánocích podepsáno v jiných klubech, je vám z toho akorát špatně.“
Ale neříkejte mi, že o vás v 29 letech nebyl zájem...
„Říkám, byl jsem hloupej, k tomu jsem začal totiž blbě podnikat. Kdybych se držel toho, co umím, hrál hokej, byl bych na tom líp.“
Zasekl jste se, že hádání o peníze máte už dost, takže radši budete dělat jiné věci?
„Situace mezi mnou a klubem byla tehdy hodně vyhrocená, takže jsem si nebyl vůbec jistý, že by mě pustili bez finanční náhrady tak, jak mě získali. Řekli by si o nehorázné peníze, honila se tam každá koruna.“
Tím pádem docela smutně končila kariéra jednoho z pěti Čechů, kteří si mohli říct, že jejich spoluhráčem byl Wayne Gretzky...
„Dnes vidím, že jsem měl přemýšlet jinak, volit jiný klub při návratu z Ameriky. Ve 44 letech jsem pak v roce 2010 nastoupil za Hradec v první lize a tam jsem viděl, že bych byl pořád schopný tuhle soutěž hrát. Stačilo trochu zamakat... Ale počkejte, to nás bylo jen pět?“
„Moje hloupost. Nechal jsem se ukecat trenérem Karlem Fraňkem, se kterým jsem se znal z Pardubic. V Hradci jsem vyrůstal, měli navíc velké oči, jak mají sponzora z Ameriky, spoustu peněz, že se postoupí a pak teprve všechno začne. Uvěřil jsem tomu.“
Ale do extraligy jste postoupili, jen vy jste v ní odehrál 17 zápasů a pak profi kariéru zabalil...
„Vyhodili mě, že jsem rušivý element. Nezaplatili mi půl milionu korun, ale byl jsem rušivý element. Dnes to už můžu říct naplno.“
Rušivý proto, že jste se ozval?
„Ozval, ale čekal jsem ještě dost dlouho. Na tři sta tisíc jsem čekal několik měsíců, následně jsem měl dostat i pět set tisíc, ale tyhle peníze jsem už neviděl nikdy. Kdyby přišli, že nejsou prostředky a budou mi všechno postupně splácet, že se domluvíme, našli bychom cestu. Ale místo toho nic, ticho, jen se vymlouvali na sponzora, že klub nemá. Když pak ale zjistíte, že Martincové, Zima a další měli o Vánocích podepsáno v jiných klubech, je vám z toho akorát špatně.“
Ale neříkejte mi, že o vás v 29 letech nebyl zájem...
„Říkám, byl jsem hloupej, k tomu jsem začal totiž blbě podnikat. Kdybych se držel toho, co umím, hrál hokej, byl bych na tom líp.“
Zasekl jste se, že hádání o peníze máte už dost, takže radši budete dělat jiné věci?
„Situace mezi mnou a klubem byla tehdy hodně vyhrocená, takže jsem si nebyl vůbec jistý, že by mě pustili bez finanční náhrady tak, jak mě získali. Řekli by si o nehorázné peníze, honila se tam každá koruna.“
Tím pádem docela smutně končila kariéra jednoho z pěti Čechů, kteří si mohli říct, že jejich spoluhráčem byl Wayne Gretzky...
„Dnes vidím, že jsem měl přemýšlet jinak, volit jiný klub při návratu z Ameriky. Ve 44 letech jsem pak v roce 2010 nastoupil za Hradec v první lize a tam jsem viděl, že bych byl pořád schopný tuhle soutěž hrát. Stačilo trochu zamakat... Ale počkejte, to nás bylo jen pět?“
02.01.2022, 20:12
Před komunisty utečete a najednou slyšíte nadávky, že jste jeden z nich. Uráželo to hodně?
„Přece se z toho nebudete hroutit. Něco vydržíte. (usměje se) Jednou jsem se kvůli tomu rozvášnil u sebe na Facebooku, když vidím dnes ty chudáky ubrečený? Někdo jim něco řekne a oni za to hned chtějí suspendovat hráče? Hrozně mě štval třeba ten hon na fotbalistu Kúdelu po zápase s Glasgow Rangers. Kdybychom se měli zabývat tím, co nám kdo řekl, za chvíli by nehrála půlka NHL... Vždyť to jsou jen slova.“
Takže jste urážky v klidu pouštěl hned z hlavy?
„A vracel je zpátky. Taky jste si něco našli a ano, z dnešního pohledu to bylo asi nevybíravé, nekorektní... Nevím, jak to chodí v hokeji teď, ale podle mě se toho moc nezměnilo. Děláte všechno, abyste vyhrál. Když rozhodíte chlapa vedle sebe, bod pro vás.“
Skoro 50 zápasů v NHL, 3 góly, prosadil jste se mezi nejlepší hráče na světě v době, kdy bylo méně týmů a jako emigrant, který se do Ameriky musel nejdřív nějak dostat. Jak se vám tahle čísla zamlouvají z dnešního pohledu?
„Je určitě fajn, že jsem si tam zahrál, dal gól. Ale taky musím říct, že kdybych nebyl línej, mohl jsem tam být delší dobu.“
Línej?
„Jo, jsem línej od přírody. (usměje se) Dnes vám řeknu, že jsem měl na sobě víc pracovat a třeba by to dopadlo ještě mnohem lépe. Ale v tu dobu takové věci nevidíte, tak to chodí, dojdou vám až později.“
Schoval jste si aspoň nějaké cenné relikvie?
„Mám puk, se kterým jsem dal první gól v Torontu. Tenkrát těch věcí zase tolik nebylo, takže mám doma ještě pár fotek.“
Sebrat dres nešlo?
„Nešlo. Dostal jsem jen fialovo-žlutý dres Kings, když ještě měli tyhle staré barvy. Dali mi ho po podpisu smlouvy. Já ho pak věnoval kamarádovi, dlouho jsem ho neviděl. Ale on se před nějakými 12 roky stěhoval z Ameriky zpátky do Čech a přivezl mi ho. Byl jsem nadšený, jel jsem si pro dres do jedné malé vesničky, měl ho pověšený na dvou tyčích ve dvoumetrové výšce. Nádhera.“
„Přece se z toho nebudete hroutit. Něco vydržíte. (usměje se) Jednou jsem se kvůli tomu rozvášnil u sebe na Facebooku, když vidím dnes ty chudáky ubrečený? Někdo jim něco řekne a oni za to hned chtějí suspendovat hráče? Hrozně mě štval třeba ten hon na fotbalistu Kúdelu po zápase s Glasgow Rangers. Kdybychom se měli zabývat tím, co nám kdo řekl, za chvíli by nehrála půlka NHL... Vždyť to jsou jen slova.“
Takže jste urážky v klidu pouštěl hned z hlavy?
„A vracel je zpátky. Taky jste si něco našli a ano, z dnešního pohledu to bylo asi nevybíravé, nekorektní... Nevím, jak to chodí v hokeji teď, ale podle mě se toho moc nezměnilo. Děláte všechno, abyste vyhrál. Když rozhodíte chlapa vedle sebe, bod pro vás.“
Skoro 50 zápasů v NHL, 3 góly, prosadil jste se mezi nejlepší hráče na světě v době, kdy bylo méně týmů a jako emigrant, který se do Ameriky musel nejdřív nějak dostat. Jak se vám tahle čísla zamlouvají z dnešního pohledu?
„Je určitě fajn, že jsem si tam zahrál, dal gól. Ale taky musím říct, že kdybych nebyl línej, mohl jsem tam být delší dobu.“
Línej?
„Jo, jsem línej od přírody. (usměje se) Dnes vám řeknu, že jsem měl na sobě víc pracovat a třeba by to dopadlo ještě mnohem lépe. Ale v tu dobu takové věci nevidíte, tak to chodí, dojdou vám až později.“
Schoval jste si aspoň nějaké cenné relikvie?
„Mám puk, se kterým jsem dal první gól v Torontu. Tenkrát těch věcí zase tolik nebylo, takže mám doma ještě pár fotek.“
Sebrat dres nešlo?
„Nešlo. Dostal jsem jen fialovo-žlutý dres Kings, když ještě měli tyhle staré barvy. Dali mi ho po podpisu smlouvy. Já ho pak věnoval kamarádovi, dlouho jsem ho neviděl. Ale on se před nějakými 12 roky stěhoval z Ameriky zpátky do Čech a přivezl mi ho. Byl jsem nadšený, jel jsem si pro dres do jedné malé vesničky, měl ho pověšený na dvou tyčích ve dvoumetrové výšce. Nádhera.“
02.01.2022, 20:11
Na přelomu 80. a 90. let bych pořád ale na farmách čekal slušnou divočinu, kdy jde o krk, ne?
„Bylo to tak a v NHL taky, ne jenom na farmách. Když jste se do něčeho zapletl, nešlo cuknout.“
Přišel jste z Pardubic, hrál technický hokej v týmu, kde byli Otakar Janecký nebo Ladislav Lubina, a teď tohle. Velký šok?
„Jasně, když se už na kempu do sebe pustili dva borci a jeden odklouzal se zlomeným nosem? Koukal jsem. Musel jsem se i hokejově změnit. Zajímavé tedy je, že mě tedy netlačili do tvrdosti, jako spíš, abych byl hodně ofenzivní. Podle mě jsem to v sobě nejdřív nějak extra neměl. Ale zkoušel jsem to. Postupně to šlo, když jsem pak podepsal s Bostonem, tak na farmě v Maine jsem taky udělal 45 bodů. Nakonec to tedy šlo.“
Jen v prvním týmu Bruins z toho byly zase jen tři zápasy...
„Celý kemp jsem odehrál s Rayem Bourquem, ale obránců měli hodně, tak jsem šel na farmu. Pak se udělalo místo, vyměnili beka, získali útočníka a šel jsem nahoru. Zase jsem byl vedle Bourquea, jenže jsem si zranil koleno, bohužel už to vyšlo do konce sezony.“
Sedl jste si na zadek, když hrajete s Gretzkým, sedíte proti němu v šatně, nebo když máte v obraně vedle sebe Bourquea?
„Ani ne. Byly to hvězdy, velké osobnosti v celé NHL, ale když se chovají normálně, chováte se normálně taky. Raye jsem bral v uvozovkách jako sobě rovného.“
A Gretzkého? Dovedu si představit, že LA byl vyloženě jeho tým, kde se kolem hvězdy všechno točí, aby byla spokojená.
„Jo, ale to má logiku. Byl nejlepší na světě, tak se tým postaví tak, aby měl k sobě ty nejlepší hráče, aby prodal, co dovede.“
Když jsem projížděl sestřihy, našel jsem, jak mu nahráváte na gól. Chodil při tunách bodů, které sbíral, vlastně aspoň říct, že teda díky?
„A víte, že si ani nepamatuju? Spíš ne. (usměje se) Zase si vezměte, že v té době jsem byl cizinec, který místním bere práci. Komunista odněkud z východu. Našlo se dost hráčů u soupeře i ve vlastním týmu, kteří to nám z Evropy dávali sežrat. Gretzky samozřejmě ne, pro borce takového kalibru konkurence nejste. Jen vždycky se najde nějaký, s prominutím, idiot, který se ohrožený cítí a jde po vás.“
„Bylo to tak a v NHL taky, ne jenom na farmách. Když jste se do něčeho zapletl, nešlo cuknout.“
Přišel jste z Pardubic, hrál technický hokej v týmu, kde byli Otakar Janecký nebo Ladislav Lubina, a teď tohle. Velký šok?
„Jasně, když se už na kempu do sebe pustili dva borci a jeden odklouzal se zlomeným nosem? Koukal jsem. Musel jsem se i hokejově změnit. Zajímavé tedy je, že mě tedy netlačili do tvrdosti, jako spíš, abych byl hodně ofenzivní. Podle mě jsem to v sobě nejdřív nějak extra neměl. Ale zkoušel jsem to. Postupně to šlo, když jsem pak podepsal s Bostonem, tak na farmě v Maine jsem taky udělal 45 bodů. Nakonec to tedy šlo.“
Jen v prvním týmu Bruins z toho byly zase jen tři zápasy...
„Celý kemp jsem odehrál s Rayem Bourquem, ale obránců měli hodně, tak jsem šel na farmu. Pak se udělalo místo, vyměnili beka, získali útočníka a šel jsem nahoru. Zase jsem byl vedle Bourquea, jenže jsem si zranil koleno, bohužel už to vyšlo do konce sezony.“
Sedl jste si na zadek, když hrajete s Gretzkým, sedíte proti němu v šatně, nebo když máte v obraně vedle sebe Bourquea?
„Ani ne. Byly to hvězdy, velké osobnosti v celé NHL, ale když se chovají normálně, chováte se normálně taky. Raye jsem bral v uvozovkách jako sobě rovného.“
A Gretzkého? Dovedu si představit, že LA byl vyloženě jeho tým, kde se kolem hvězdy všechno točí, aby byla spokojená.
„Jo, ale to má logiku. Byl nejlepší na světě, tak se tým postaví tak, aby měl k sobě ty nejlepší hráče, aby prodal, co dovede.“
Když jsem projížděl sestřihy, našel jsem, jak mu nahráváte na gól. Chodil při tunách bodů, které sbíral, vlastně aspoň říct, že teda díky?
„A víte, že si ani nepamatuju? Spíš ne. (usměje se) Zase si vezměte, že v té době jsem byl cizinec, který místním bere práci. Komunista odněkud z východu. Našlo se dost hráčů u soupeře i ve vlastním týmu, kteří to nám z Evropy dávali sežrat. Gretzky samozřejmě ne, pro borce takového kalibru konkurence nejste. Jen vždycky se najde nějaký, s prominutím, idiot, který se ohrožený cítí a jde po vás.“
02.01.2022, 20:10
Hned jste si říkal, že skočíte do NHL?
„Jasně, doufal jsem. Podepsali se mnou jednocestnou smlouvu na tři roky plus další sezona opce. Vůbec jsem nevěděl, jak s hráči zacházejí, že je různě zkouší. Navíc na kempu za mnou každý chodil a plácal po zádech, jak je super, že se rozehrávám. Nechali mě nahoře, do hry mě ale posílali jen v posledních třetinách a ještě na pár střídání. Pak mě do konce ročníku poslali na farmu. Druhý rok jsem byl na farmě celou sezonu, čichnout v NHL jsem nedostal, ale zase jsme se dostali do finále Calder Cupu.“
Třetí rok už se brána v Kings otevřela...
