Diskuzní fórum

Hlavně by mě zajímalo kam ho chtějí dát, protože je u nás opravdu plno:
1.Radek Smoleňák
2.Lukáš Cingeľ
3.Christophe Lalancette
4.Nikita Ščerbak (s administrativním otazníkem)
5.Jordann Perret
6.Marek Zachar
7.Jakub Lev
8.Aleš Jergl
9.Kevin Klíma
10.Radek Pilař
11.Kelly Klíma
a teď ještě další řada jmen kdo si chce u nás taky zahrát - Petr Moravec, Oliver Okuliar, Lukáš Pajer, Radovan Pavlík, Martin Štohanzl a Petr Koukal.
Z toho mi vychází, že někoho z té vypsané jedenáctky ještě pustíme pryč. Nějakého cizince??

Příchod prakticky ve stejnou dobu jako loni Lamper, ale s ním přišel ještě Ahti

Lamber větší kalibr a stejně nebyl dle tvého na první dvě lajny takže u 22 leteho kluka by to zas fungovat mohlo . Já mu věřím , má sílu a chuť

GM s TM snad vědí co dělají. Proč přichází "papírově" průměrný cizinec místo ohrávání nějakého našeho mlaďáka, to mě však hlava nebere. Za mne je to zbytečné vyhazování peněz. Lamper byl dle mého názoru větší kalibr a na první dvě lajny to stejně nebylo.

A -14 v +/-. Ale je mu 22 let. Před Finskem měl dle statistik výbornou sezonu na Slovensku a v Americe byl v mládežnickejch soutěžích také produktivní. 3/4. lajna a uvidíme no.

Oliver Okuliar je novou tváří v týmu. Vítej v Hradci!
Asi to nebude úplné šlápnutí vedle, ale je to další cizinec v sestavě. Což znamená, že teď i kdyby se někdo volný a zajímavý na trhu objevil, tak z toho už nic nebude. Nic proti, ale ve Finsku dal za sezónu 8 gólů, takže u nás bude tak ve 3-4 lajně. Potřebujeme takové hráče? Sorry Olivere ...

Tak vítej Olivere.

Subban

odkaz

Tak kterýho vezmem?

Minimálně od loňské sezóny troubo

Asi budu za troubu,ale sektor Q je od kdy na sezení

Šalda 2x a Gaspy 1x

Tak to už nebude náhoda, když je vyřadí dva různí trenéři. To bude kvalitou. Kde děláme chybu, vždyť od dob R.Pavlíka nikdo nikam neprorazil?

Moc a moc děkuji!

V minulé sezoně Smoleňák svůj hokej posunul trochu jinam. Víc nahrával Oksanenovi, nakonec i v základní části celkem dobře fungovalo jejich spojení, kdy se on rval kolem brány a Oksanen čekal na rány z voleje.

Ovšem i jedna z velkých osobností ligy si musí svoji pozici obhájit. Smoleňák potřebuje ukázat, že pořád má schopnosti rozhodovat zápasy. „Bavili jsme se s ním o tom. Měl by být součástí našeho týmu, pořád tam patří. Na druhou stranu, nikdo tady nemá neotřesitelnou pozici, ani Radek ne. Určitě budu chtít, aby trenér hrál hráče podle jejich současné výkonnosti. Není to tak, že by někdo měl mít jistou první lajnu,“ tvrdí i generální manažer Aleš Kmoníček.

Kapitán má smlouvu do konce sezony, pak ji může prodloužit roční opce. Není lehkonohý krasobruslař, ale tank. Podobné typy mají pak v pozdějším věku vždycky těžší život. Potřebují si udržet sílu, kondici, hlad strkat se kolem brankoviště. „Klidně nás zase může překvapit. Každý rok si udělá kolem svých pětatřiceti bodů, třeba na to bude mít a zahraje si zase první lajnu. Nebo to tak nebude a dostane jinou roli, dobře ví, jak na tom je. Nemá s tím problém,“ přidává ještě Kmoníček.

