Buď to tam spadne, nebo ne, líčí Aleš Jergl po parádičce s Vervou
Naposledy se Aleš Jergl posadil na konci kalendářního roku ve Vítkovicích. Měsíc dlouhé čekaní na gól se ale vyplatilo, ten v Litvínově totiž stál za to! Hradecký forvard se v polovině třetí třetiny dostal do úniku a zakončení zvolil opravdu netypické, jako Robert Kysela nebo ještě nedávno na šampionátu dvacítek Adam Jiříček. Prohození puku mezi nohama a následná vymetená šibenice znamenala pátou branku Mountfieldu, který nakonec na litvínovském ledě zvítězil 6:3.
Aleši, váš gól, to byla opravdu velká paráda… Řeknu vám to takhle, už je to delší dobu, co jsem nedal gól. Pořád jsem něco vymýšlel, nějaké mezi nohy, kličky a tak. Tohle mě ale napadlo hned, jak jsem získal puk – že to zkusím. Buď to tam spadne, nebo ne. Takže jsem rád, že to vyšlo.
Jak vás zrovna klička mezi nohama napadla? Kamarád mi říkal už delší dobu, ať to udělám. Posledně jsem to udělal myslím ještě v Olomouci proti Třinci. Teď jsem to zkusil znovu, padlo to tam, takže jsem spokojený. Občas to trénuju, dělám to i na tréninku. Vím, jak se do toho poskládat. A nový gólman to určitě nebude čekat, říkal jsem si.
Inspiroval vás někdo podobným gólem? Třeba když právě v Litvínově tyto góly kdysi dával Robert Kysela... Vzor asi nemám, ale Robert Kysela tady na začátku zápasu házel buly, tak jsem si vzpomněl. Občas takové góly dával. Říkal jsem si, že kdybych náhodou jel sám, tak to zkusím. Možná si na to vzpomněl, nevím.
Teď už pojďme k samotnému zápasu, jak byste ho zhodnotil? Každý zápas je teď v extralize těžký. Není tam ani jeden tým, který by byl nějak slabší nebo ke kterému by se dalo přistoupit slabě. První třetina nebyla úplně optimální, jak bychom si představovali, ale řekli jsme si k tomu něco v šatně a dotáhli jsme to do vítězného konce, což jsme chtěli.
Čtyři góly z úniků, to je docela nevídané… Těch úniků bylo celkem dost. Myslím, že skoro všechny jsme proměnili, takže dobrý. Oni museli hrát vabank. Buď anebo. Bohužel pro ně my jsme z toho čtyřikrát ujeli, dali jsme góly, takže pro nás jenom dobře.
Na této úrovni nebývá v zápase tolik brejků… Svědčí to i o tom, že soupeř po prohře s vámi definitivně spadl do baráže? Mají na sobě deku. Není to jednoduché, když to od prvního kola taháte na posledním místě, není to ono. Je to všechno o tom, pokud je mančaft zdravý a všechno to funguje. Bohužel jim to tady nesedlo, jak mělo. Budu jim držet pěsti, ať baráž zvládnou.
Vám se ale naopak daří, bodovali jste v posledních šesti utkáních ze sedmi... V Litvínově to byl teprve druhý zápas v plné sestavě, se všemi do té doby zraněnými a nemocnými. Je to pro nás strašně dobré, že hrajeme zase všichni. Teď dobře potrénovat v pauze a jedeme dál. Chceme udělat top čtyřku, to je podle mě základ.
Můžete si na to věřit? V tabulce je to hodně těsné, ale reálné. Máme čtyři vyrovnané lajny. Pokud hrajeme jako tým a každý si plní, co má, tak si myslím, že můžeme udělat velký úspěch.