„Ale do Vánoc jsem odehrál jen sedm zápasů. Nastoupil na ně pak můj agent, že chci vyměnit a někde hrát, ne sedět na tribuně. Lítal jsem všude s týmem, ale co z toho, když zápasy jsou bez vás? Já jen bláznil na rozbruslení, hodinu navíc makal, další hodinu navíc před zápasem na kole. Druhou půlku sezony mě hrát nechali, jen v play off mě zase škrtli.“
Pochopil jste proč? Body jste dělal na farmách i v prvním týmu.
„Dodnes ne. Říkal jsem si, že mě vyzkoušeli, vycvičili na farmě, nechali mě zvykat na hokej i životní styl. Teď už je to přeci v pohodě... Nebylo. Největší paradox na tom všem byl, že skončila sezona, mně začínala opce a Kings přišli s tím, že mi nabízejí novou smlouvu na jeden rok a další zase opce. Cvičí s vámi, ale pak najednou o vás zase stojí. Nechápal jsem to. Tak jsem si říkal, že je to dobrý, opravdu mě chtějí. Jenže hned po 14 dnech čtvrté sezony mě poslali na farmu do Phoenixu. Nikdo mi nic neřekl, nevysvětlil, tenkrát to tak chodilo.“
Byl jste naštvaný?
„V tu chvíli ani ne. Řekl jsem si, že na to prostě seru, mám smlouvu, platí mě, tak si to ve Phoenixu užiju, bylo tam pěkně, teplo. Navíc jsem měl úplně nejlepší sezonu za mořem, posbíral jsem 47 bodů, dalších 10 v play off. Agent celou sezonu tlačil na Kings, ať mě pustí, že mají čtyři kluby zájem. Oni řekli ne, že mi dají šanci, když se někdo zraní. No a klub měl ještě druhou farmu v New Havenu, což je šest hodin letu, z mého Phoenixu to byla hodina. Když se někdo zranil, volali kluka z New Havenu.“
Ani teď to ve vás nebublalo?
„Pak už opravdu ne, s rodinou jsme se tam cítili dobře, sezona mi vyšla. Když jsem viděl, že mě nevymění, přestal jsem to řešit. Po sezoně mě pak vyplatili.“
„Jasně, doufal jsem. Podepsali se mnou jednocestnou smlouvu na tři roky plus další sezona opce. Vůbec jsem nevěděl, jak s hráči zacházejí, že je různě zkouší. Navíc na kempu za mnou každý chodil a plácal po zádech, jak je super, že se rozehrávám. Nechali mě nahoře, do hry mě ale posílali jen v posledních třetinách a ještě na pár střídání. Pak mě do konce ročníku poslali na farmu. Druhý rok jsem byl na farmě celou sezonu, čichnout v NHL jsem nedostal, ale zase jsme se dostali do finále Calder Cupu.“
Třetí rok už se brána v Kings otevřela...
„Ale do Vánoc jsem odehrál jen sedm zápasů. Nastoupil na ně pak můj agent, že chci vyměnit a někde hrát, ne sedět na tribuně. Lítal jsem všude s týmem, ale co z toho, když zápasy jsou bez vás? Já jen bláznil na rozbruslení, hodinu navíc makal, další hodinu navíc před zápasem na kole. Druhou půlku sezony mě hrát nechali, jen v play off mě zase škrtli.“
Pochopil jste proč? Body jste dělal na farmách i v prvním týmu.
„Dodnes ne. Říkal jsem si, že mě vyzkoušeli, vycvičili na farmě, nechali mě zvykat na hokej i životní styl. Teď už je to přeci v pohodě... Nebylo. Největší paradox na tom všem byl, že skončila sezona, mně začínala opce a Kings přišli s tím, že mi nabízejí novou smlouvu na jeden rok a další zase opce. Cvičí s vámi, ale pak najednou o vás zase stojí. Nechápal jsem to. Tak jsem si říkal, že je to dobrý, opravdu mě chtějí. Jenže hned po 14 dnech čtvrté sezony mě poslali na farmu do Phoenixu. Nikdo mi nic neřekl, nevysvětlil, tenkrát to tak chodilo.“
Byl jste naštvaný?
„V tu chvíli ani ne. Řekl jsem si, že na to prostě seru, mám smlouvu, platí mě, tak si to ve Phoenixu užiju, bylo tam pěkně, teplo. Navíc jsem měl úplně nejlepší sezonu za mořem, posbíral jsem 47 bodů, dalších 10 v play off. Agent celou sezonu tlačil na Kings, ať mě pustí, že mají čtyři kluby zájem. Oni řekli ne, že mi dají šanci, když se někdo zraní. No a klub měl ještě druhou farmu v New Havenu, což je šest hodin letu, z mého Phoenixu to byla hodina. Když se někdo zranil, volali kluka z New Havenu.“
Ani teď to ve vás nebublalo?
„Pak už opravdu ne, s rodinou jsme se tam cítili dobře, sezona mi vyšla. Když jsem viděl, že mě nevymění, přestal jsem to řešit. Po sezoně mě pak vyplatili.“
02.01.2022, 20:09
vzpomenout na dávnou dobu, proč jste se v roce 1987 po titulu s Pardubicemi rozhodl emigrovat do Ameriky a rozjel svoje velké dobrodružství?
„O NHL jsem nic moc nevěděl, ale když jsme jezdili s Pardubicemi do zahraničí, chodili za mnou lidé z různých klubů, jestli bych tam nechtěl hrát. Řekl jsem si, že to zkusím. Lákali mě, ať přijdu. Hlavním důvodem ale asi v tu chvíli bylo, že jsem měl nastoupit na vojnu, a moc se mi na ni u nás v komunistickém Československu nechtělo.“
Tím pádem se z vás stal dezertér. Jaký trest vám soudruzi vyměřili?
„Manželka dostala tři roky, že unesla dítě, byla v té době těhotná. Já dostal tři roky za dezerci. Pak to ale nakonec škrtla amnestie.“
Pro nás, kdo tuhle dobu naplno nezažil, je hodně těžké si jen představit plány útěku, když víte, že nesmíte udělat chybu, jinak skončíte v base. Vybavíte si ještě to riziko?
„Chtěl jsem hlavně hrát hokej, moc jsem nepřemýšlel, že by to mohlo dopadnout špatně, vězení jsem si do hlavy nějak nepouštěl. Lákala mě Amerika a když vás tam normálně nepustí... Byli jsme třeba s reprezentačním béčkem na turnaji na Aljašce, a když tam vidíte životní úroveň, co s penězi můžete a nemůžete. Navnadí vás, že můžete žít ve svobodě a rozhodovat sám o sobě.“
V roce 1985 vás draftovali Los Angeles Kings. Drželi jste nějaký kontakt?
„Po draftu jsem dostal dopis, Kings tehdy měli ještě žluto-fialové barvy. Najednou mi přišlo psaní s hlavičkou a v barvách klubu. Poslali mi ho domů a pak zpětně jsem se divil, že psaní bylo zavřené, nikdo ho neotevřel. Oznamovali mi, že si mě vzali na draftu. Ale nic jsem s klubem dopředu neřešil, rozhodl se na poslední chvíli v roce 1987, že jdu.“
A přes Jugoslávii jste se vydal do LA?
„Přes Rakousko, neměl jsem vyřízené papíry, nic. Šli jsme ještě s kamarádem, jeho známá nám říkala, kde se máme hlásit. Týden jsme tak byli v Rakousku na izolaci, pak nás rozeslali po penzionech. Když mě pustili, poslal jsem dopis Kings, volal tam, ale nikdo neodpovídal. Takovou náhodou nás ale našel na ulici jeden blázen. Prý, že mě shání po celé Evropě. Podařilo se spojit s Kings, poslali mi peníze a právníka, aby vyřídil papíry. Začátkem září 1987 jsme byli v Los Angeles.“
„O NHL jsem nic moc nevěděl, ale když jsme jezdili s Pardubicemi do zahraničí, chodili za mnou lidé z různých klubů, jestli bych tam nechtěl hrát. Řekl jsem si, že to zkusím. Lákali mě, ať přijdu. Hlavním důvodem ale asi v tu chvíli bylo, že jsem měl nastoupit na vojnu, a moc se mi na ni u nás v komunistickém Československu nechtělo.“
Tím pádem se z vás stal dezertér. Jaký trest vám soudruzi vyměřili?
„Manželka dostala tři roky, že unesla dítě, byla v té době těhotná. Já dostal tři roky za dezerci. Pak to ale nakonec škrtla amnestie.“
Pro nás, kdo tuhle dobu naplno nezažil, je hodně těžké si jen představit plány útěku, když víte, že nesmíte udělat chybu, jinak skončíte v base. Vybavíte si ještě to riziko?
„Chtěl jsem hlavně hrát hokej, moc jsem nepřemýšlel, že by to mohlo dopadnout špatně, vězení jsem si do hlavy nějak nepouštěl. Lákala mě Amerika a když vás tam normálně nepustí... Byli jsme třeba s reprezentačním béčkem na turnaji na Aljašce, a když tam vidíte životní úroveň, co s penězi můžete a nemůžete. Navnadí vás, že můžete žít ve svobodě a rozhodovat sám o sobě.“
V roce 1985 vás draftovali Los Angeles Kings. Drželi jste nějaký kontakt?
„Po draftu jsem dostal dopis, Kings tehdy měli ještě žluto-fialové barvy. Najednou mi přišlo psaní s hlavičkou a v barvách klubu. Poslali mi ho domů a pak zpětně jsem se divil, že psaní bylo zavřené, nikdo ho neotevřel. Oznamovali mi, že si mě vzali na draftu. Ale nic jsem s klubem dopředu neřešil, rozhodl se na poslední chvíli v roce 1987, že jdu.“
A přes Jugoslávii jste se vydal do LA?
„Přes Rakousko, neměl jsem vyřízené papíry, nic. Šli jsme ještě s kamarádem, jeho známá nám říkala, kde se máme hlásit. Týden jsme tak byli v Rakousku na izolaci, pak nás rozeslali po penzionech. Když mě pustili, poslal jsem dopis Kings, volal tam, ale nikdo neodpovídal. Takovou náhodou nás ale našel na ulici jeden blázen. Prý, že mě shání po celé Evropě. Podařilo se spojit s Kings, poslali mi peníze a právníka, aby vyřídil papíry. Začátkem září 1987 jsme byli v Los Angeles.“
02.01.2022, 20:06
Je jedním z pěti Čechů, kteří si mohou říct: „Mým spoluhráčem byl Wayne Gretzky.“ Bývalý obránce Petr Prajsler emigroval do Ameriky v roce 1987, nastupoval za Los Angeles Kings a Boston Bruins. Profi kariéru ukončil ve 28 letech (v roce 1993), když mu Hradec Králové nezaplatil peníze. Teď žije ve Francii, kde dává dohromady koupelny a kuchyně. Když mu položíte otázku, jak často se ho někdo zeptá na hokej, s úsměvem vypálí: „Moc často ne.“ A jedna perlička, za mořem si špatně zapsali jeho jméno. Kdybyste ho hledali ve statistikách na nhl.com, máte smůlu. Nic. Musíte zadat „Prajzler“.
Ve Francii nikdo nechce slyšet zážitky z NHL?
„Jak jsem skončil s trénováním, je to pryč. Na hokej už ani moc nemám prostor, sebere hodně času. Byl jsem v klubu zaměstnaný, ale takhle nás měli jen dva. Na led jsme prakticky chodili se všemi mládežnickými kategoriemi. Jeden trénink, druhý, další... Najednou koukáte, že je půl 11 večer a končíte. Domů jsem to měl hodinu, podmínky navíc špatné, nelepšily se. Nechtěl jsem za trénováním cestovat po celé Francii, radši jsem se rozhodl, že se budu věnovat rodině.“
Tím pádem už ale třicetkrát za rok neuslyšíte otázku: ‚Tak povídej, jaký byl ten Gretzky?‘ Bude vám chybět...
(směje se) „No, to už asi padá. Jasně že mi ten hokej trochu chybí. Ale práci v lepším klubu jsem nesehnal, a když už se objevila, tak daleko. Mám vedle sebe super ženu a nechtěl jsem se stěhovat pryč. Má skvělou práci, byla by škoda, aby odcházela se mnou někam kvůli trénování.“
Ve Francii nikdo nechce slyšet zážitky z NHL?
„Jak jsem skončil s trénováním, je to pryč. Na hokej už ani moc nemám prostor, sebere hodně času. Byl jsem v klubu zaměstnaný, ale takhle nás měli jen dva. Na led jsme prakticky chodili se všemi mládežnickými kategoriemi. Jeden trénink, druhý, další... Najednou koukáte, že je půl 11 večer a končíte. Domů jsem to měl hodinu, podmínky navíc špatné, nelepšily se. Nechtěl jsem za trénováním cestovat po celé Francii, radši jsem se rozhodl, že se budu věnovat rodině.“
Tím pádem už ale třicetkrát za rok neuslyšíte otázku: ‚Tak povídej, jaký byl ten Gretzky?‘ Bude vám chybět...
(směje se) „No, to už asi padá. Jasně že mi ten hokej trochu chybí. Ale práci v lepším klubu jsem nesehnal, a když už se objevila, tak daleko. Mám vedle sebe super ženu a nechtěl jsem se stěhovat pryč. Má skvělou práci, byla by škoda, aby odcházela se mnou někam kvůli trénování.“
02.01.2022, 20:02
Je jedním z pěti Čechů, kteří si mohou říct: „Mým spoluhráčem byl Wayne Gretzky.“ Bývalý obránce Petr Prajsler emigroval do Ameriky v roce 1987, nastupoval za Los Angeles Kings a Boston Bruins. Profi kariéru ukončil ve 28 letech (v roce 1993), když mu Hradec Králové nezaplatil peníze. Teď žije ve Francii, kde dává dohromady koupelny a kuchyně. Když mu položíte otázku, jak často se ho někdo zeptá na hokej, s úsměvem vypálí: „Moc často ne.“ A jedna perlička, za mořem si špatně zapsali jeho jméno. Kdybyste ho hledali ve statistikách na nhl.com, máte smůlu. Nic. Musíte zadat „Prajzler“.
Ve Francii nikdo nechce slyšet zážitky z NHL?