Váš hokej je založený na síle, gólech, soubojích před bránou. Nedovedu si představit, že byste se vydal směrem jako Petr Koukal, který z prvního centra šel na pracovitou včelu ve čtvrté lajně. Vidíte to stejně, že musíte držet pozici nahoře, nebo se zavře krám?
„Asi nebudu mít kariéru jako Kouky. Doufám, že to nepřijde hned, ale myslím, že si v hlavě dovedu uspořádat a přiznat si, že na první dvě pětky to není a na dvacet minut za zápas taky ne. Budu třeba v pozadí, ale využití kolem brány a na přesilovce pořád zůstane. Nevidím důvod, proč bych jednou nebyl týmu platný i s menší rolí, až budu starší a ostatní kluci se přede mě posunou. Nejde samozřejmě čekat, že můžu stát jen před brankou. To by nešlo, že bych jen hlídal, co udělají ostatní. Snažím se i ve svém věku zlepšovat v jiných věcech, než je jen ofenziva. Hodně se o tom bavíme i s Máťou (trenérem Martincem). Na hokej máme stejný pohled a tohle je třeba detail, který chci zlepšit. Rád bych byl platnější i mimo předbrankový prostor.“

Souvisí i s tím, že vystupujete často v kabině i veřejně. Snadno se pak dá silné vyjádření omlátit o hlavu, kdybyste sám byl pozičně úplně jinde, než po vás trenér chce?
„Když někdo nic neříká, nic nezkazí. Pokud jste v pozadí, nikdo vám nic nevyčítá. Ale když jste v mojí pozici a jste taky extrovert, tak je jasný, že pokud se přestane dařit, máte terč na zádech jako první. Tak to je. Na to jsem ale celkem dlouho zvyklý a vůbec mi to nevadí. Když se vyhrává, je to týmový úspěch, ale pokud se nedaří, první na odstřel jsou lídři. Takhle to chodí. Nebrečím kvůli tomu. Jo, dostal jsem nafackováno už xkrát. Někdy právem, jindy ne. Ale jsem jeden z těch v první řadě, a tak to chodí. Jsem zodpovědný za to, aby tým fungoval a hrál.“

Tahle extraligová sezona vypadá nejnabitější od výluky v NHL. Do soutěže se vrátilo hodně hráčů, k tomu vidíte i dost přesunů typu Muellera do Vítkovic. Těšíte se na tenhle ročník díky tomu víc?
„No, říkám každý léto, že úplně extra nesleduju, kdo kam jde.“ (usměje se)

Ale o příchodech Willa, Hyky, Radila, Zohorny, Čerešňáka jste asi slyšel, ne? A to jde jen o Pardubice.
„Jo, Pardubice u Hradce podepsaly nějaký šikovný kluky. Budiž jim přáno. (usměje se) Soustředím se spíš na nás, na náš progres. Máme pár nových hráčů a jsem zvědavý, co uděláme. V poslední sezoně jsme sice vypadli totálně trapně v play off, ale taky byli první v základní části. Na čísla moc nejsem, ale teď jsem viděl jeden článek o tom, jak jsme si vedli, a v hodně disciplinách jsme se umístili na prvních dvou pozicích. Mám z toho pocit, že jsme dělali hodně věcí dobře a máme je zažité. Jádro nám zůstává stejné, tak se těším, kam to posuneme.“

Že by Hradec dokázal být znovu na špici extraligy?
„Na našem limitu ještě určitě nejsme. Tohle je věc, která mě zajímá suverénně nejvíc. Kam všechno dokážeme dotáhnout a jestli se poučíme ze čtrnácti dnů v play off.“

Vyřazení vítěze základní části v prvním kole s Mladou Boleslaví pořád pálí?
„Jo, těch čtrnáct dní hodilo mrak na celou sezonu.“

Pak je taky zásadní, kdo nahradí pětadvacet gólů, které odešly s Oksanenem do Švédska, ne?
„Ahti byl velmi platným hráčem, skoro celou sezonu jsme hráli spolu. Výborný kluk, který nám pomohl spoustou důležitých gólů. Jenže je pryč. Tak co s tím? Věřím, že se někdo téhle role zhostí. Hrál hodně minut, místo něj je dostane zase někdo další, komu se zvedne čas na ledě. Uvidíme, kdo si po jeho místě sáhne.“

A když nesáhne, protože jeho ofenzivní kvalita byla zkrátka vysoká?
„Tak věřím, že trenéři s generálním manažerem Alešem Kmoníčkem a majitelem vymyslí záložní plán, že třeba někdo přijde. Nevím. Když se podívám na produktivitu Hradce, O. K., Ahti byl odstřelený. Ale měli jsme hodně hráčů, kteří prožili průlom, a vypadalo to u nich na životní sezony. Jenže limity kluků, kteří by nás měli z nové generace táhnout, jsou ještě výš. Podívejte se na Aleše Jergla, Klímovce, Jordyho Perreta a tak dál, oni by měli ještě stoupat. Pořád se můžou zlepšovat, na nich je, aby táhli Mountfield. Pokud to vyjde, Ahtiho góly nahradíme.“

GM: Ani Radek tady nemá neotřesitelnou pozici

Za poslední čtyři sezony nastřílel Radek Smoleňák sedmdesát gólů. Jenže věk nezastavíte, je mu pětatřicet. Pořád si drží pozici lídra a v létavém hradeckém hokeji má svoje místo.

Ostatní se honí, on domlátí puk do brány, jen ho k němu dostat. Už to není tak často jako dřív, ale pořád má možnosti. Dává góly z ničeho (ty špinavé, po kterých každý trenér volá), svojí hubatostí někdy dovede dostat soupeře do nekomfortní zóny. To do čísel nedáte.

Na druhou stranu už nezrychlí. U něj hodně záleží na tom, aby nezačal zpomalovat příliš brzy. Jinak si pozici v týmu neudrží. Není pracantem koukalovského typu. Pokud se vám nehodí do přesilovky, nehodí se vám vůbec.

V minulé sezoně Smoleňák svůj hokej posunul tr / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

V minulé sezoně si Radek Smoleňák udržel výsadní postavení v hradecké sestavě. Kapitán, první útok, přesilovka. Ale jak dlouho se to dá táhnout? Je tank, válec u brány. Jakmile padá rychlost a přestáváte dávat góly, máte problém. Sám si to uvědomuje. „Chci zkusit hrát s menší váhou, udržet si to někde kolem 92 kil. Třeba se budu cítit blbě, třeba budu nejrychlejší ze všech,“ zasměje se. „I když to asi ne,“ hned přidá. Prořízlá pusa mu každopádně zůstala, poslal vzkaz do Pardubic.

Když sledujete hráče, jako jsou Milan Gulaš, Tomáš Plekanec nebo i Radek Smoleňák, jedno vás na nich musí bavit. Oddalují hokejový důchod. Nechtějí se vézt, pořád chtějí mít velkou roli, táhnout svůj tým. Být nejlepší. „Nelžu si. Je mi pětatřicet, nemám před sebou deset let kariéry. Byl bych rád, abych vydržel a byl platný. Až uvidím, že jsem na obtíž, nebo že jsem k smíchu, zabalím to,“ říká Smoleňák, lídr Mountfieldu a jedna z výrazných postav extraligy.

Minulost je pryč. Znovu je ve statistikách i v tabulce nula. Není po třicítce obtížnější se s tím vyrovnávat a hledat sílu uhájit pozici hráče, který dostane každý večer přes osmnáct minut na ledě?
„Nejsem hloupej, cítím, že z té starší éry jsem jedním z posledních mohykánů. Pár kluků narozených v letech 1985 až 1987 v extralize ještě je. Jde o takový poslední výkvět starý doby a hokej se posouvá. Tím se mění i nároky na nás. Uvědomuju si to. O svoji pozici bojuju každý rok, byl jsem čtrnáct let v cizině a kamkoliv jsem přišel, musel jsem ukázat, že něco umím. Když jsem to neukázal, šel jsem od válu. Takhle to chodí vždycky, a je to i správný.“