„Jak jsem skončil s trénováním, je to pryč. Na hokej už ani moc nemám prostor, sebere hodně času. Byl jsem v klubu zaměstnaný, ale takhle nás měli jen dva. Na led jsme prakticky chodili se všemi mládežnickými kategoriemi. Jeden trénink, druhý, další... Najednou koukáte, že je půl 11 večer a končíte. Domů jsem to měl hodinu, podmínky navíc špatné, nelepšily se. Nechtěl jsem za trénováním cestovat po celé Francii, radši jsem se rozhodl, že se budu věnovat rodině.“
Tím pádem už ale třicetkrát za rok neuslyšíte otázku: ‚Tak povídej, jaký byl ten Gretzky?‘ Bude vám chybět...
(směje se) „No, to už asi padá. Jasně že mi ten hokej trochu chybí. Ale práci v lepším klubu jsem nesehnal, a když už se objevila, tak daleko. Mám vedle sebe super ženu a nechtěl jsem se stěhovat pryč. Má skvělou práci, byla by škoda, aby odcházela se mnou někam kvůli trénování.“
Ve Francii nikdo nechce slyšet zážitky z NHL?
„Jak jsem skončil s trénováním, je to pryč. Na hokej už ani moc nemám prostor, sebere hodně času. Byl jsem v klubu zaměstnaný, ale takhle nás měli jen dva. Na led jsme prakticky chodili se všemi mládežnickými kategoriemi. Jeden trénink, druhý, další... Najednou koukáte, že je půl 11 večer a končíte. Domů jsem to měl hodinu, podmínky navíc špatné, nelepšily se. Nechtěl jsem za trénováním cestovat po celé Francii, radši jsem se rozhodl, že se budu věnovat rodině.“
Tím pádem už ale třicetkrát za rok neuslyšíte otázku: ‚Tak povídej, jaký byl ten Gretzky?‘ Bude vám chybět...
(směje se) „No, to už asi padá. Jasně že mi ten hokej trochu chybí. Ale práci v lepším klubu jsem nesehnal, a když už se objevila, tak daleko. Mám vedle sebe super ženu a nechtěl jsem se stěhovat pryč. Má skvělou práci, byla by škoda, aby odcházela se mnou někam kvůli trénování.“
28.12.2021, 13:45
Pavel Bárta: NE, mohl dostat i víc
Hokejovým neandrtálcům odzvonilo. Pryč jsou časy, kdy se hákovalo, každý druhý zákrok byl faul a hráči se bili hokejkami jako kyji. Dnešní hokej je úplně jiný sport než před dvaceti lety. Zrychlil, na nic není tolik času, ani se připravit, pokud někdo chce druhého trefit tak, jak předvedl Bohumil Jank na Ondřeji Machalovi.
Tohle je jeho styl, občas tím však způsobí soupeři zranění. Tvrdý trest po výpadu v předvánočním kole byl oprávněný. Disciplinárka do něj zahrnula i Jankovu minulost. Když v minulé sezoně vyřadil pro zbytek ročníku litvínovského Mahboda, neplynuly z toho pro něj takové důsledky, aby si příště víc rozmyslel, co dělá. Úšklebek po vykázání do kabiny při utkání Moutfieldu s Kladnem svědčil spíš o tom, že mu nic nedošlo ani po střetu s Machalou. Klidně pak mohl dostat i víc.
Před pár lety by Jankovi podobný zákrok nejspíš prošel. Nezvedl ruce, nenaskočil si, k soupeři stál čelem. I kdyby špatně vyhodnotil situaci a nešlo o záměr, za svoje jednání však nese odpovědnost. Tím spíš, pokud se něco stane. Otřesy mozku můžou zanechat následky na celý život. Proto se údery do těchto partií začaly přísně trestat.
Pro český hokej není nic zhoubného na tom, že chce hru očistit. V NHL se s násilím a špinavostmi už celkem vypořádali. Nadělili pár exemplárních flastrů a mají víceméně klid. Jankův trest může posloužit taky jako výstraha. Mohlo to dopadnout hůř. I pro něj.
Hokejovým neandrtálcům odzvonilo. Pryč jsou časy, kdy se hákovalo, každý druhý zákrok byl faul a hráči se bili hokejkami jako kyji. Dnešní hokej je úplně jiný sport než před dvaceti lety. Zrychlil, na nic není tolik času, ani se připravit, pokud někdo chce druhého trefit tak, jak předvedl Bohumil Jank na Ondřeji Machalovi.
Tohle je jeho styl, občas tím však způsobí soupeři zranění. Tvrdý trest po výpadu v předvánočním kole byl oprávněný. Disciplinárka do něj zahrnula i Jankovu minulost. Když v minulé sezoně vyřadil pro zbytek ročníku litvínovského Mahboda, neplynuly z toho pro něj takové důsledky, aby si příště víc rozmyslel, co dělá. Úšklebek po vykázání do kabiny při utkání Moutfieldu s Kladnem svědčil spíš o tom, že mu nic nedošlo ani po střetu s Machalou. Klidně pak mohl dostat i víc.
Před pár lety by Jankovi podobný zákrok nejspíš prošel. Nezvedl ruce, nenaskočil si, k soupeři stál čelem. I kdyby špatně vyhodnotil situaci a nešlo o záměr, za svoje jednání však nese odpovědnost. Tím spíš, pokud se něco stane. Otřesy mozku můžou zanechat následky na celý život. Proto se údery do těchto partií začaly přísně trestat.
Pro český hokej není nic zhoubného na tom, že chce hru očistit. V NHL se s násilím a špinavostmi už celkem vypořádali. Nadělili pár exemplárních flastrů a mají víceméně klid. Jankův trest může posloužit taky jako výstraha. Mohlo to dopadnout hůř. I pro něj.
28.12.2021, 13:41
POLEMIKA: Je trest pro Janka na osm utkání přehnaný?
Ondřej Kuchař: ANO, Machala soupeře viděl
Dlouho nic nezahýbalo extraligovou hladinou jako osmizápasový flastr pro Bohumila Janka. Jde o nejtvrdší trest, jaký tuzemská disciplinárka za poslední roky vyměřila. Je délka odpovídající? Za sebe říkám, že není.
Jsem zásadně pro tvrdé tresty za zákroky na hlavu, které by do dnešního hokeje patřit neměly. Jsem pro maximální ochranu zdraví hráčů. Jenže! Tohle je trochu jiný vzorek. V případě Janka atakujícího Ondřeje Machalu nešlo o střet s vysokou nájezdovou rychlostí ze slepého úhlu. Ne. Kladenský útočník soupeře, který se k němu čelně blížil, viděl. Jank nevyskočil, nevytrčil ruce.
Trestá se tu především následek, ne samotný zákrok jako takový. Machala doplatil na nepřipravenost k souboji a bohužel i na to, že se potkal se soupeřem zcela jiné váhové kategorie. Jank je o více než dvacet kilo těžší.
Trest by mi ale nakrásně přišel v pořádku, kdyby byl šéf disciplinárky Viktor Ujčík v posuzování obdobných faulů konzistentní. Což není. V rámci udělování jiných sankcí je tahle mimo. Pokud své rozhodnutí nezmění, Jank přijde o sedminu základní části. To se rovná trestu na dvanáct zápasů v NHL. Myslíte, že by ho řízný bek Hradce za oceánem za tenhle strom dostal? Ani ve snu.
Nesouhlasím s extrémními názory, že ani o faul nešlo. Trest je na místě, ne však takhle exemplárním.
Ondřej Kuchař: ANO, Machala soupeře viděl
Dlouho nic nezahýbalo extraligovou hladinou jako osmizápasový flastr pro Bohumila Janka. Jde o nejtvrdší trest, jaký tuzemská disciplinárka za poslední roky vyměřila. Je délka odpovídající? Za sebe říkám, že není.
Jsem zásadně pro tvrdé tresty za zákroky na hlavu, které by do dnešního hokeje patřit neměly. Jsem pro maximální ochranu zdraví hráčů. Jenže! Tohle je trochu jiný vzorek. V případě Janka atakujícího Ondřeje Machalu nešlo o střet s vysokou nájezdovou rychlostí ze slepého úhlu. Ne. Kladenský útočník soupeře, který se k němu čelně blížil, viděl. Jank nevyskočil, nevytrčil ruce.
Trestá se tu především následek, ne samotný zákrok jako takový. Machala doplatil na nepřipravenost k souboji a bohužel i na to, že se potkal se soupeřem zcela jiné váhové kategorie. Jank je o více než dvacet kilo těžší.
Trest by mi ale nakrásně přišel v pořádku, kdyby byl šéf disciplinárky Viktor Ujčík v posuzování obdobných faulů konzistentní. Což není. V rámci udělování jiných sankcí je tahle mimo. Pokud své rozhodnutí nezmění, Jank přijde o sedminu základní části. To se rovná trestu na dvanáct zápasů v NHL. Myslíte, že by ho řízný bek Hradce za oceánem za tenhle strom dostal? Ani ve snu.
Nesouhlasím s extrémními názory, že ani o faul nešlo. Trest je na místě, ne však takhle exemplárním.
28.12.2021, 13:36
Dál se k případu vracet zatím nechtěl, dokud neproběhne odvolací řízení. „Vyjádřím se až poté, co mě k rozhodnutí vedlo, své důvody přednesu až tam. Chápu, že se to Hradci nelíbí, mají právo se odvolat. Dáváme dohromady komisi, abychom se sešli v dostatečném počtu,“ líčil Ujčík. Nejbližším termínem by mohl být tento čtvrtek.
Jank dosud sehrál v sezoně za Mountfield 29 zápasů a připsal si pět bodů za čtyři góly a nahrávku. Pokud se rozsudek nezmění, může se k týmu přidat 19. ledna v utkání 43. kola v Litvínově.
Nejvyššími tresty v samostatné extralize byly zákazy činnosti na patnáct zápasů. Ty vesměs za napadení či kritiku rozhodčích dostali Zdeněk Okál, Anatolij Najda, Ladislav Blažek, Zdeněk Eichenmann, Aleš Píša a naposledy v dubnu 2005 Pavel Kubina.
Jank dosud sehrál v sezoně za Mountfield 29 zápasů a připsal si pět bodů za čtyři góly a nahrávku. Pokud se rozsudek nezmění, může se k týmu přidat 19. ledna v utkání 43. kola v Litvínově.
Nejvyššími tresty v samostatné extralize byly zákazy činnosti na patnáct zápasů. Ty vesměs za napadení či kritiku rozhodčích dostali Zdeněk Okál, Anatolij Najda, Ladislav Blažek, Zdeněk Eichenmann, Aleš Píša a naposledy v dubnu 2005 Pavel Kubina.
28.12.2021, 13:34
Kdyby měl i Bohumil Jank dosud čistý rejstřík, mohl rovněž počítat s mírnější sazbou. Není jako svého času plzeňský válečník Ryan Hollweg, nedopouští se vážných prohřešků několikrát za sezonu. Ale hříchy z minulosti ho provázejí dál. V minulém ročníku vystrčil nohu proti Samsonu Mahbodovi. Nastoupit pak nesměl do tří zápasů, tehdejší litvínovský krajánek si poškodil kolenní vazy. Zranění se ukázalo jako vážnější, než původně vypadalo, v extralize už nenastoupil. Ještě během předchozího působení v Plzni si Jank nezahrál jeden zápas po seknutí třineckého Erika Hrni. A právě k recidivě musel Viktor Ujčík přihlédnout.
„Tohle jsou věci, které mu neposlouží jako polehčující okolnost,“ uznal Kmoníček. „Ale jde taky o to, že Ladislav Čihák se nějak vyjádřil, a udělal to proto, že když v onom okamžiku mluvili trenéři s rozhodčími, bylo jim řečeno, že nešlo o závažný faul a aby se to nezvrhlo, udělili pětiminutový trest. Tím pádem to mělo být vyřešené. Kdyby Jankovi dali jeden, dva zápasy, nikdo by nic nenamítal. Je to náš názor, ale myslíme si, že osm utkání je přestřelené. Nesmysl.“
Ujčíkovi prý bylo jasné, co verdikt spustí a jak se kvůli němu začne jančit. „Vyjádřili se k tomu i experti, můj pohled je jiný. Názory, že dřív se hrálo jinak, taky neberu. Ty časy jsou pryč, všechno se zrychlilo. Jank se navíc během předchozích dvou sezon dopustil dvou zákroků s podobnými následky,“ připomněl.
Poslední srážku s Jankem odnesl zraněním hlavy kladenský Machala. Extraligový šerif nad rámec všeho uvedl, jak bylo zarážející, že ačkoli při střetu došlo ke zranění, jež si vyžádalo rychlý zásah lékaře, neprojevil Jank sebemenší zájem o soupeřův stav. A ani neprojevil lítost nad následky svého konání.
„Ve čtyřech lidech jsme rozhodli, že trest je odpovídající. Každý může mít svůj názor. Za mě je čelní nájezd nejhorší, co může být. To máte jako srážku v autě. Machala ne že by Janka neviděl. Všiml si ho a ještě dal ruce před sebe. Přesto dostal takovou ránu. Proto jsem se tak rozhodl,“ řekl Sportu šéf disciplinárky.
„Tohle jsou věci, které mu neposlouží jako polehčující okolnost,“ uznal Kmoníček. „Ale jde taky o to, že Ladislav Čihák se nějak vyjádřil, a udělal to proto, že když v onom okamžiku mluvili trenéři s rozhodčími, bylo jim řečeno, že nešlo o závažný faul a aby se to nezvrhlo, udělili pětiminutový trest. Tím pádem to mělo být vyřešené. Kdyby Jankovi dali jeden, dva zápasy, nikdo by nic nenamítal. Je to náš názor, ale myslíme si, že osm utkání je přestřelené. Nesmysl.“
Ujčíkovi prý bylo jasné, co verdikt spustí a jak se kvůli němu začne jančit. „Vyjádřili se k tomu i experti, můj pohled je jiný. Názory, že dřív se hrálo jinak, taky neberu. Ty časy jsou pryč, všechno se zrychlilo. Jank se navíc během předchozích dvou sezon dopustil dvou zákroků s podobnými následky,“ připomněl.
Poslední srážku s Jankem odnesl zraněním hlavy kladenský Machala. Extraligový šerif nad rámec všeho uvedl, jak bylo zarážející, že ačkoli při střetu došlo ke zranění, jež si vyžádalo rychlý zásah lékaře, neprojevil Jank sebemenší zájem o soupeřův stav. A ani neprojevil lítost nad následky svého konání.
„Ve čtyřech lidech jsme rozhodli, že trest je odpovídající. Každý může mít svůj názor. Za mě je čelní nájezd nejhorší, co může být. To máte jako srážku v autě. Machala ne že by Janka neviděl. Všiml si ho a ještě dal ruce před sebe. Přesto dostal takovou ránu. Proto jsem se tak rozhodl,“ řekl Sportu šéf disciplinárky.
28.12.2021, 13:32
Jank dostal za nedovolený zásah do oblasti hlavy a krku od rozhodčích trest na pět minut a do konce utkání. Vzhledem ke způsobu, jakým byl zákrok veden, zařadila disciplinárka výpad do kategorie závažných přestupků. Podle ní jednal bez snahy hrát kotouč, zaměřil se na soupeře, který se po odehrání puku nacházel ve zranitelné pozici. Aniž by se chtěl vyhnout, přenesl veškerou váhu na pravou stranu a tím zasáhl soupeře se značnou razancí ramenem do hlavy.
„Hráč podal proti verdiktu odpor, my jsme mu v tom pomáhali.“ potvrdil Sportu generální manažer Aleš Kmoníček. „Shromáždili jsme videozáznamy, které ukazují zákroky, které byly podstatně horší a byly oceněny menším trestem, a to podle našeho názoru, ale i názoru veřejnosti, neboť proběhly v pořadu Buly. Podrobně jsme popsali samotný zákrok, jsou tam jasně vidět detaily, které nebyly zohledněny při stanovení trestu. Snažili jsme se vše vysvětlit, zdůraznit některé věci. Byl to zákrok vedený přímo, nikoli mimo zorný úhel hráče, nebylo tam vyskočení. Bylo to tělo, které Machalu rozhodilo, na druhou stranu, osmi zápasy se trestal spíš důsledek, než příčina,“ vysvětlil hradecký funkcionář.
Narážel na případ Rhetta Hollanda z konce října. Brněnský bek dostal za zákrok na olomouckého Jana Bambulu stopku na tři zápasy. Martinu Eratovi před téměř dvěma lety napařila disciplinárka trest na šest utkání za faul na karlovarského Tomáše Havránka. Oba zákroky byly vedeny ze slepého úhlu.
„Hráč podal proti verdiktu odpor, my jsme mu v tom pomáhali.“ potvrdil Sportu generální manažer Aleš Kmoníček. „Shromáždili jsme videozáznamy, které ukazují zákroky, které byly podstatně horší a byly oceněny menším trestem, a to podle našeho názoru, ale i názoru veřejnosti, neboť proběhly v pořadu Buly. Podrobně jsme popsali samotný zákrok, jsou tam jasně vidět detaily, které nebyly zohledněny při stanovení trestu. Snažili jsme se vše vysvětlit, zdůraznit některé věci. Byl to zákrok vedený přímo, nikoli mimo zorný úhel hráče, nebylo tam vyskočení. Bylo to tělo, které Machalu rozhodilo, na druhou stranu, osmi zápasy se trestal spíš důsledek, než příčina,“ vysvětlil hradecký funkcionář.
Narážel na případ Rhetta Hollanda z konce října. Brněnský bek dostal za zákrok na olomouckého Jana Bambulu stopku na tři zápasy. Martinu Eratovi před téměř dvěma lety napařila disciplinárka trest na šest utkání za faul na karlovarského Tomáše Havránka. Oba zákroky byly vedeny ze slepého úhlu.
20.11.2021, 00:33
Vrátím se k jiné myšlence. Tušíte, že po zužovací sezoně vyvstanou potíže?
Čihák: Ano a budeme muset s tím umět naložit. Sportovní cestou spadne z nejvyšších soutěží několik klubů, ale co nastane? Co když spadnou ty se statusem akademie? Musíme jich mít vůbec tolik? Nepostačí jich osm? Proč se v okruhu sta kilometrů nacházejí tři? Sami cítíme, že vznikl kočkopes. Musí se jasně nastavit a říct, kolik vůbec potřebujeme akademií. Ta si má vybírat a nepřemlouvat, aby tam hráč zůstal.
Bojíte se, že se zase mohou udělovat výjimky a pardony?
Čihák: S Tomášem v tom nějaký pátek děláme, známe české nastavení. Bojím se toho.
Martinec: Bavíme se o tom. Pořád trošičku vítězí politika nad sportovní stránkou. Řez je nezbytný. Zúžením vznikne nejvyšší soutěž, ale musí se řešit i to, co bude pod nimi.
Čihák: Pokud zahořkneme v nižších soutěžích, které budeme nejvíc potřebovat, nikam se neposuneme. Neuděláme zespodu tlak. Musíme možná kluby víc odměnit, lépe komunikovat, nevím. I v nižších soutěžích musíme přesvědčit kluby, aby dál kluky vychovávaly. Je důležité táhnout za jeden provaz a nehledat s právníky, jestli jsme měli hrát extraligu. Jasně, zasazují do všeho finance, ale s Tomášem sledujeme sportovní stránku, která nám totálně utekla.
Zatím to tak nevypadá, ale co kdyby sestoupili junioři a dorostenci z Hradce?
Martinec: Obáváme se, ale je to jen o práci v klubu. Kategorie máme nastavené tak, že pokud něco nepříjemného nastane, máme nižší ročníky připravené. Jeden ročník může být slabší, spadnete z nejvyšší soutěže, ale mladší kluci vám dají šanci se do ní vrátit. Pracovat kontinuálně je cesta. A pak se nemusíte bát, že vznikne nějaká tragédie.Můžete něco udělat jako extraligoví trenéři, aby mladíci neodcházeli?
Čihák: Nechci se vymlouvat, ale letos je situace specifická a juniory necháváme v jejich soutěži. Hrají hodně minut, juniorce pomůžou, což dělá každý. Pokud na to kluk v budoucnu bude mít, rádi mu pomůžeme. Jenže jednou ho v dobré víře nasadíte do extraligy a hned se vám ozývají agenti, že už má takovou a takovou hodnotu. V tom se všichni pomátli. Zvrhlo se to. Když ho zase nenasadíte, prý ho ubíjíte. Zjistíte, že ať uděláte cokoliv, nic není správně.
Dá se v áčku napravit zanedbaná výchova?
Martinec: Hradec nepatří mezi kluby, které si kupují hotové top hráče. Chceme zapracovávat víc mladších kluků. Když je víc trenérů, můžeme si navíc práci rozložit. Je potřeba kluky posouvat dál.
Čihák: Ve finále vám nezbude nic jiného než s nimi pracovat. Děje se to i jinde, ale nechci mluvit za ostatní.
Prospívají situaci i cizinci, kteří svědomitěji trénují?
Čihák: Po trénincích zůstávají na ledě, přidávají si. Mladí to vidí a zdůrazňovali jsme jim, ať cizince sledují. Pak už je na nich, jestli jim to vydrží týden, měsíc nebo až do pozdního věku. Trochu mě fascinuje, že na mladé nějak působíte, oni odejdou do zahraničí a najednou začnou vyprávět, jak se tam tvrdě trénuje. Přitom tu možnost měli doma taky, v cizině je konkurenční prostředí už donutí pracovat.
Martinec: Je smutné, že někteří starší hráči pracují líp a hlavně víc než mladí kluci. V tom je zakopaný pes. Nemůžeme jim pořád něco dávat zadarmo, taky si musí něco vybojovat.
Bude líp?
Čihák: Nebude, ale vždy líp může být. Kdybychom v to nevěřili, nebudeme tu práci dělat. Není ani vypovídající, jestli někde na šampionátu uděláme z leknutí bronzovou medaili. Jde o to, abychom si placky odváželi deset let. Pak teprve pochopíte, že jste na správné cestě. Automaticky začne vozit medaile i áčko. Jenže naše dno má setrvačnost.
Martinec: Bude hůř. Ale někdy je to potřeba, aby zase bylo líp.
Čihák: Ano a budeme muset s tím umět naložit. Sportovní cestou spadne z nejvyšších soutěží několik klubů, ale co nastane? Co když spadnou ty se statusem akademie? Musíme jich mít vůbec tolik? Nepostačí jich osm? Proč se v okruhu sta kilometrů nacházejí tři? Sami cítíme, že vznikl kočkopes. Musí se jasně nastavit a říct, kolik vůbec potřebujeme akademií. Ta si má vybírat a nepřemlouvat, aby tam hráč zůstal.
Bojíte se, že se zase mohou udělovat výjimky a pardony?
Čihák: S Tomášem v tom nějaký pátek děláme, známe české nastavení. Bojím se toho.
Martinec: Bavíme se o tom. Pořád trošičku vítězí politika nad sportovní stránkou. Řez je nezbytný. Zúžením vznikne nejvyšší soutěž, ale musí se řešit i to, co bude pod nimi.
Čihák: Pokud zahořkneme v nižších soutěžích, které budeme nejvíc potřebovat, nikam se neposuneme. Neuděláme zespodu tlak. Musíme možná kluby víc odměnit, lépe komunikovat, nevím. I v nižších soutěžích musíme přesvědčit kluby, aby dál kluky vychovávaly. Je důležité táhnout za jeden provaz a nehledat s právníky, jestli jsme měli hrát extraligu. Jasně, zasazují do všeho finance, ale s Tomášem sledujeme sportovní stránku, která nám totálně utekla.
Zatím to tak nevypadá, ale co kdyby sestoupili junioři a dorostenci z Hradce?
Martinec: Obáváme se, ale je to jen o práci v klubu. Kategorie máme nastavené tak, že pokud něco nepříjemného nastane, máme nižší ročníky připravené. Jeden ročník může být slabší, spadnete z nejvyšší soutěže, ale mladší kluci vám dají šanci se do ní vrátit. Pracovat kontinuálně je cesta. A pak se nemusíte bát, že vznikne nějaká tragédie.Můžete něco udělat jako extraligoví trenéři, aby mladíci neodcházeli?
Čihák: Nechci se vymlouvat, ale letos je situace specifická a juniory necháváme v jejich soutěži. Hrají hodně minut, juniorce pomůžou, což dělá každý. Pokud na to kluk v budoucnu bude mít, rádi mu pomůžeme. Jenže jednou ho v dobré víře nasadíte do extraligy a hned se vám ozývají agenti, že už má takovou a takovou hodnotu. V tom se všichni pomátli. Zvrhlo se to. Když ho zase nenasadíte, prý ho ubíjíte. Zjistíte, že ať uděláte cokoliv, nic není správně.
Dá se v áčku napravit zanedbaná výchova?
Martinec: Hradec nepatří mezi kluby, které si kupují hotové top hráče. Chceme zapracovávat víc mladších kluků. Když je víc trenérů, můžeme si navíc práci rozložit. Je potřeba kluky posouvat dál.
Čihák: Ve finále vám nezbude nic jiného než s nimi pracovat. Děje se to i jinde, ale nechci mluvit za ostatní.
Prospívají situaci i cizinci, kteří svědomitěji trénují?
Čihák: Po trénincích zůstávají na ledě, přidávají si. Mladí to vidí a zdůrazňovali jsme jim, ať cizince sledují. Pak už je na nich, jestli jim to vydrží týden, měsíc nebo až do pozdního věku. Trochu mě fascinuje, že na mladé nějak působíte, oni odejdou do zahraničí a najednou začnou vyprávět, jak se tam tvrdě trénuje. Přitom tu možnost měli doma taky, v cizině je konkurenční prostředí už donutí pracovat.
Martinec: Je smutné, že někteří starší hráči pracují líp a hlavně víc než mladí kluci. V tom je zakopaný pes. Nemůžeme jim pořád něco dávat zadarmo, taky si musí něco vybojovat.
Bude líp?
Čihák: Nebude, ale vždy líp může být. Kdybychom v to nevěřili, nebudeme tu práci dělat. Není ani vypovídající, jestli někde na šampionátu uděláme z leknutí bronzovou medaili. Jde o to, abychom si placky odváželi deset let. Pak teprve pochopíte, že jste na správné cestě. Automaticky začne vozit medaile i áčko. Jenže naše dno má setrvačnost.
Martinec: Bude hůř. Ale někdy je to potřeba, aby zase bylo líp.
20.11.2021, 00:32
Máte příklad?
Čihák: Dnes se podívám při tréninku na mladé hráče. Po odehrání puku se nezpevní, dostanou naloženo a ještě se diví. Máme tady cizince, kteří v Americe hráli třetí nebo čtvrtou nejvyšší soutěž, ale stejně je nikde nenachytáte.
Štve vás, že mladí neobstojí?
Čihák: Samozřejmě! Každý trenér v extralize, který to má trošku srovnané, je dřív nebo později do sestavy zapracuje. Někdo jich tam dá pět, někdo jednoho. Ale oni na to opravdu fyzicky a kondičně nemají. A to je špatně! A pokud tady máme pár kluků, utečou, což je taky špatně. Kluci by měli zůstávat doma, kde budou rozdíloví. Měli by jít příkladem vrstevníkům a hrát nejvyšší mládežnické soutěže, kde si řeknou o chlapskou extraligu. A když se dostanou na draft, pak ať jdou zkusit zabojovat o NHL.
Ale divíte se brzkým odchodům do ciziny? Mladí myslí na vlastní kariéru.
Čihák: Vychováváme primadony. V juniorce najdeme pár dobrých kluků, ale ti nemají konkurenci. Jsou vychovávaní jako nenahraditelní, v takovém hovězím věku je všichni plácají po ramenou. Kluk to možná začne flinkat, proto ho trenér sekne přes prsty. Jenže co následuje?Urazí se.
Čihák: Buď on, rodiče, nebo agent. A kluk odchází. Ale jen proto, že ho trenér sekl? Takhle jsme bohužel nastavení. Po zúžení soutěží by v každé juniorce nebyli dva rozdíloví, ale sedm nebo osm. To ať si jeden vyšiluje a jde. Trenér bude vědět, že tam má sedm stejně dobrých. Tohle potřebujeme. Klukům pak dají víc i tréninky. Netvrdím, že všichni trenéři se chovají správně, ale občas máme až nezdravý pohled.
Jaký je ten váš, Tomáši?
Martinec: Nejspíš bych jen opakoval. V Hradci mám přehled od nejmenších dětí, chybí nám konkurenční prostředí, vytváření soutěživosti. Svaz může hodně pomoct. Ale pokud nepřijde změna, neposuneme se a dětí nám bude odcházet ještě víc. Reprezentanti vidí, že nestačí na Finy, Švédy nebo Rusy. Už se ani nebavíme o Kanadě nebo Americe. Nepadlo tady slovo o propojení se školou, které u nás chybí. Tohle je otázka, která by se měla řešit s ministerstvem školství nebo lidmi, kteří o tom rozhodují. Kluci to mají těžké. Chceme z nich dobré lidi, studenty, ale zároveň požadujeme, aby trénovali jako profíci.