Ani teď nepřecházíte na druhou stranu, že si starší hráč místo zaslouží za to, co odvedl dřív?
„Když jsem byl mladej a viděl, že starej hráč má něco pod penzí, neměl jsem to rád. Koukáte se na něj a jen musíte čekat, i když jste třeba lepší. Štvalo mě to. Tohle v sobě neměním. Ale chápu, jak to myslíte.“

Když řeknu Smoleňák, čekám, že góly dá a že to přijde. Určitá značka jistoty, jen to musí postupně přijít.
„Jo, pohled a nároky na mě jsou jinde než u dvacetiletého kluka, který přijde a začíná opravdu od nuly. V Hradci mě znají, vědí, co ode mě očekávat, co mi nejde, co mi jde. Jsem tady už dlouho proto, že jsou věci, kde dokážu klukům pomoci, a doufám, že v klubu ještě dlouho budu. Na druhou stranu, musím ukázat, že jsem lepší v té mé práci než ostatní, abych si flek udržel. V Hradci máme tým pestrý, dává to hlavu a patu. Jsou tady rychlí kluci, pár výborných hráčů na oslabení, máme kluky, kteří jsou skvělí s pukem, výborní beci. A pak mě před bránou.“ (rozesměje se)

Přijdete mi o dost hubenější, než vás znám. Je tohle i součástí boje o místo?
„Chci zkusit hrát s menší váhou, udržet si to někde kolem 92 kilo. Třeba se budu cítit blbě, třeba budu nejrychlejší ze všech. I když to asi ne. (usměje se) Beru to jako experiment. Sedět spokojený doma je asi to nejjednodušší. Ale uvidíme, třeba nebudu tak silný kolem brány, jak bych potřeboval.“

Právě, to mě napadlo. Co pak?
„Pak zase rychle přiberu. (usměje se) Jsem na to zvědavý. Do září mám čas, abych zjistil, jak mi nižší váha bude sedět.“

Nebojíte se chvíle, že jednou přijde doba, kdy byste přesně věděl co hrát a jak. Ale tělo už to nedovolí a ostatní to uvidí dřív než vy?
„Ani ne, tohle bych poznal hodně rychle. Nebo doufám. Myslím, že to v sobě mám. Moc dobře vím, jak na tom jsem. V sezoně mám někdy období, kdy mi nejde nic. Na co sáhnu, to pokazím. Vidím to, nehledám problém jinde. Dokážu se klukům omluvit, když poseru zápas.“

To je těžké, ne?
„Ale není. Jasně, že se neradi přiznáváte k chybě, ať v hokeji, nebo v životě. Neříkám, že mi dělá radost, ale postupně jsem se to naučil. Když jsem byl mladý, v hlavě jsem to měl jinak. Ale jak stárnete, nějaké věci jsou zase snazší. Nelžu si. Je mi pětatřicet, nemám před sebou deset let kariéry. Byl bych rád, abych vydržel a byl platný. Až uvidím, že jsem na obtíž, nebo že jsem k smíchu, zabalím to. Mám dvě krásný děti, rodinu. Život končit nebude.“

Váš hokej je založený na síle, gólech, soubojích před bránou. Nedovedu si představit, že byste se vydal směrem jako Petr Koukal, který z prvního centra šel na pracovitou včelu ve čtvrté lajně. Vidíte to stejně, že musíte držet pozici nahoře, nebo se zavře krám?
„Asi nebudu mít kariéru jako Kouky. Doufám, že to nepřijde hned, ale myslím, že si v hlavě dovedu uspořádat a přiznat si, že na první dvě pětky to není a na dvacet minut za zápas taky ne. Budu třeba v pozadí, ale využití kolem brány a na přesilovce pořád zůstane. Nevidím důvod, proč bych jednou nebyl týmu platný i s menší rolí, až budu starší a ostatní kluci se přede mě posunou. Nejde samozřejmě čekat, že můžu stát jen před brankou. To by nešlo, že bych jen hlídal, co udělají ostatní. Snažím se i ve svém věku zlepšovat v jiných věcech, než je jen ofenziva. Hodně se o tom bavíme i s M / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

Nemate please nekdo cely?

odkaz

Trenér je nemá rád

# je to kampaň!