Čihák: Dnes se podívám při tréninku na mladé hráče. Po odehrání puku se nezpevní, dostanou naloženo a ještě se diví. Máme tady cizince, kteří v Americe hráli třetí nebo čtvrtou nejvyšší soutěž, ale stejně je nikde nenachytáte.
Štve vás, že mladí neobstojí?
Čihák: Samozřejmě! Každý trenér v extralize, který to má trošku srovnané, je dřív nebo později do sestavy zapracuje. Někdo jich tam dá pět, někdo jednoho. Ale oni na to opravdu fyzicky a kondičně nemají. A to je špatně! A pokud tady máme pár kluků, utečou, což je taky špatně. Kluci by měli zůstávat doma, kde budou rozdíloví. Měli by jít příkladem vrstevníkům a hrát nejvyšší mládežnické soutěže, kde si řeknou o chlapskou extraligu. A když se dostanou na draft, pak ať jdou zkusit zabojovat o NHL.
Ale divíte se brzkým odchodům do ciziny? Mladí myslí na vlastní kariéru.
Čihák: Vychováváme primadony. V juniorce najdeme pár dobrých kluků, ale ti nemají konkurenci. Jsou vychovávaní jako nenahraditelní, v takovém hovězím věku je všichni plácají po ramenou. Kluk to možná začne flinkat, proto ho trenér sekne přes prsty. Jenže co následuje?Urazí se.
Čihák: Buď on, rodiče, nebo agent. A kluk odchází. Ale jen proto, že ho trenér sekl? Takhle jsme bohužel nastavení. Po zúžení soutěží by v každé juniorce nebyli dva rozdíloví, ale sedm nebo osm. To ať si jeden vyšiluje a jde. Trenér bude vědět, že tam má sedm stejně dobrých. Tohle potřebujeme. Klukům pak dají víc i tréninky. Netvrdím, že všichni trenéři se chovají správně, ale občas máme až nezdravý pohled.
Jaký je ten váš, Tomáši?
Martinec: Nejspíš bych jen opakoval. V Hradci mám přehled od nejmenších dětí, chybí nám konkurenční prostředí, vytváření soutěživosti. Svaz může hodně pomoct. Ale pokud nepřijde změna, neposuneme se a dětí nám bude odcházet ještě víc. Reprezentanti vidí, že nestačí na Finy, Švédy nebo Rusy. Už se ani nebavíme o Kanadě nebo Americe. Nepadlo tady slovo o propojení se školou, které u nás chybí. Tohle je otázka, která by se měla řešit s ministerstvem školství nebo lidmi, kteří o tom rozhodují. Kluci to mají těžké. Chceme z nich dobré lidi, studenty, ale zároveň požadujeme, aby trénovali jako profíci.
20.11.2021, 00:30
A v týmových statistikách se vyhoupli vzhůru.
Čihák: Takhle by to mělo být! Když vezmete cizince, měl by být produktivní. Musím zmínit, že Christophe Lalancette i Graeme McCormack přišli výborně kondičně připravení. Na rovinu? U cizinců to nebývá zvykem. S Tomášem jsme chtěli fyzické testy, dost vám napoví. A jejich výsledky VO2 byly skvělé.
Martinec: Záleží i na aklimatizaci. Většina kluků přišla ze slovenské ligy a nikdy nevíte, jak jim sedne česká extraliga. Navíc cizinci mají smlouvy na deset měsíců. Někdy je složitější, když dorazí až na předsezonní období. Zatím jsme spokojení, ale pořád nejsme ani v polovině soutěže.
Nenapovídá to spíš o nevalné úrovni extraligy, když hráč po příchodu ze Slovenska vyniká?
Martinec: Ale kluci jako Lalancette, McCormack nebo Kiviaho na Slovensku patřili k nejlepším. Podle nich nemůžeme srovnávat soutěže. Nechci snižovat slovenskou extraligu, ale ta naše je stále výš.
Čihák: Kanaďani nebo Američani dokážou ze Slovenska vyrazit do Finska. Když kluk vyčnívá tam nebo v EBEL, přechod zvládne. A pak už zase záleží na něm. Zrovna Chris Lalancette v mých očích nedělá tolik bodů, co by měl. Rozstřílel se až poslední dobou, přitom na Slovensku byl rozdílový. A pořád tady najdete lepší hráče.Těch českých ubývá. Stává se z extraligy mezinárodní soutěž?
Čihák: Je to realita. Ostuda mladých hráčů, mládežnického systému i celého společenství. Jestli někdo říká, že nám ujíždí vlak, já tvrdím, že už nám ujel. Pořád si něco namlouváme, nikdo neřekne nic naplno. Podívejte se na výsledky draftů. Na dně už polovinou zadku sedíme. Tomáš to zná, taky pracoval u mládeže.
Martinec: Je strašně těžké zapojit někoho z juniorky do extraligy. Mezi soutěžemi je propastný rozdíl a není náhoda, že v extralize dominují zkušení hráči. V každém týmu jsou nejlepší ti nejstarší, což je k zamyšlení. Dochází konečně k nějakým změnám v soutěžích. Po juniorce a dorostu by mělo následovat i zužování žákovských kategorií.
Čihák: Za zúžení jsme rádi, ale další věcí bude, jak to pojmeme dál? Neurazí se ten, kdo spadne? Jak budou vypadat soutěže pod tou nejvyšší? Ty musí zůstat také kvalitní, kluby v nich musí poctivě trénovat, vychovávat hráče k cílevědomé práci ve škole i hokeji. K tomu jim musíme nabídnout soutěže, kde se bude hrát na krev. Neexistuje, že v sezoně odehrají 20 ze 30 zápasů o ničem. Mladí musí být připravení, že někdo dohraje souboj. Jakmile jim tohle nastavíme třeba od čtrnácti, po pěti sezonách v mládežnických soutěžích vyrostou. Aklimatizace do chlapského hokeje ani pak nebude snadná, ale pomůže jim to a budou to mít jednodušší.
Čihák: Takhle by to mělo být! Když vezmete cizince, měl by být produktivní. Musím zmínit, že Christophe Lalancette i Graeme McCormack přišli výborně kondičně připravení. Na rovinu? U cizinců to nebývá zvykem. S Tomášem jsme chtěli fyzické testy, dost vám napoví. A jejich výsledky VO2 byly skvělé.
Martinec: Záleží i na aklimatizaci. Většina kluků přišla ze slovenské ligy a nikdy nevíte, jak jim sedne česká extraliga. Navíc cizinci mají smlouvy na deset měsíců. Někdy je složitější, když dorazí až na předsezonní období. Zatím jsme spokojení, ale pořád nejsme ani v polovině soutěže.
Nenapovídá to spíš o nevalné úrovni extraligy, když hráč po příchodu ze Slovenska vyniká?
Martinec: Ale kluci jako Lalancette, McCormack nebo Kiviaho na Slovensku patřili k nejlepším. Podle nich nemůžeme srovnávat soutěže. Nechci snižovat slovenskou extraligu, ale ta naše je stále výš.
Čihák: Kanaďani nebo Američani dokážou ze Slovenska vyrazit do Finska. Když kluk vyčnívá tam nebo v EBEL, přechod zvládne. A pak už zase záleží na něm. Zrovna Chris Lalancette v mých očích nedělá tolik bodů, co by měl. Rozstřílel se až poslední dobou, přitom na Slovensku byl rozdílový. A pořád tady najdete lepší hráče.Těch českých ubývá. Stává se z extraligy mezinárodní soutěž?
Čihák: Je to realita. Ostuda mladých hráčů, mládežnického systému i celého společenství. Jestli někdo říká, že nám ujíždí vlak, já tvrdím, že už nám ujel. Pořád si něco namlouváme, nikdo neřekne nic naplno. Podívejte se na výsledky draftů. Na dně už polovinou zadku sedíme. Tomáš to zná, taky pracoval u mládeže.
Martinec: Je strašně těžké zapojit někoho z juniorky do extraligy. Mezi soutěžemi je propastný rozdíl a není náhoda, že v extralize dominují zkušení hráči. V každém týmu jsou nejlepší ti nejstarší, což je k zamyšlení. Dochází konečně k nějakým změnám v soutěžích. Po juniorce a dorostu by mělo následovat i zužování žákovských kategorií.
Čihák: Za zúžení jsme rádi, ale další věcí bude, jak to pojmeme dál? Neurazí se ten, kdo spadne? Jak budou vypadat soutěže pod tou nejvyšší? Ty musí zůstat také kvalitní, kluby v nich musí poctivě trénovat, vychovávat hráče k cílevědomé práci ve škole i hokeji. K tomu jim musíme nabídnout soutěže, kde se bude hrát na krev. Neexistuje, že v sezoně odehrají 20 ze 30 zápasů o ničem. Mladí musí být připravení, že někdo dohraje souboj. Jakmile jim tohle nastavíme třeba od čtrnácti, po pěti sezonách v mládežnických soutěžích vyrostou. Aklimatizace do chlapského hokeje ani pak nebude snadná, ale pomůže jim to a budou to mít jednodušší.
20.11.2021, 00:29
Je to ostuda mladých hráčů i celého společenství,“ vypálí Ladislav Čihák. Jeho rozvážnější kolega Tomáš Martinec přidá: „Je smutné, že starší hráči pracují líp a hlavně víc než mladí kluci.“
Oba s trenéřinou začínali u dětí, od nichž se vypracovali na fleky hlavních trenérů v nejvyšší soutěži. Od léta spolu velí střídačce Mountfieldu, který dnes v 18.00 přivítá Plzeň.Debata o extralize se záhy stočí k vážnějším i budoucím problémům hokeje. Kouč Martinec (4
i jeho pobočník Čihák (40) názorně dokládají, co způsobuje chabá konkurence v mládeži. Nebo čím prospívá osmička cizinců, která jejich tým před reprezentační pauzou pošoupla na druhou příčku v extralize.
Trochu mě fascinuje, že na mladé nějak působíte, oni odejdou do zahraničí a najednou začnou vyprávět, jak se tam tvrdě trénuje. Přitom tu možnost měli doma taky.
Ladislav Čihák
Nebáli jste se babylonu v šatně?
Čihák: Komunikace extra nevázne. Spíš jsme se obávali, jak budou hráči vypadat. Měli jsme je nakoukané z videa, ale vždycky se do cizince netrefíte. Je to riziko, ale zatím musím říct, že jsme měli štěstí a vybrali dobře.
Martinec: Před sezonou jsme cílili i na české hráče z extraligy, ale bohužel už byli buď domluvení s jinými kluby, nebo jsme na ně finančně nedosáhli. Ale těší nás, že kluci ze zahraničí mají výborně nastavenou pracovní morálku. Pomaličku se to projevuje i v zápasech.
Oba s trenéřinou začínali u dětí, od nichž se vypracovali na fleky hlavních trenérů v nejvyšší soutěži. Od léta spolu velí střídačce Mountfieldu, který dnes v 18.00 přivítá Plzeň.Debata o extralize se záhy stočí k vážnějším i budoucím problémům hokeje. Kouč Martinec (4
i jeho pobočník Čihák (40) názorně dokládají, co způsobuje chabá konkurence v mládeži. Nebo čím prospívá osmička cizinců, která jejich tým před reprezentační pauzou pošoupla na druhou příčku v extralize. Trochu mě fascinuje, že na mladé nějak působíte, oni odejdou do zahraničí a najednou začnou vyprávět, jak se tam tvrdě trénuje. Přitom tu možnost měli doma taky.
Ladislav Čihák
Nebáli jste se babylonu v šatně?
Čihák: Komunikace extra nevázne. Spíš jsme se obávali, jak budou hráči vypadat. Měli jsme je nakoukané z videa, ale vždycky se do cizince netrefíte. Je to riziko, ale zatím musím říct, že jsme měli štěstí a vybrali dobře.
Martinec: Před sezonou jsme cílili i na české hráče z extraligy, ale bohužel už byli buď domluvení s jinými kluby, nebo jsme na ně finančně nedosáhli. Ale těší nás, že kluci ze zahraničí mají výborně nastavenou pracovní morálku. Pomaličku se to projevuje i v zápasech.
06.09.2021, 23:36
TŘI hlavní události léta
1. Konec Růžičky a konec Růžičky
Jedna éra v Hradci skončila, začíná další. Nebo pokračuje ta předminulá? Vladimír Růžička v klubu jako hlavní kouč skončil, vrátil se Tomáš Martinec, jenž měl tým na povel před ním. Není tajemství, že v pohledu na hokej se dost liší. Kontrakt klub pak rozvázal i s útočníkem Vladimírem Růžičkou.
2. Ako sa máš?
Klidně mohli poslat na Slovensko auto, naskládat do něj všechny posily a dovézt je do Hradce. U sousedů lovil Mountfield slušně, ukořistil čtyři borce (Kiviaho, McCormack, Lalancette a Lamper). Ušetřil. Kdybyste hráče na podobné úrovni brali z Česka, stojí vás to přes 4 miliony na tabulkách.
3. Bombarďák z Finska
V přípravě Ahti Oksanen sítě netrhal. Ale to nic nemění na tom, že v sezoně od něj čekáte opravdu hodně. On, Thorell ve Spartě a Mueller v Kometě by měli být nejvýraznějšími cizinci v Česku. Je mu 28 let, ve Finsku nastřílel v sezoně 20 gólů. Podobný kousek od něj čekáte i v extralize. Přišel jako zbraň.
KLÍČOVÝ HRÁČ
Radek Smoleňák
Je po zranění, takže možná přijde pomalejší rozjezd. V prosinci mu bude pětatřicet, nepatří ke krasobrulařům a už nezrychlí. Na druhou stranu, nikdo v Hradci nemá buňky na střílení gólů jako on. K tomu připočtěte schopnost dráždit beky soupeře jen bezzubým úsměvem. Pořád bude mít důležitou roli. Když udýchá náročný hokej v pohybu, měl by jít přes 25 branek. Hradec si šance vytvoří, od něj čekáte, že je promění.
1. Konec Růžičky a konec Růžičky
Jedna éra v Hradci skončila, začíná další. Nebo pokračuje ta předminulá? Vladimír Růžička v klubu jako hlavní kouč skončil, vrátil se Tomáš Martinec, jenž měl tým na povel před ním. Není tajemství, že v pohledu na hokej se dost liší. Kontrakt klub pak rozvázal i s útočníkem Vladimírem Růžičkou.
2. Ako sa máš?
Klidně mohli poslat na Slovensko auto, naskládat do něj všechny posily a dovézt je do Hradce. U sousedů lovil Mountfield slušně, ukořistil čtyři borce (Kiviaho, McCormack, Lalancette a Lamper). Ušetřil. Kdybyste hráče na podobné úrovni brali z Česka, stojí vás to přes 4 miliony na tabulkách.
3. Bombarďák z Finska
V přípravě Ahti Oksanen sítě netrhal. Ale to nic nemění na tom, že v sezoně od něj čekáte opravdu hodně. On, Thorell ve Spartě a Mueller v Kometě by měli být nejvýraznějšími cizinci v Česku. Je mu 28 let, ve Finsku nastřílel v sezoně 20 gólů. Podobný kousek od něj čekáte i v extralize. Přišel jako zbraň.
KLÍČOVÝ HRÁČ
Radek Smoleňák
Je po zranění, takže možná přijde pomalejší rozjezd. V prosinci mu bude pětatřicet, nepatří ke krasobrulařům a už nezrychlí. Na druhou stranu, nikdo v Hradci nemá buňky na střílení gólů jako on. K tomu připočtěte schopnost dráždit beky soupeře jen bezzubým úsměvem. Pořád bude mít důležitou roli. Když udýchá náročný hokej v pohybu, měl by jít přes 25 branek. Hradec si šance vytvoří, od něj čekáte, že je promění.
06.09.2021, 23:34
Poučení i tišší lídr Pavlík
Nepřekládejte si aktivní hokej, který chce svým hráčům ordinovat, jako bláznění a kamikadze akce. Proto si Martinec dává vždycky pozor, aby zdůraznil, že hokej bude organizovaný. Když sledujete, jak skládá formace, tak si dává i záležet, aby na ledě vždycky byl někdo, kdo je specialista na návraty do vlastní zóny. Třeba poslední zápas v Olomouci? V první lajně Lukáš Cingel, v druhé Patrik Lamper, ve třetí Radek Pilař a nakonec Petr Koukal. Hrrr dopředu? Jistě. Ale taky se nesmí opakovat situace ze startu sezony 2019/20.
Tam Hradec do soupeřů bušil, ale zároveň druhá parta jezdila klidně ve dvou na brankáře. Tehdejší jednička Marek Mazanec nechápal a zuřil. Taky tohle je poučení, k čemu Hradec nechce sklouznout.
Změny v kádru
PŘÍCHODY
Henri Kiviaho (b) Nové Zámky Petr Kalina (o) Sparta
Graeme McCormack (o) Michalovce
Christophe Lalancette (ú) Michalovce
Patrik Lamper (ú) Banská Bystrica
Ahti Oskanen (ú) KooKoo
ODCHODY
Marek Mazanec (b) Třinec Dominik Graňák (o) Plzeň Marek Zachar (ú) Liberec Vladimír Růžička (ú) Dornbirn
Ale zpátky k defenzivě. Velkou roli dovede splnit i Filip Pavlík, tišší lídr. Když přijde po zápase vykládat do natažených diktafonů, jsou to většinou rychlé odpovědi. Kouká, aby byl co nejdřív pryč. Neužívá si, když na něj míří kamery. Nemá Nedomlelovy centimetry. Nemá ani dechberoucí turborychlost. Nemá Smoleňákovy hlášky. Ovšem dovede zkrátka dobře bránit, což vám někdy unikne.
Třeba v minulé sezoně byl devátým nejlepším bekem extraligy v disciplíně zamezení kontrolovaného vstupu do pásma za 60 minut hry (5 na 5). To v překladu znamená, že jeho čtení hry a poziční hokej umí dát soupeři stopku. Sebere puk, zastaví nebezpečí (8. byl Nedomlel). To v něm bylo vždycky, už když přišel v roce 2017 z Litvínova.
Druhá věc je, že poslední dvě sezony byly, co se týká hry pět na pět, slabší než ročník 2018/19. Tým s ním na ledě neměl takovou převahu jako v jeho nejlepší sezoně. Bonusem je u něj dělová rána. Otevřete mu prostor, vyšle mordu. Když ho dovedete využít i dopředu, jedině plus. Pokud se vrátí zase na vrchol, hodně celou sestavu zvedne.
Podobný pokrok jako on by mohl v Hradci udělat Petr Kalina, který přišel ze Sparty. Po šesti letech jste měli pocit, že se čtyřiadvacetiletý bek přestal posouvat. V Hradci se mu otevře šance.
„Hrajeme hodně aktivně, je to hodně zajímavý hokej, vytváříme na soupeře tlak po celém hřišti. Tím jim to děláme co nejtěžší,“ po jednom z přípravných utkání pronesl Graeme McCormack, který poslední tři sezony válel na Slovensku.
Celkem posbíral 110 bodů (20+90), což žádný jiný bek za stejnou dobu nedokázal. Průměrně sbíral 0,72 bodu na zápas. Pokud zvládne adaptaci na extraligu, má být nejdivočejším mužem v zadní linii. Do reprezentační úrovně by v Hradci navíc měl dorůst Radim Šalda.
V klubu mluví o povinnosti hrát čtvrtfinále, umístit se do osmého místa. Defenzivní linie má potenciál ho posunout i o něco výš.
Nepřekládejte si aktivní hokej, který chce svým hráčům ordinovat, jako bláznění a kamikadze akce. Proto si Martinec dává vždycky pozor, aby zdůraznil, že hokej bude organizovaný. Když sledujete, jak skládá formace, tak si dává i záležet, aby na ledě vždycky byl někdo, kdo je specialista na návraty do vlastní zóny. Třeba poslední zápas v Olomouci? V první lajně Lukáš Cingel, v druhé Patrik Lamper, ve třetí Radek Pilař a nakonec Petr Koukal. Hrrr dopředu? Jistě. Ale taky se nesmí opakovat situace ze startu sezony 2019/20.
Tam Hradec do soupeřů bušil, ale zároveň druhá parta jezdila klidně ve dvou na brankáře. Tehdejší jednička Marek Mazanec nechápal a zuřil. Taky tohle je poučení, k čemu Hradec nechce sklouznout.
Změny v kádru
PŘÍCHODY
Henri Kiviaho (b) Nové Zámky Petr Kalina (o) Sparta
Graeme McCormack (o) Michalovce
Christophe Lalancette (ú) Michalovce
Patrik Lamper (ú) Banská Bystrica
Ahti Oskanen (ú) KooKoo
ODCHODY
Marek Mazanec (b) Třinec Dominik Graňák (o) Plzeň Marek Zachar (ú) Liberec Vladimír Růžička (ú) Dornbirn
Ale zpátky k defenzivě. Velkou roli dovede splnit i Filip Pavlík, tišší lídr. Když přijde po zápase vykládat do natažených diktafonů, jsou to většinou rychlé odpovědi. Kouká, aby byl co nejdřív pryč. Neužívá si, když na něj míří kamery. Nemá Nedomlelovy centimetry. Nemá ani dechberoucí turborychlost. Nemá Smoleňákovy hlášky. Ovšem dovede zkrátka dobře bránit, což vám někdy unikne.
Třeba v minulé sezoně byl devátým nejlepším bekem extraligy v disciplíně zamezení kontrolovaného vstupu do pásma za 60 minut hry (5 na 5). To v překladu znamená, že jeho čtení hry a poziční hokej umí dát soupeři stopku. Sebere puk, zastaví nebezpečí (8. byl Nedomlel). To v něm bylo vždycky, už když přišel v roce 2017 z Litvínova.
Druhá věc je, že poslední dvě sezony byly, co se týká hry pět na pět, slabší než ročník 2018/19. Tým s ním na ledě neměl takovou převahu jako v jeho nejlepší sezoně. Bonusem je u něj dělová rána. Otevřete mu prostor, vyšle mordu. Když ho dovedete využít i dopředu, jedině plus. Pokud se vrátí zase na vrchol, hodně celou sestavu zvedne.
Podobný pokrok jako on by mohl v Hradci udělat Petr Kalina, který přišel ze Sparty. Po šesti letech jste měli pocit, že se čtyřiadvacetiletý bek přestal posouvat. V Hradci se mu otevře šance.
„Hrajeme hodně aktivně, je to hodně zajímavý hokej, vytváříme na soupeře tlak po celém hřišti. Tím jim to děláme co nejtěžší,“ po jednom z přípravných utkání pronesl Graeme McCormack, který poslední tři sezony válel na Slovensku.
Celkem posbíral 110 bodů (20+90), což žádný jiný bek za stejnou dobu nedokázal. Průměrně sbíral 0,72 bodu na zápas. Pokud zvládne adaptaci na extraligu, má být nejdivočejším mužem v zadní linii. Do reprezentační úrovně by v Hradci navíc měl dorůst Radim Šalda.
V klubu mluví o povinnosti hrát čtvrtfinále, umístit se do osmého místa. Defenzivní linie má potenciál ho posunout i o něco výš.
26.11.2020, 16:27
Mas to tady o kousek nize
26.11.2020, 07:53
Podle zjištění deníku Sport se dvaadvacetiletý útočník provinil proti nepsaným řádům kabiny a musel organizaci opustit. To je pravý důvod, proč Matěj Chalupa další starty za Hradec nepřidá, ne, že by zabíral někomu místo. „Je to určitá interní záležitost klubu,“ pronesl bezprostředně po utkání s Třincem asistent trenéra David Kočí.
Právě on nemá problém mluvit upřímně prakticky o ničem. Když dostal v rozjetém ročníku otázku, proč hokejista se smlouvou u Blackhawks nehraje, nijak se neošíval. Právě David Kočí na rovinu pravil, že to zkrátka na základní sestavu není.
Postupně se do ní ale útočník vrátil a před ukončením kontraktu odehrál v posledních zápasech 16 a 17 minut. Svým dobrým pohybem do hradeckého schématu pasoval. Vystupováním mimo led ale ne. Proto i asistent Kočí působil teď při otázkách na konec hokejisty dost zaraženě. Byl znovu problém ve výkonnosti? „Nechtěl bych se k tomu moc vyjadřovat,“ dodal už jen.
Matěje Chalupu se deníku Sport nepodařilo zastihnout. Každopádně dostal už druhou velkou ránu v COVIDové sezoně, když se propracoval do sestavy, skončil. Přitom může jít o klíčový ročník jeho kariéry. Do Ameriky potřebuje přijít v životní formě, ukázat se. Klub NHL nenabízí šanci opakovaně. Jakmile se špatně zapíšete, třeba i nějakou kauzičkou mimo led, táhne se s vámi. Ten nebude tolerovat nic. A patrně si také začne zjišťovat informace, protože už po sociálních sítích, které píší o prospectech Chicaga, koluje, že Matěj Chalupa skončil v Hradci. Slavná organizace se určitě zeptá proč.
Právě on nemá problém mluvit upřímně prakticky o ničem. Když dostal v rozjetém ročníku otázku, proč hokejista se smlouvou u Blackhawks nehraje, nijak se neošíval. Právě David Kočí na rovinu pravil, že to zkrátka na základní sestavu není.
Postupně se do ní ale útočník vrátil a před ukončením kontraktu odehrál v posledních zápasech 16 a 17 minut. Svým dobrým pohybem do hradeckého schématu pasoval. Vystupováním mimo led ale ne. Proto i asistent Kočí působil teď při otázkách na konec hokejisty dost zaraženě. Byl znovu problém ve výkonnosti? „Nechtěl bych se k tomu moc vyjadřovat,“ dodal už jen.
Matěje Chalupu se deníku Sport nepodařilo zastihnout. Každopádně dostal už druhou velkou ránu v COVIDové sezoně, když se propracoval do sestavy, skončil. Přitom může jít o klíčový ročník jeho kariéry. Do Ameriky potřebuje přijít v životní formě, ukázat se. Klub NHL nenabízí šanci opakovaně. Jakmile se špatně zapíšete, třeba i nějakou kauzičkou mimo led, táhne se s vámi. Ten nebude tolerovat nic. A patrně si také začne zjišťovat informace, protože už po sociálních sítích, které píší o prospectech Chicaga, koluje, že Matěj Chalupa skončil v Hradci. Slavná organizace se určitě zeptá proč.
28.09.2020, 21:15
Trenérský cit
První čtyři zápasy ukázaly, že zadání kouče, který minulý týden oslavil 500. výhru v extralize, funguje. Hradec vyhrál čtyřikrát za sebou, v neděli doma porazil po nájezdech Liberec 4:3. Tam bylo tedy utkání hodně o brankáři Marku Mazancovi, který pochytal několik sólových úniků, než tým začal fungovat ve třetí třetině i směrem dopředu. Ale z celkového pohledu Hradec ukazuje sílu. „Z branky vám řeknu, že je týmový projev dobrý. Musíme se vyvarovat jen chvilkové nesoustředěnosti typu, že máme hráče za sebou, ztratíme puk na útočné modré. Tomuhle, když se vyhneme, soupeři nedáme tutové šance a bude to dobré,“ komentoval hradecký hokej Mazanec.
Růžička je už zase Růžička. Má pod sebou mnohem silnější soubor než při bídných časech v Chomutově, silnější než když odcházel ze Slavie. Ano, v Hradci má materiál, záleží, co s ním dovede.
Proti Liberci ukázal, v čem je silný a proč měl roky pozici české trenérské jedničky. Nikdy jen nekoukal a nesledoval, jak zápas utíká. Dělal akce, které mu vycházely. A teď? Hradec tlačil káru hodně do kopce, prohrával, herně byl horší, ne tak nebezpečný jako soupeř. A tak Růžička pro třetí třetinu udělal změny. Stáhl hru na tři formace, do první vytáhl k Radku Smoleňákovi s Lukášem Cingelem Aleše Jergla. Od startu soutěže spolu neodehráli ani minutu, teď kouzlo zabralo.
Jergl dal první gól Hradce. Druhý zařídil svým napadáním. „Respektujeme, co trenér říká. Děláme, co nařídí, on hokej takhle vidí. Všichni jsme chtěli Liberec porazit,“ komentoval šachy v sestavě Jergl. „Jestli jsme hráli dobře, je to jen plus pro celý tým. Na to se asi musíte zeptat pana trenéra,“ dodal útočník s tím, že proč tuhle formaci Růžička sestavil, on neví. Dostal pokyn, splnil ho.
A vysvětlení kouče? Žádná velká věda. Neříkal já, ale my: „Dvě třetiny jsme hráli. Ale Liberec vedl, tak jsme si řekli, že s tím musíme něco udělat. Trochu jsme lajny proházeli a myslím, že se podařilo útoky trochu oživit. Hlavní měřítko jsou góly, za poslední třetinu jsme dali tři, takže to asi zabralo.“
Zabralo, vyšly pak i nájezdy, takže čtvrtá výhra v řadě byla doma.
Možnosti točit sestavou
Jaký bude ten vyloženě Růžičkův Hradec? Stoprocentně ne úplně předvídatelný, protože v útoku má hodně možností. Může sestavit turbo lajnu Perret + Klíma + Klíma, nebo je rozházet od sebe. Když kouč takhle šachoval sestavou proti Liberci, zase připomínal divokého tygra. Pochodoval po lavičce, křičel, napovídal, radil. Kolegové měli pod sakem svetr a košili, on jen košili. Naběhal hodně kilometrů, uškvařil by se.
A komu šéfuje dál? Nápadem může překvapit Vladimír Růžička mladší i klidně Petr Koukal, uklizený ve čtvrté formaci. Góly se čekají od Radka Smoleňáka. Ožívá Jakub Orsava, kdysi schopný dát 20 gólů v sezoně. A hlavně se zlepšuje v defenzivě, byť bitva s Libercem byla dozadu divočejší. „Jsou velmi nepříjemní, mají vysoké beky, takže vás čeká hodně soubojů. S Hradcem čekáte vždycky těžký zápas. Teď se to zase potvrdilo,“ zahlásil ale Dávid Gríger, útočník Bílých Tygrů.
Tohle je silný atribut. Růžička vždycky bazíruje na kvalitní defenzivě, v Hradci mají kolem brány čistit prostor obři Richard Nedomlel, Jéremie Blain a Bohumil Jank (s Libercem chyběl). Grígerovu větu, že tímhle lesem se prosekává cesta těžko, slyšíte od soupeřů Mountfieldu poměrně často. „Snažíme se, aby to tak bylo. Každý den pracujeme při tréninku tak, aby kluci využili svoji sílu, velikost a čistili to před brankou. A já když uvidím puk, měl bych snad většinu pochytat, takže nebudou dorážky. To je cíl. Takhle to chce hrát každý,“ poznamenal Mazanec.
Hradec po čtyřech výhrách neběhá ale radostná kola kolem haly. Za prvé, Růžičkova klíčová věta zní, že hokej se hraje až v březnu, tedy v play off. Za druhé, kdo ví, kam divná sezona kluby vůbec pustí, jestli nějaký březen vůbec bude. Za třetí, samotní hráči mluví o velkém respektu. „Víte, jak to je. Po každém posvícení přijde sračka, i když teď by byl nepříjemnější vlastně COVID, to by bylo horší,“ usmál se Marek Mazanec. A pak navázal vážně: „Je potřeba mít pořád pokoru a jít dál. Všechno je o tvrdé práci, musíte být soustředění na každý zápas, každé střídání, rozebrat si každého soupeře. Může být pět dobrých zápasů, na které naváže šňůra porážek, víme to z minulé sezony. Možné je všechno.“
Tohle je Růžičkův Hradec. Hodně dynamický, rychlý, vzadu o něco silnější a bonusově zvednutý o schopnosti Filipa Hronka. Začal dobře.
První čtyři zápasy ukázaly, že zadání kouče, který minulý týden oslavil 500. výhru v extralize, funguje. Hradec vyhrál čtyřikrát za sebou, v neděli doma porazil po nájezdech Liberec 4:3. Tam bylo tedy utkání hodně o brankáři Marku Mazancovi, který pochytal několik sólových úniků, než tým začal fungovat ve třetí třetině i směrem dopředu. Ale z celkového pohledu Hradec ukazuje sílu. „Z branky vám řeknu, že je týmový projev dobrý. Musíme se vyvarovat jen chvilkové nesoustředěnosti typu, že máme hráče za sebou, ztratíme puk na útočné modré. Tomuhle, když se vyhneme, soupeři nedáme tutové šance a bude to dobré,“ komentoval hradecký hokej Mazanec.
Růžička je už zase Růžička. Má pod sebou mnohem silnější soubor než při bídných časech v Chomutově, silnější než když odcházel ze Slavie. Ano, v Hradci má materiál, záleží, co s ním dovede.
Proti Liberci ukázal, v čem je silný a proč měl roky pozici české trenérské jedničky. Nikdy jen nekoukal a nesledoval, jak zápas utíká. Dělal akce, které mu vycházely. A teď? Hradec tlačil káru hodně do kopce, prohrával, herně byl horší, ne tak nebezpečný jako soupeř. A tak Růžička pro třetí třetinu udělal změny. Stáhl hru na tři formace, do první vytáhl k Radku Smoleňákovi s Lukášem Cingelem Aleše Jergla. Od startu soutěže spolu neodehráli ani minutu, teď kouzlo zabralo.
Jergl dal první gól Hradce. Druhý zařídil svým napadáním. „Respektujeme, co trenér říká. Děláme, co nařídí, on hokej takhle vidí. Všichni jsme chtěli Liberec porazit,“ komentoval šachy v sestavě Jergl. „Jestli jsme hráli dobře, je to jen plus pro celý tým. Na to se asi musíte zeptat pana trenéra,“ dodal útočník s tím, že proč tuhle formaci Růžička sestavil, on neví. Dostal pokyn, splnil ho.
A vysvětlení kouče? Žádná velká věda. Neříkal já, ale my: „Dvě třetiny jsme hráli. Ale Liberec vedl, tak jsme si řekli, že s tím musíme něco udělat. Trochu jsme lajny proházeli a myslím, že se podařilo útoky trochu oživit. Hlavní měřítko jsou góly, za poslední třetinu jsme dali tři, takže to asi zabralo.“
Zabralo, vyšly pak i nájezdy, takže čtvrtá výhra v řadě byla doma.
Možnosti točit sestavou
Jaký bude ten vyloženě Růžičkův Hradec? Stoprocentně ne úplně předvídatelný, protože v útoku má hodně možností. Může sestavit turbo lajnu Perret + Klíma + Klíma, nebo je rozházet od sebe. Když kouč takhle šachoval sestavou proti Liberci, zase připomínal divokého tygra. Pochodoval po lavičce, křičel, napovídal, radil. Kolegové měli pod sakem svetr a košili, on jen košili. Naběhal hodně kilometrů, uškvařil by se.
A komu šéfuje dál? Nápadem může překvapit Vladimír Růžička mladší i klidně Petr Koukal, uklizený ve čtvrté formaci. Góly se čekají od Radka Smoleňáka. Ožívá Jakub Orsava, kdysi schopný dát 20 gólů v sezoně. A hlavně se zlepšuje v defenzivě, byť bitva s Libercem byla dozadu divočejší. „Jsou velmi nepříjemní, mají vysoké beky, takže vás čeká hodně soubojů. S Hradcem čekáte vždycky těžký zápas. Teď se to zase potvrdilo,“ zahlásil ale Dávid Gríger, útočník Bílých Tygrů.
Tohle je silný atribut. Růžička vždycky bazíruje na kvalitní defenzivě, v Hradci mají kolem brány čistit prostor obři Richard Nedomlel, Jéremie Blain a Bohumil Jank (s Libercem chyběl). Grígerovu větu, že tímhle lesem se prosekává cesta těžko, slyšíte od soupeřů Mountfieldu poměrně často. „Snažíme se, aby to tak bylo. Každý den pracujeme při tréninku tak, aby kluci využili svoji sílu, velikost a čistili to před brankou. A já když uvidím puk, měl bych snad většinu pochytat, takže nebudou dorážky. To je cíl. Takhle to chce hrát každý,“ poznamenal Mazanec.
Hradec po čtyřech výhrách neběhá ale radostná kola kolem haly. Za prvé, Růžičkova klíčová věta zní, že hokej se hraje až v březnu, tedy v play off. Za druhé, kdo ví, kam divná sezona kluby vůbec pustí, jestli nějaký březen vůbec bude. Za třetí, samotní hráči mluví o velkém respektu. „Víte, jak to je. Po každém posvícení přijde sračka, i když teď by byl nepříjemnější vlastně COVID, to by bylo horší,“ usmál se Marek Mazanec. A pak navázal vážně: „Je potřeba mít pořád pokoru a jít dál. Všechno je o tvrdé práci, musíte být soustředění na každý zápas, každé střídání, rozebrat si každého soupeře. Může být pět dobrých zápasů, na které naváže šňůra porážek, víme to z minulé sezony. Možné je všechno.“
Tohle je Růžičkův Hradec. Hodně dynamický, rychlý, vzadu o něco silnější a bonusově zvednutý o schopnosti Filipa Hronka. Začal dobře.
15.09.2020, 19:50
Ani jste nezkoušel na Winter Classic dotlačit svoje Pardubice?
„Nabídku jsme dostali, ale pro nás je to nepřijatelné. Máme hodně prodaných permanentek, poměrně tvrdě nastavené podmínky s městem, které zápasy můžeme hrát mimo naši arénu. Pro nás nebyl důvod se do toho pustit. Ale to nic nemění na tom, že se mi celý projekt opravdu líbí. Když se hrálo venku poprvé, byl jsem partnerem Dynama Pardubice a viděl, kolik energie na přípravy zápasu venku s Kometou byla potřeba. Šlo o hodně nákladnou věc a těžko může být výdělečná. Proto jsem si řekl, že nápad podpořím. Těší mě, že někdo chce dělat něco pro sport.“
„Nabídku jsme dostali, ale pro nás je to nepřijatelné. Máme hodně prodaných permanentek, poměrně tvrdě nastavené podmínky s městem, které zápasy můžeme hrát mimo naši arénu. Pro nás nebyl důvod se do toho pustit. Ale to nic nemění na tom, že se mi celý projekt opravdu líbí. Když se hrálo venku poprvé, byl jsem partnerem Dynama Pardubice a viděl, kolik energie na přípravy zápasu venku s Kometou byla potřeba. Šlo o hodně nákladnou věc a těžko může být výdělečná. Proto jsem si řekl, že nápad podpořím. Těší mě, že někdo chce dělat něco pro sport.“
31.08.2020, 19:01
Jak se těšíte na souboje s Kladnem a 48letým veteránem Jaromírem Jágrem ?
„Je super, že ještě nekončí, pro hokej znamená hrozně moc. Každý se na to těší. Kluci vždycky už v autobuse doufají, že bude hrát.“
Co choutky si zkusit v rámci střídavých startů extraligu, pokud by byl zájem?
„Ne, to ne. Znám svoje limity. Když jsem viděl první třetinu, jak hrál Třinec v Hradci, to byl fofr. To mě bolely z toho koukání oči i nohy.“
Ale v plánu máte odehrát za Slavii celou sezonu, ne?
„Záleží na výkonech i na zdraví. Pokud na to budu mít, tak bych rád. Ale jak jsem říkal, jsem soudnej. Beru to postupně.“
Budete stíhat chodit na ryby?
„Začíná nejenom hokejová sezona, ale i rybářská. No a já pitomec jsem se upletl do hokeje, takže tu rybářskou musím vyškrnout. Ale pokud mi to nepůjde a budu špatnej, okamžitě přestupuju zpátky k rybářům! (usměje se) Zatím jsem hrozně spokojenej, pár měsíců nevím, co je to špatná nálada. Což je u mě co říct.“
Hned na vás dýchlo kouzlo starého Edenu?
„Okamžitě, když jsem vešel zadem do tý zimy. Vybavily se mi vzpomínky, jak jsem začínal.“
Akorát dlouholetá ikona Vladimír Růžička chybí. Nezkusíte ho lanařit z Hradce zpátky?
„Jsme v každodenním kontaktu. Přeju mu, aby Hradec posunul tam, kam si přeje. Mužstvo nemají špatné, mohla by je čekat dobrá sezona. Ale jestli půjde zpátky, to je na něm, nebo na slávistickém vedení. Od toho tady nejsem. Já jsem hráč.“
Nebude vám chybět jeho řev?
„Je pravda, že to bylo jedinečný, to se hned tak nevidí. Když si na to člověk zvykne, přijde mu to normální, ale někdy to tedy byly věci… (usměje se) I já jsem si vyslechl svoje, ať už jsem s ním hrál v týmu nebo mi dělal trenéra. Ale zocelilo mě to. Dal mi obrovskou školu do života. Vážím si toho, že jsem měl tu čest si s ním zahrát. I pod ním. Bylo to super.“
„Je super, že ještě nekončí, pro hokej znamená hrozně moc. Každý se na to těší. Kluci vždycky už v autobuse doufají, že bude hrát.“
Co choutky si zkusit v rámci střídavých startů extraligu, pokud by byl zájem?
„Ne, to ne. Znám svoje limity. Když jsem viděl první třetinu, jak hrál Třinec v Hradci, to byl fofr. To mě bolely z toho koukání oči i nohy.“
Ale v plánu máte odehrát za Slavii celou sezonu, ne?
„Záleží na výkonech i na zdraví. Pokud na to budu mít, tak bych rád. Ale jak jsem říkal, jsem soudnej. Beru to postupně.“
Budete stíhat chodit na ryby?
„Začíná nejenom hokejová sezona, ale i rybářská. No a já pitomec jsem se upletl do hokeje, takže tu rybářskou musím vyškrnout. Ale pokud mi to nepůjde a budu špatnej, okamžitě přestupuju zpátky k rybářům! (usměje se) Zatím jsem hrozně spokojenej, pár měsíců nevím, co je to špatná nálada. Což je u mě co říct.“
Hned na vás dýchlo kouzlo starého Edenu?
„Okamžitě, když jsem vešel zadem do tý zimy. Vybavily se mi vzpomínky, jak jsem začínal.“
Akorát dlouholetá ikona Vladimír Růžička chybí. Nezkusíte ho lanařit z Hradce zpátky?
„Jsme v každodenním kontaktu. Přeju mu, aby Hradec posunul tam, kam si přeje. Mužstvo nemají špatné, mohla by je čekat dobrá sezona. Ale jestli půjde zpátky, to je na něm, nebo na slávistickém vedení. Od toho tady nejsem. Já jsem hráč.“
Nebude vám chybět jeho řev?
„Je pravda, že to bylo jedinečný, to se hned tak nevidí. Když si na to člověk zvykne, přijde mu to normální, ale někdy to tedy byly věci… (usměje se) I já jsem si vyslechl svoje, ať už jsem s ním hrál v týmu nebo mi dělal trenéra. Ale zocelilo mě to. Dal mi obrovskou školu do života. Vážím si toho, že jsem měl tu čest si s ním zahrát. I pod ním. Bylo to super.“
31.08.2020, 18:59
Je to něco jako droga?
„To zase ne. Prostě si prodlužuju stáří... Dokud na to budu mít, rád mladým klukům pomůžu. Jsem soutěživý, denně musím sportovat. Jsem rád za nabídku, která od Standy Tichého, majitele Slavie, přišla. Jestli na to budu mít, rád si ještě sezonu dám.“
Když jste ve Slavii jako vyjukané ucho začínal, někdejší obránce Miloslav Hořava vám prý říkal: Makej, mladej. Než se naděješ, končíš, kariéra je hrozně krátká… Vybavujete si to?
„No jasně. Každý slovo, každý detail. Jak se protahoval, já se ho ptal, proč to furt dělá. Byla to pro mě obrovská škola. Sedět vedle něj nebo vedle Růži ( Vladimíra Růžičky ). Jsem moc rád, že si kariéru ještě prodlužuju. Jsem nabitý energií.“
Funkcionářská štace v Hradci skončila hořce, byl jste z toho mrzutý dlouho?
„Nemohl jsem prosadit svojí vizi, nenašel jsem pro ni pochopení. Tak jsem se rozhodl jít vlastní cestou. I když chvíli trvalo, než jsem se rozhoupal. Ale jsem za to rád.“
Máte sám pro sebe měřítka, kdy skončit?
„No jasně. To vím přesně.“
Na čem bude záležet?
„Jakmile nebudu stíhat a ucítím, že nejsem prospěšný, okamžitě to balím. Ze dne na den. Mám výhodu, že v tomhle jsem soudný.“
Když jste jako hráč před dvěma lety končil v Hradci, tvrdil jste, že vám play off nastavilo zrcadlo.
„Bylo těžší se prosadit, je to jiný level než základní část. Buď na to máš, nebo ne. Já na to tehdy neměl. Teď se cítím výborně, uvidíme, jak to vydrží. Chci Slavii pomoct, hlavně mladým klukům.“
Chceme vrátit typickou slávistickou kabinu
Těšíte se na aplaus tribun po nějaké vaší typické kličce? Je i tohle lákadlo?
„Doufejme, že nějaké kličky vůbec budou! Ale jo, pro každého je to povzbuzení. Musím říct, že jsem měl od lidí hodně pozitivních reakcí. Jsem ve Slavii moc rád.“
Cítíte nostalgii z doby, kdy se vyhrávaly tituly? I logo se vrací ke kořenům…
„Moc se mi líbí. Když jsme byli před lety na vítězné vlně, bylo podobné. Moc si všichni přejeme, aby Slavia zas jednou byla tam kde dřív.“
Jak se cítíte v partě mladých kluků?
„Je to paráda. Motivuje mě i to, že s nimi můžu soutěžit. Co si budeme povídat, tu rychlost už nedoženeš, ale ruce ti nikdo nevezme. Nebo vidění, přehled. Člověk si musí hru uzpůsobit podle svýho. Je radost, když nějakýho mladýho přehraju, nebo jedu dva na jednoho a vymyslím mu pěknou přihrávku. On přijde, klepne přes nohy a poděkuje. To jsou momenty, pro které hokej hraju. Aby z toho kluci měli radost, stejně jako fanoušci. Moc rádi bychom hráli hezký hokej a přeju si, aby se Slavia pomalu vrátila do těch vrat, ze kterých vystoupila.“
Nevykali vám někteří mladí hráči, když jste přišel do kabiny?
„Já se o tom nechci bavit!“ (směje se)
Takže ano?
„To bylo hned první den. Seděli jsme tam s Novasem (Janem Novákem), přišel takový mladý klučina, dodnes nevím, jak se jmenuje, protože byl z juniorů. Představovali jsme se a on nám začal oběma vykat. Tak jsme se na sebe s Novkou podívali, že to už vážně není dobrý... Pustili jsme se do něj, jestli si fakt myslí, že jsme tak staří. (usměje se) A poprosili jsme ho, aby nám tykal.“
Jsou naopak někteří, kteří vám říkají dědku?
„To je právě to, co chci slyšet! Aby mi tak kluci říkali… Vždyť to k tomu patří. Abych si uvědomil, že jsem starej, pomalej a tlustej! To není žádná urážka. Naopak. To je na tom kouzelný.“
Dřív jste říkal, že nikde jinde jste nezažil takovou partu jako ve Slavii. To stále platí?
„To opravdu nikde jinde nebylo. A že jsem toho zažil… Takový extrémní humor a nálože byly jenom v naší kabině. Těžko se to bude někde opakovat, dokud se nesejde parta bláznů, jako jsme byli my.“
I teď máte velké zastoupení, navíc se vrátil další srdcař Marek Tomica.
„Dneska už na to mladí kluci nejsou až tak zvyklí. Když někomu zmáčknu izolačku při obalování hokejky, kouká jako vejr a nechápe. (usměje se) Pomalu je do toho s Márou (Tomicou) zasvěcujeme. Aby se znovu vrátila ta typická slávistická kabina. Ale musím říct, že mladí kluci jsou výborní, pokorní, chtějí na sobě pracovat. Celkově to všichni bereme poskromnu. Úspěch přinese jenom práce.“
Střídavé starty v extralize? Ne, už jen z koukání mě bolely oči i nohy
Se Slavií jste vyhrál titul, ovšem zažil jste i sestup do první ligy. Je pro vás motivací ji vrátit do extraligy?
„Buďme upřímní. Z mého pohledu zatím nemáme tak kvalitní mužstvo, abychom si mohli říct, že postoupíme. Pro mě je každopádně cílem kluky posouvat. Hrát pro fanoušky, aby se bavili a chodilo jich co nejvíc. Tedy pokud to situace dovolí… Nejsem ten, který bude vykřikovat, že díky mě se postoupí. Nebo že já ho potáhnu. Chci pomoct, aby se tady vytvořil tým, co jednou na postup bude mít.“
Jak se těšíte na souboje s Kladnem a 48letým veteránem Jaromírem Jágrem ?
„Je super, že ještě nekončí, pro hokej zna / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
„To zase ne. Prostě si prodlužuju stáří... Dokud na to budu mít, rád mladým klukům pomůžu. Jsem soutěživý, denně musím sportovat. Jsem rád za nabídku, která od Standy Tichého, majitele Slavie, přišla. Jestli na to budu mít, rád si ještě sezonu dám.“
Když jste ve Slavii jako vyjukané ucho začínal, někdejší obránce Miloslav Hořava vám prý říkal: Makej, mladej. Než se naděješ, končíš, kariéra je hrozně krátká… Vybavujete si to?
„No jasně. Každý slovo, každý detail. Jak se protahoval, já se ho ptal, proč to furt dělá. Byla to pro mě obrovská škola. Sedět vedle něj nebo vedle Růži ( Vladimíra Růžičky ). Jsem moc rád, že si kariéru ještě prodlužuju. Jsem nabitý energií.“
Funkcionářská štace v Hradci skončila hořce, byl jste z toho mrzutý dlouho?
„Nemohl jsem prosadit svojí vizi, nenašel jsem pro ni pochopení. Tak jsem se rozhodl jít vlastní cestou. I když chvíli trvalo, než jsem se rozhoupal. Ale jsem za to rád.“
Máte sám pro sebe měřítka, kdy skončit?
„No jasně. To vím přesně.“
Na čem bude záležet?
„Jakmile nebudu stíhat a ucítím, že nejsem prospěšný, okamžitě to balím. Ze dne na den. Mám výhodu, že v tomhle jsem soudný.“
Když jste jako hráč před dvěma lety končil v Hradci, tvrdil jste, že vám play off nastavilo zrcadlo.
„Bylo těžší se prosadit, je to jiný level než základní část. Buď na to máš, nebo ne. Já na to tehdy neměl. Teď se cítím výborně, uvidíme, jak to vydrží. Chci Slavii pomoct, hlavně mladým klukům.“
Chceme vrátit typickou slávistickou kabinu
Těšíte se na aplaus tribun po nějaké vaší typické kličce? Je i tohle lákadlo?
„Doufejme, že nějaké kličky vůbec budou! Ale jo, pro každého je to povzbuzení. Musím říct, že jsem měl od lidí hodně pozitivních reakcí. Jsem ve Slavii moc rád.“
Cítíte nostalgii z doby, kdy se vyhrávaly tituly? I logo se vrací ke kořenům…
„Moc se mi líbí. Když jsme byli před lety na vítězné vlně, bylo podobné. Moc si všichni přejeme, aby Slavia zas jednou byla tam kde dřív.“
Jak se cítíte v partě mladých kluků?
„Je to paráda. Motivuje mě i to, že s nimi můžu soutěžit. Co si budeme povídat, tu rychlost už nedoženeš, ale ruce ti nikdo nevezme. Nebo vidění, přehled. Člověk si musí hru uzpůsobit podle svýho. Je radost, když nějakýho mladýho přehraju, nebo jedu dva na jednoho a vymyslím mu pěknou přihrávku. On přijde, klepne přes nohy a poděkuje. To jsou momenty, pro které hokej hraju. Aby z toho kluci měli radost, stejně jako fanoušci. Moc rádi bychom hráli hezký hokej a přeju si, aby se Slavia pomalu vrátila do těch vrat, ze kterých vystoupila.“
Nevykali vám někteří mladí hráči, když jste přišel do kabiny?
„Já se o tom nechci bavit!“ (směje se)
Takže ano?
„To bylo hned první den. Seděli jsme tam s Novasem (Janem Novákem), přišel takový mladý klučina, dodnes nevím, jak se jmenuje, protože byl z juniorů. Představovali jsme se a on nám začal oběma vykat. Tak jsme se na sebe s Novkou podívali, že to už vážně není dobrý... Pustili jsme se do něj, jestli si fakt myslí, že jsme tak staří. (usměje se) A poprosili jsme ho, aby nám tykal.“
Jsou naopak někteří, kteří vám říkají dědku?
„To je právě to, co chci slyšet! Aby mi tak kluci říkali… Vždyť to k tomu patří. Abych si uvědomil, že jsem starej, pomalej a tlustej! To není žádná urážka. Naopak. To je na tom kouzelný.“
Dřív jste říkal, že nikde jinde jste nezažil takovou partu jako ve Slavii. To stále platí?
„To opravdu nikde jinde nebylo. A že jsem toho zažil… Takový extrémní humor a nálože byly jenom v naší kabině. Těžko se to bude někde opakovat, dokud se nesejde parta bláznů, jako jsme byli my.“
I teď máte velké zastoupení, navíc se vrátil další srdcař Marek Tomica.
„Dneska už na to mladí kluci nejsou až tak zvyklí. Když někomu zmáčknu izolačku při obalování hokejky, kouká jako vejr a nechápe. (usměje se) Pomalu je do toho s Márou (Tomicou) zasvěcujeme. Aby se znovu vrátila ta typická slávistická kabina. Ale musím říct, že mladí kluci jsou výborní, pokorní, chtějí na sobě pracovat. Celkově to všichni bereme poskromnu. Úspěch přinese jenom práce.“
Střídavé starty v extralize? Ne, už jen z koukání mě bolely oči i nohy
Se Slavií jste vyhrál titul, ovšem zažil jste i sestup do první ligy. Je pro vás motivací ji vrátit do extraligy?
„Buďme upřímní. Z mého pohledu zatím nemáme tak kvalitní mužstvo, abychom si mohli říct, že postoupíme. Pro mě je každopádně cílem kluky posouvat. Hrát pro fanoušky, aby se bavili a chodilo jich co nejvíc. Tedy pokud to situace dovolí… Nejsem ten, který bude vykřikovat, že díky mě se postoupí. Nebo že já ho potáhnu. Chci pomoct, aby se tady vytvořil tým, co jednou na postup bude mít.“
Jak se těšíte na souboje s Kladnem a 48letým veteránem Jaromírem Jágrem ?
„Je super, že ještě nekončí, pro hokej zna / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
26.08.2020, 20:50
28.07.2020, 17:00
Smolda dnes na treninku byl,ale obranci chybeli. Salda,Blain a Gaspar.
02.06.2020, 15:57
Skutecnost to neni,spis vas mokry sen 
02.06.2020, 15:51
To jo,pulka jezdila k nim a pulka nevedela kde je v Hradci zimak. 
02.06.2020, 15:44
Ten kdo tam jezdil,tak tam jezdi porad,takze si tu pohadku co jsi nekde slysel,jak pulka Hradce jezdila k vam nech pro jine.
31.01.2020, 23:16
Ale Orsava hral druhou lajnu s Eratem a Plekancem.
08.01.2020, 09:02
Sparta nabizela,ze se vzda v prospech Frolundy zisku z ticketingu a kompletni servis a Frolunda na to stejne nepristoupila.
30.08.2019, 22:25
Tak jsi ho měl jít chytit ty opakovačko
19.12.2018, 18:36
O rok mladší než Bedýnka
19.12.2018, 18:22
A ve Dvoře PatrikFořt 2 goly proti Vrchlabí. Asi má jako pamětník našich soubojů extra motivaci. 
16.11.2018, 19:22
10.07.2018, 10:22
Ten si vyslechne
25.03.2018, 19:15
Pešán to stejně nepochopí
13.01.2018, 09:27
04.01.2018, 15:20
29.12.2017, 17:22
No právě,předtím pískali každou kravinu a dneska nic.
26.12.2017, 16:05
Nekoukate nekdo na prvni odpoledni zapas? Jde vam prenos? Ukazuje mi to nezpristupnene video
22.11.2017, 16:54
Zaregistrujte si své uživatelské jméno a nikdo se za vás již na fóru nebude vydávat! Základní registrace je zdarma.
Jsou diskuse vaším denním chlebem? Pořiďte si profi-registraci s vlastní ikonkou, prohledáváním dalšími službami. To vše jen za jednu SMS! více o profi registraci.
- Pro přispívání do diskuzního fóra je kromě základní registrace nutné zažádat o povolení Vaší přezdívky. Jste-li již registrovaní, autorizační e-mail s přezdívkou, kterou jste zvolili při registraci, odešlete na e-mailovou adresu redakce@mountfieldhk.cz. Heslo pro přihlášení na diskuzní fórum v e-mailu neuvádějte.
- Chcete-li udělat nový řádek, stačí zařádkovat enterem, netřeba používat html tagy.
- Děkujeme, že se zde na fóru budete chovat jako slušní lidé.
Redakce si vyhrazuje právo mazat vulgární, urážlivé nebo nesmyslné příspěvky, stejně tak příspěvky obsahující osobní útoky. V krajním případě pak odepřít přístup uživateli.
odkaz